Dopad zákona o registru smluv na pojistnou smlouvu

Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále jen „ZRS“) zavedl povinnost zveřejňovat v registru smluv, jehož správu provádí ministerstvo vnitra, soukromoprávní smlouvy, jejichž účastníkem jsou subjekty zákonem taxativně vyjmenované, jde například o Českou republiku, územní samosprávný celek, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávního celku, státní fond, veřejnou výzkumnou instituce, veřejnou vysokou školu, státní podnik, národní podnik, zdravotní pojišťovnu, Českou televizi a Český rozhlas či jinou právnickou osobu, ve kterých má stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast.

Povinnost uveřejnění dopadá i na pojistné smlouvy, kde smluvní stranou jsou uvedené subjekty. Jsou ale stanovena obecně platná pravidla, která některé smlouvy z povinnosti uveřejnění vylučují, např.:

• Smlouvy uzavřené adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách.

Pojistná smlouva bývá často uzavírána adhezním způsobem, nicméně posouzení způsobu uzavření je nutno vždy provádět individuálně nad každou konkrétní smlouvou.

• Smlouvy, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50.000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší.

Toto omezení povinnosti zveřejnit pojistnou smlouvu v registru smluv není pro pojistné smlouvy příliš praktické, ale mohlo by být zavádějící. Předmět pojistné smlouvy není prezentován výší pojistného, které platí pojistník pojišťovně, ale hodnotou možného finančního následku, který je vyjádřen pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

• Smlouvy, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.

Jde o poměrně široký okruh osob, zejména menších obcí a jejich příspěvkových organizací.

Každopádně platí, že v pochybnostech, zda některou smlouvu je nutno uveřejňovat či nikoliv, je lepší se, s ohledem na dále uvedené následky neuveřejnění, přiklonit na bezpečnou stranu a smlouvu uveřejnit.

Povinnost zveřejnit smlouvy v registru smluv se týká pouze smluv, které byly uzavřeny za účinnosti uvedeného zákona, tedy od 1. 7. 2016, dále pak všech smluv, které byly uzavřeny před tímto datem, ale po uvedeném datu byly dohodou smluvních stran doplněny, změněny, nahrazeny nebo zrušeny. V takovém případě se prostřednictvím registru smluv uveřejní spolu se zmíněnou dohodou i dotčená smlouva.

V současné chvíli není porušení povinnosti zveřejnit smlouvu v registru smluv právně sankciováno. Jinak tomu bude ale od 1. 7. 2017, kdy vstoupí v účinnost ustanovení § 6 a § 7 ZRS.

S uveřejněním smlouvy totiž spojuje ZRS v ustanovení § 6 odst. 1 podstatné právní následky: „Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění.“ Druhý odstavec tohoto ustanovení stanoví výjimky z uvedeného pravidla a to pro smlouvy, které byly uzavřeny za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí.

Ustanovení § 7 ZRS pak stanoví následky nezveřejnění – pokud nedošlo ke zveřejnění smlouvy do 3 měsíců od jejího uzavření, platí, že je zrušena od počátku. 

Ministerstvo vnitra České republiky vydalo Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv (současná verze 1.3 ze srpna 2016), ve kterém je uvedeno (II. Úvod): „Není-li smlouva, na kterou se povinnost k uveřejnění v registru smluv vztahuje, uveřejněna, nenabývá účinnosti, neboť smlouva, která musí být uveřejněna v registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv. Není-li taková smlouva uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. (Tato pravidla budou platit až od 1. července 2017). Zákon o registru smluv tímto do značné míry reglementuje smluvní vztahy, když smlouva je sice mezi stranami uzavřena, avšak veřejné právo do tohoto vztahu ingeruje tím, že smlouva se považuje za účinnou nejdříve ke dni uveřejnění v registru smluv. Zákon o registru smluv je speciálním právním předpisem ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon o registru smluv obsahuje autoregulační mechanismy; v případě neuveřejnění smlouvy, na kterou se povinnost k uveřejnění vztahuje, nenastane účinnost takové smlouvy, popř. se taková smlouva bude dokonce považovat za zrušenou od počátku. Neuveřejnění smlouvy ale není správním deliktem s možností udělení sankce podle zákona o registru smluv.“

S názorem, který je v metodickém pokynu vysloven, že jde o speciální právní úpravu ve vztahu k občanskému zákoníku, nelze nesouhlasit. Plnění práv a povinností plynoucích ze smlouvy se lze domáhat teprve tehdy, kdy smlouva vstoupí v účinnost, tedy v den, kdy je zveřejněna v registru smluv, nebo později, je-li to ve smlouvě dojednáno. To platí ve vztahu ke všem dotčeným smlouvám, tedy i k pojistným smlouvám.   

V pojištění se setkáváme se situacemi, kdy zájemce o pojištění potřebuje, aby pojištění vzniklo okamžitě s uzavřením smlouvy (např. při koupi motorového vozidla) nebo aby se vztahovalo i na dobu, která předchází datu uzavření pojistné smlouvy (např. v pojištění přepravy zásilek nebo v pojištění odpovědnosti). Obdobná situace může být i při změnách pojistné smlouvy.

Umožňuje ZRS, aby tyto procesy, které pojištění standardně využívá, mohly být využívány i po 1. 7. 2017?

Domnívám se, že právní úprava pojištění v občanském zákoníku (dále jen OZ) vytváří dostatečný prostor k tomu, aby počátek pojištění mohl být stanoven jako dřívější datum než datum účinnosti pojistné smlouvy.  OZ totiž rozlišuje dva pojmy „pojistná smlouva“ a „pojištění“.

V ustanovení § 2758 odst. 1 OZ je pojistná smlouva definována takto: „Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“

K tomu, aby pojistiteli vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění pojistníkovi nebo třetí osobě a zároveň aby těmto osobám vzniklo právo na pojistné plnění, musí být pojistná smlouva nejen platně uzavřena, ale musí být také účinná. Tedy ve vztahu k ustanovení § 6 ZRS musí být uveřejněna v registru smluv. Samotný ZRS ale nestanoví žádná omezení týkající se počátku pojištění. Pro vymezení počátku pojištění se tedy použije plně úprava OZ.

Ustanovení § 2772 OZ stanoví:

„(1) Není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy.

(2) Bylo-li ujednáno, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavření smlouvy, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídky věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídky věděl nebo měl a mohl vědět, že pojistná událost nastat nemůže.“

Je třeba si v prvé řadě povšimnout, že standardně vznik pojištění následuje po dni uzavření smlouvy, nikoliv po dni, kdy smlouva nabude účinnosti. Zároveň OZ umožňuje, aby okamžik vzniku pojištění mohl být ujednán jinak – jako pozdější, ale též jako dřívější (v tomto případě s omezením upraveným v odstavci 2).   

U pojistné smlouvy tedy hovoříme o její platnosti a její účinnosti, v případě pojištění o jeho počátku (vzniku). Vstoupí-li pojistná smlouva v účinnost, pak pro posouzení práva na pojistné plnění z pojištění není významný tento okamžik, ale naopak je významný počátek pojištění. Nevstoupí-li pojistná smlouva v účinnost a je dle ustanovení § 7 ZRS zrušena od počátku, pak za žádných okolností nemůže vzniknout právo na pojistné plnění. Na pojistnou smlouvu se hledí jako by vůbec nebyla uzavřena a počátek pojištění nebyl dojednán. 

Mám tedy za to, že ZRS nedopadá na zažitou praxi používanou pro vymezení počátku pojištění. Na pojistitele ale dopadá nová povinnost – sledovat, že smlouva nabyla účinnosti, aby plnění ze smlouvy byla po právu.