Analýza Kateřiny Lhotské: Rok 2012 rozhodně nenudil

Rok začal v 1. čtvrtletí poklesem. Ani přes zlepšení v následujícím období se nepodařilo trend obrátit. Velmi malého meziročního růstu tak bylo dosaženo až ve 3. čtvrtletí. Ovšem toto zlepšení bylo nepatrné a v závěru roku jsme zaznamenali opět mírný pokles. Meziroční srovnání bylo především na začátku roku ovlivněno mimořádným výsledkem za 1. čtvrtletí 2011, ovšem vliv tohoto zkreslení se v dalším průběhu snižoval a na konci roku už jej můžeme úplně ignorovat.

Pojistný trh za sledované období meziročně celkově klesl o téměř 0,6% (po minulém čtvrtletí to byl růst o 0,3 %).

Pokles v NŽP nebyl tentokrát dostatečně kompenzován růstem v ŽP, kde došlo k opětovnému propadu jednorázově placeného pojistného, který byl jen málo vyvážen růstem v oblasti běžně placeného. Podíl ŽP na celkovém objemu pojistného se tak opět mírně navýšil a dosáhl hodnoty 51,1 %. Hladina 50% podílu ŽP byla překonána již po 2. pololetí 2011. V té době byly ovšem výsledky vykazovány pomocí jiné metodiky a tak překročení této (pro řadu lidí „magické“) hodnoty nebylo identifikováno. Význam podílu ŽP bývá neoprávněně přeceňován. Nevypovídá totiž nic o skutečné úrovni krytí rizik a tedy o vyspělosti pojistného trhu. To, že k evropskému průměru (cca 60 %) máme ještě poměrně daleko, tak ve skutečnosti nemá žádný podstatný význam.

Pořadí pojišťoven

V pořadí pojišťoven se nic podstatného nezměnilo. Nejsilnější zůstává Česká pojišťovna. Kooperativa je nadále „dvojkou“ trhu. První z nich podíl ztratila, druhá udržela. Již od počátku roku 2011 je na třetím místě ČSOB Pojišťovna (především díky jednorázovému ŽP) následovaná Allianz a Pojišťovnou ČS. Výsledky za samotné 4. čtvrtletí ukazují stejné pořadí na prvních dvou místech, pak však následuje Pojišťovna ČS, Allianz a ČSOB Pojišťovna. Výsledky pojišťovacích skupin pak ukazují, že VIG byla o něco silnější než její největší konkurent PPF jak za celý rok, tak i v samotném 4. čtvrtletí. V předchozích obdobích patřila některá prvenství PPF, ovšem nyní můžeme hovořit o dominanci VIG, která si tak upevňuje svoji pozici nejsilnější skupiny na našem pojistném trhu.

Neživotní pojištění

V NŽP se nepatrně prohloubil pokles na 1,4 % (z 1,2 % po 3. čtvrtletí). I zde je stále nejsilnější Česká pojišťovna před Kooperativou, ovšem třetí je tentokrát Allianz. V hodnocení za 4. čtvrtletí je pořadí stejné, ovšem obě nejsilnější pojišťovny mají za toto období o něco menší tržní podíly. Jak za celý rok, tak i v samotném poslední čtvrtletí byla silnější skupinou PPF, která si tak v NŽP zachovává dominanci. Hlavní příčinnou poklesu trhu v NŽP jsou stále, i přes jisté zmírnění, ztráty v pojištění vozidel (v POV -5,2 %, v HAV -2,2 %). Mírnější pokles ukazují hodnoty za samotné 4. čtvrtletí (-4,1 % u POV a -3,0 % u HAV). Pravděpodobně se tak začíná projevovat pomalejší klesání sazeb, případně jejich mírné zvýšení v případě klientů – viníků škod. Nicméně rozdíly v přístupu pojišťoven jsou velké, a tak až průběžné výsledky roku 2013 ukáží, zda došlo ke skutečnému zvyšování sazeb a v jaké míře. Tedy kolik společností bude nadále nabízet POV za nízkou cenu i pro klienty generující škody. Cena totiž stále zůstává rozhodujícím kritériem pro výběr pojišťovny. Výsledky nám také opět potvrzují, že ani služba tzv. přímé likvidace zásadně tuto preferenci klientů neovlivnila, když se souhrnný podíl pojišťoven nabízejících tuto službu dokonce nepatrně (o 0,2%b) snížil.

Velice zpomalil růst pojištění podnikatelů, které si meziročně polepšilo jen o 0,7 %. Přitom v průběhu roku rostlo o 2-3 %. I zde se pomalu začínáme potýkat s problémem klesajících sazeb. Ztrátu tentokrát nezmírnily ostatní produktové skupiny NŽP, které meziročně stagnovaly. Celkově však výsledky naznačují, že se pomalu zvyšuje úroveň pojistného krytí. Pokles v pojištění vozidel není totiž způsoben snižováním kvality pojistné ochrany a v dalších oblastech zaznamenáváme růst. A to je určitě pozitivní skutečnost.

Životní pojištění

ŽP se po velkém propadu na začátku roku a stagnaci v pololetí vrátilo v 3. čtvrtletí k mírnému růstu (+1,8 %), který se ovšem nepodařilo na konci roku zopakovat. Celkový roční růst tak dosáhl jen 0,2 %. Připomínáme, že 1. čtvrtletí 2011 bylo díky jednorázům mimořádné, a proto jsou tyto výkyvy v podstatě zákonité. Na pozici „jedničky“ je Česká pojišťovna. Na druhé místo se dostala Pojišťovna ČS, která z něj odsunula ČSOB Pojišťovnu, za kterou pak následuje s malou ztrátou čtvrtá Kooperativa. Výsledky za samotné 4. čtvrtletí pak potvrzuje pozici České pojišťovny, druhá je Pojišťovna ČS následovaná Kooperativou a s větším odstupem ING. Při hodnocení skupin dominuje z obou pohledů VIG, která svoje postavení průběžně posiluje.

Na změny v oblasti ŽP mají největší vliv výkyvy u jednorázově placeného pojistného. Po 1. čtvrtletí došlo k jeho výraznému propadu o 30 %, po pololetí jsme zaznamenali pokles jen asi o 5 %, ve 3. čtvrtletí dokonce nepatrný růst o 1 %, který však byl v závěru roku vystřídán opět ztrátou 3,3 %. Zatímco v 1. čtvrtletí se tak velký pokles dal očekávat, v samotném 2. čtvrtletí došlo dokonce k růstu o 25 %. Toho bylo dosaženo i ve 3. čtvrtletí (+18,4 %), ovšem především díky horšímu výsledku za stejné období roku 2011. Poslední čtvrtletí pak zaznamenalo opět poměrně výraznou ztrátu 16,3 %.

V minulé analýze jsme odhadovali, že i přes trend postupného zlepšování zaznamená trh jednorázů meziroční pokles do 5 %. Očekávali jsme totiž odliv zájmu klientů o tento druh investice způsobený další emisí státních dluhopisů. Výsledky ukazují, že náš odhad byl správný. Dochází i ke snižování podílu jednorázů na celkovém objemu ŽP. Nyní klesnul pod 39 %, což je sice méně než v období největšího rozmachu na začátku roku 2011 (45,5 %), přesto je však stále vysoký. Opět připomínáme, že tento typ ŽP není pro pojišťovny ideální. Je u něj dominantní neprofitabilní, nebo jen málo profitabilní spořící složka, zatímco obvykle zisková riziková část je jen symbolická. To také znamená, že pohyby na trhu jednorázů by neměly být nijak dramatickým zásahem do zisku pojišťoven. Tak jako jej v období růstu v souvislosti s nimi nevytvářely, tak o něj při poklesu ani nepřijdou. Tento typ produktu však není ani dobrou variantou pro klienty, protože neplní hlavní funkci pojištění – zajištění rizik.

Pohyby na pojistném trhu

V roce 2012 jsme také zaznamenali významné změny mezi samotnými pojišťovnami. Mediálně nejvíce sledovanou událostí bylo oznámení pojišťovny Direct o ukončení prodeje svých produktů. O tomto kroku se již delší dobu spekulovalo, ovšem k jeho veřejnému vyhlášení došlo až na konci 1. pololetí. Někteří pozorovatelé soudí, že příčinnou neúspěchu pojišťovny byly příliš nízké sazby pojistného v POV a HAV. Jsme jiného názoru. Direct neodhadl situaci na trhu a zvolil nevhodný obchodní model. Téměř výhradní orientace na přímý kanál, když 90% on-line produkce POV je na našem trhu tvořeno prostřednictvím tzv. „srovnávačů“, se ukázala jako chybná. Pojišťovna po celou dobu své existence kupila stamiliónové roční ztráty, až její majitel vyhodnotil další působení na našem trhu jako neperspektivní.

Další zprávou je spojení pojišťoven MetLife Amcico a Aviva, které bylo oznámeno v lednu. Bude určitě zajímavé sledovat, jaká bude společnost vzniklá ze dvou poměrně různorodých subjektů: pojišťovny Aviva, založené na mnohaletých tradicích ovlivňující konstrukci produktů i přístup ke klientovi, a pojišťovny vyznačující se značnou dynamičností.

Další změnu jsme zaznamenali u pojišťovny Victoria Volksbanken. Její slovenská sestra se spojila s pojišťovnou ERGO, a tak se i v naší republice můžeme setkávat s pojišťovnou stejného názvu. Na začátku října pak došlo k další změně – přejmenování Evropské cestovní pojišťovny na ERV pojišťovnu. K posledním dvěma změnám došlo před koncem roku. Pojišťovna Chartis se vrátila celosvětově ke své původní značce AIG (není však členem ČAP, a tak její výsledky v rámci této analýzy nezveřejňujeme). Ve velmi významný den z hlediska pojišťovnictví – 21. 12. 2012 – pak došlo k přejmenování  společnosti Deutscher Ring Lebensversicherungs-AG na Basler Lebensversicherungs-AG. V rámci této analýzy používáme u všech těchto pojišťoven oba názvy, přičemž ten původní dáváme do závorky.

Rok bez zásadních inovací

Produktová oblast byla téměř po celý rok ve znamení dvou zásadních jevů. Jednak se začalo čím dál hlasitěji hovořit o neudržitelnosti sazeb v POV a jednak se pojišťovny začaly soustředit na ukončení výjimky z antidiskriminační směrnice umožňující používat pohlaví jako parametr pro určení výše pojistného nebo pojistného plnění. V prvním případě podpořily úvahy pojišťoven některé nezávislé analýzy renomovaných společností, které tak v podstatě potvrdily náš názor vyslovený již v polovině roku 2011. Na blížící se ukončení výjimky z antidiskriminační směrnice zareagovaly pojišťovny představením produktů zaměřených speciálně na ženy. A tak jsme se úplné novinky dočkali až na konci roku. Od počátku roku 2013 totiž vzniká podnikatelům povinnost zajistit si dostatečné finanční krytí pro úhradu případných škod na životním prostředí. Jednou z možností, jak tuto povinnost naplnit, je mít sjednané odpovídající pojištění. Trh na to zareagoval nabídkou patřičného produktu.

Několik pojišťoven již dříve nabídlo svým klientům možnost spravovat svoje pojištění pomocí on-line autorizovaného přístupu. Využit tohoto kanálu pro posílení obchodních aktivit se však zatím nepodařilo žádné z nich. Klíčové je vyřešení otázky: „jak přilákat klienty k tomu, aby svoje internetové pojišťovnictví pravidelně navštěvovali?“ Zatím dochází alespoň k postupnému zvyšování nabídky služeb, které lze touto cestou zajišťovat. Žádný velký pokrok nebyl dosažen v oblasti zvýšení kvality sjednání on-line u majetkových pojištění občanů a havarijního pojištění. Řadě pojišťoven se nedaří vyrovnat s nebezpečím špatného nastavení pojištění (především s podpojištěním) a varovat klienta před následky, které z toho plynou. Přibývá také společností, které se snaží o on-line sjednání i u ŽP. Před časem se jednalo o výhradně spořící produkty, nyní zkoušejí některé společnosti sjednávat i riziková pojištění. Je to velice obtížná úloha hned z několika důvodů. Především je zapotřebí překonat nezájem lidí o tento druh produktu. Dále je nutné zajistit dostatečnou kvalitu sjednání jak z hlediska správného nastavení krytí rizik z pohledu klienta, tak i z pohledu úpisu rizika na straně pojišťovny. V neposlední řadě jde také o to, aby samotný proces sjednání byl pokud možno jednoduchý a srozumitelný, což se zatím podle našeho názoru daří nejméně.

Vývoj v legislativě

Již v roce 2011 zasáhlo pojistný trh rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) o zrušení výjimky ze směrnice 2004/113/ES (tzv. „antidiskriminační“ směrnice), na jejímž základě je možno využívat pohlaví pro určení výše pojistného nebo pojistného plnění. Výjimka přestala platit 21. 12. 2012. Paradoxně se však do konce roku nepodařilo schválit příslušnou změnu zákona o pojišťovnictví. Pojišťovny však začaly od uvedeného data rozhodnutí ESD respektovat.

Platnost směrnice Solvency II se opět (již tradičně) odsouvá. Již v 1. pololetí podala návrh na posun spuštění jen Česká republika a tak pravděpodobnost jeho schválení byla téměř nulová. Ovšem později došlo k dalším událostem. Legislativní proces se opět opozdil a nepodařilo se proto schválit direktivu OMNIBUS 2 v plánovaném termínu. Hlasů a důvodů pro další odklad tak přibylo. V tuto chvíli je několik scénářů přičemž některé předpokládají spuštění v roce 2015, jiné až v roce 2016.

Došlo také k výraznému vývoji v české legislativě s dopady do pojišťovnictví.

V březnu 2012 byl schválen nový občanský zákoník, do jehož textace se po 8 letech opět vrací úprava pojistné smlouvy. Tato norma je účinná od 1. 1. 2014, přestože se občas objevují spekulace o případném odkladu. Zákoník zavádí celou řadu novinek, jako je např. mnohem širší definice pojmu „pojistný zájem“, nebo naopak jiné pojmy neupravuje, ovšem mnohem podstatnější změny obsahuje v obecné „nepojišťovácké“ části. Jednou z nejzásadnějších je třeba faktický konec oceňovacích tabulek využívaných pro likvidaci škod na zdraví. Asi největší změnou je však samotná filozofie normy. Upřednostňuje obsah před formou a dává přednost prokázané vůli před exaktními kroky. Tato filozofie ovšem není v souladu s další připravovanou novelou, kterou je zákon 38/2004 o pojistných zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Předloha byla sice v srpnu vrácena Legislativní radou vlády, ovšem v říjnu již byla tímto orgánem odsouhlasena, později ji schválila i vláda a byla postoupena v rámci legislativního procesu do Poslanecké sněmovny (kde byla schválena v prvním čtení 6. 2. 2013). Zároveň je ve fázi přípravy úplně nový zákon o distribuci finančních služeb, který by měl sjednotit pravidla pro všechny oblasti trhu s finančními produkty (jako je tomu například na Slovensku). V oblasti distribuce také připomeňme připravované směrnice Evropské komise regulující zprostředkování pojištění (IMD2) a distribuci produktů s investičním prvkem (PRIPs).

Zaznamenali jsme také několik pokusů zatížit pojišťovny sektorovou daní. Ať již to byl návrh vlády, která na jaře uveřejnila záměr ustanovit novou daň z pojistného. Nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti s výjimkou toho, že očekávaný výběr by se měl pohybovat někde kolem 5 miliard korun.

A pak tu již loni byly dvě iniciativy usilující o zatížení pojišťoven odvodem z pojistného na pojištění odpovědnosti z provozu vozidel ve prospěch hasičského záchranného sboru. Po jarní iniciativě Senátu, která však schvalovacím procesem Poslanecké sněmovny neprošla, přišla v listopadu poslanecká iniciativa, která byla schválena zatím v prvním čtení a má tak (bohužel) největší šanci na přijetí.

Kateřina Lhotská, NESS Czech s.r.o.

Použité pojmy a terminologie

V následující tabulce je uveden slovník pojmů a zkratek použitý v dokumentu, jejichž znalost je nutná pro pochopení obsahu (jednotlivé pojmy jsou řazeny abecedně).