Až v roce 2055 budou Češi stejně bohatí, jako jsou dnes Němci


			Až v roce 2055 budou Češi stejně bohatí, jako jsou dnes Němci
15.4.2015 Vývoj trhu

Finanční aktiva domácností na celém světě rostla v letech 2009 až 2014 8% tempem ročně. Také Češi bohatli, ale na úroveň západní Evropy dosáhne až generace narozená po sametu.

Svět se stává bohatším. Soukromá finanční aktiva domácností rostla rychleji než globální ekonomika. Pod pojmem finanční aktiva (či jmění) rozumíme hotovost, depozita, podílové fondy, obchodované akcie a dluhopisy, životní a penzijní pojištění. Mezi jednotlivými regiony jsou však značné odlišnosti. Jejich příčinu spatřují konzultanti BCG nejen v rozdílných tempech ekonomického růstu, ale také v rozdílné alokaci aktiv.   

Nejvíce bohatne Asie

V letech 2009 až 2014 na tom byla z hlediska dynamiky růstu v celosvětovém měřítku nejhůře západní Evropa. Její slabý ekonomický růst zbrzdil bohatnutí evropských domácností jen na 4 % ročně. Středoevropské země téměř držely krok se světovým průměrem a jejich domácnosti si připisovaly ke svému jmění 7 % ročně. Severoamerické domácnosti drží historicky velký podíl jmění v akciích, a to jim spolu s růstem HDP dopomohlo k 7% ročnímu přírůstku jejich finančních aktiv.

Nejvíce bohatli lidé v Asii, a to o 11 % ročně, především díky silnému růstu HDP. Tento region dosáhl v předchozích pěti letech v celkovém objemu soukromého finančního jmění světového prvenství a předstihl tak Severní Ameriku a západní Evropu. Slušně se dařilo i domácnostem v Latinské Americe, protože jim jejich finanční aktiva rostla meziročně o 10 %.

Roste počet bohatých domácností

Téměř 300 milionů domácností na celém světě má finanční aktiva v hodnotě nad 100 tisíc USD. Přes 17 milionů domácností vlastní víc než jeden milion USD.

Nejvíce dolarových milionářů je v Severní Americe (7,7 mil.) a v Asii (5,4 mil.). V západní Evropě vlastní více než jeden milion USD pouze 2,9 milionu domácností.

Západní Evropa je naopak vedoucím regionem v počtu domácností s aktivy nad 100 tisíc USD - je jich celkem 107 milionů - což poukazuje na rovnoměrnější rozdělení bohatství mezi domácnostmi. V Asii je počet domácností s finančním jměním nad 100 tisíc USD 102 milionů a v Severní Americe 73 milionů.

Co se týče středoevropského regionu, tady je 900 tisíc domácností s aktivy nad 100 tisíc USD a 40 tisíc s aktivy nad jeden milion USD.

„Naše studie ukazuje, že počet dolarových milionářů rostl v letech 2009 až 2014 meziročně o 10 %, zatímco těch, kteří mají aktiva v hodnotě 100 tisíc až 1 milion USD, přibývalo jen polovičním tempem. Hlavními tahouny 10% růstu byly rychle rostoucí regiony Severní Ameriky a Asie. Důvodem rychlejšího růstu počtu dolarových milionářů v těchto regionech je kombinace silnějšího růstu tamních ekonomik a většího podílu jmění v akciích (kterým se v posledních pěti letech dařilo),“ vysvětluje Vít Pumprla, Manažer pražské kanceláře BCG, který se zaměřuje na finanční instituce.  

V roce 2018 by měl objem finančního jmění domácností dosáhnout celosvětově hodnotu asi 200 bilionů dolarů. „Pro období let 2014 až 2018 odhadujeme, že v globálním měřítku finanční jmění domácností stále poroste, a to průměrně o 5 % ročně. Zásadní zprávou je, že polovina tohoto růstu bude opět tažena Asií, a to zejména nově vytvářeným bohatstvím díky pokračujícímu růstu ekonomiky,“ doplňuje Vít Pumprla.

Jak jsou na tom české domácnosti?

Soukromá finanční aktiva českých domácností rostla v předchozích pěti letech v průměru o 6 % ročně, tedy pomaleji než byl celosvětový průměr. A dokonce pomaleji než bohatly domácnosti v sousedním Polsku a na Slovensku (oboje 8 % ročně).

„Hlavní důvod vidíme v nižších tempech růstu českého HDP a také relativně nižším podílu jmění českých domácností v akciích. Češi dávají přednost ukládání peněz v bankách, kterým důvěřují. Jde jim hlavně o to, aby neutrpěli ztráty,“ říká Vít Pumprla.

Současná generace Čechů však do konce svého života nestačí příliš zbohatnout

Pokud porovnáme finanční aktiva domácností vůči velikosti HDP, což dává přesnější obraz o relativní úrovni bohatství národa, pak byli Češi s 93% podílem soukromých finančních aktiv k HDP v roce 2014 bohatší než Poláci (82 %) nebo Slováci (78 %). Na druhou stranu toto porovnání odhaluje propast, která je stále dělí od německých (195 % HDP) či severoamerických domácností (270 % HDP). „Pokud by česká ekonomika rostla v průměru jako dosud a Češi by zhodnocovali své finanční jmění o 4 % ročně, pak by dosáhli současné úrovně bohatství německých domácností v roce 2055,“ říká Martin Kálovec, Řídící partner pražské kanceláře BCG.

Soukromé finanční jmění je v Česku rozloženo rovnoměrněji, a to jak v porovnání se západní Evropou či USA, tak i ve srovnání se sousedním Polskem či Slovenskem. Například horních 20 % Čechů drží 63 % z celkového finančního jmění domácností.  Pro srovnání v Polsku je to 68 % a na Slovensku 70 %. Oproti tomu v Německu je tento podíl 72 % a v USA dokonce 94 %.

O rovnoměrnějším rozložení bohatství u nás svědčí i to, že 5 % nejbohatších Čechů vlastní 45 % celkového soukromého finančního jmění v zemi, kdežto v Polsku je to 48 %, na Slovensku 49 %, v Německu 52 % a v USA dokonce 77 %.

Nejde však prvoplánově o žádné české rovnostářství. „Menší koncentrace bohatství českých domácností je také dána kratším obdobím kumulace finančních prostředků. Zatímco Češi měli na bohatnutí jen 25 let, západoevropané o 40 let déle. Více dolarových milionářů zřejmě vzejde až z generace narozené po sametu,“ vysvětluje Martin Kálovec.  „Na druhou stranu je to možné vnímat jako pozitivní signál, že česká společnost bohatne více jako celek,“ dodává Kálovec.

Bohatí Češi a privátní bankovnictví

Soukromá finanční aktiva v hodnotě nad 100 tisíc USD má 200 tisíc českých domácností, což představuje asi jen 5 % z nich. V západní Evropě je to 61 % domácností a v USA 54 %. Z toho jen 10 tisíc českých domácností (0,2 % ze všech) se může prohlásit za dolarové milionáře. V západní Evropě je takových domácností 1,6 % a v USA dokonce 5,7 %.

Správu soukromého finančního jmění a související služby nabízejí bohatým lidem privátní banky.

Privátní bankéř v České republice spravuje v průměru 110 milionů dolarů aktiv, což je asi poloviční objem než jeho kolega v západní Evropě. To je primárně dáno nižším objemem aktiv na jednoho klienta (1,1 mil. USD) oproti  západní Evropě (1,9 mil. USD). Nicméně i v počtu obsluhovaných klientů existuje rozdíl – zatímco český privátní bankéř má v průměru 100 klientů, bankéř v západní Evropě obsluhuje asi 125 klientů.

Movití lidé v České republice jsou navíc velmi konzervativní. Ti, kteří v roce 2014 disponovali finančními prostředky v hodnotě nad 100 tisíc USD, drželi 69 % z nich v hotovosti a bankovních vkladech, 23 % v dluhopisech a pouze 9 % v akciích.

Naproti tomu v západní Evropě držely stejně bohaté domácnosti jen 40 % v hotovosti a v depozitech, 26 % v dluhopisech a 34 % v akciích. Severoamerické domácnosti tradičně preferují akcie, v nichž drží 52 % svého finančního jmění, v dluhopisech mají 21 %, v hotovosti a depozitech pouhých 28 %.

Proto také Češi v předchozích 5 letech, kdy akciové trhy rostly, bohatli méně.

Privátní banky prožívají dynamické období

Privátní banky již několik let čelí tlaku na snižování poplatků a tím i na pokles výnosových marží. Proto musí snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Ze studie BCG vyplývá, že v období 2011-2013 celosvětově klesly výnosové marže v privátním bankovnictví z 0,84 % na 0,79 %. Poměr nákladů k aktivům poklesl globálně z 0,64 % na 0,51 %.

„V České republice jsou výnosové marže i nákladová efektivita privátních bank srovnatelné se západní Evropou. V roce 2013 byly výnosové marže privátních bank v ČR 0,75 % a v západní Evropě 0,79 %. Stejně tak vykazují české privátní banky srovnatelný poměr nákladů k aktivům, a to ve výši 0,35 %. V západní Evropě to je 0,37 %,“ vysvětluje Vít Pumprla.

Studie BCG poukazuje na to, že ačkoli jsou české privátní banky srovnatelné se západní Evropou co do úrovně výnosových marží a nákladové efektivity, mají stále velký prostor poskytovat více úvěrů svým privátním klientům. Podíl úvěrů na celkových spravovaných aktivech (1,5 %) je totiž v České republice sedmkrát nižší než v západní Evropě (10,6 %).

Velkým aktuálním tématem v bankovnictví je využití digitálních kanálů v prodeji a obsluze klientů. Studie BCG ukazuje, že digitální kanály jsou důležité i pro klienty privátního bankovnictví.

Z údajů BCG vyplývá, že se privátním bankám daří v digitální oblasti uspokojovat přání klientů z hlediska porozumění jejich finanční situaci (on-line přehled portfolia, historie transakcí a výpisů a přístup ke smlouvám) a provádění transakcí (obchodování a makléřské služby, platby a převody finančních prostředků, založení nových produktů).

Existují však dvě oblasti, ve kterých musí privátní banky svoji nabídku přes digitální kanály rozvinout – v oblasti individuálních klientských řešení (investičních doporučeních na míru, analýzách portfolia a simulacích, monitoringu investičních preferencí) a v oblasti vzdálené komunikace s klientem (přímém kontaktu s privátním bankéřem přes video chat, interakci s jinými klienty pomocí sociálních médií a interaktivním kontaktem s experty).

 

„Vzhledem k tomu, jak česká společnost bude nadále bohatnout, tak role privátních bank jako důvěryhodných správců finančních aktiv českých domácností bude celkově narůstat,“ uzavírá Vít Pumprla, Manažer pražské kanceláře BCG.

Zdroj: The Boston Consulting Group

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články