Evropský pojistný trh pod tíhou narůstající a nikdy nekončící regulace


			Evropský pojistný trh pod tíhou narůstající a nikdy nekončící regulace
21.3.2014 Vývoj trhu

Vývoj pojistného trhu kopíruje vývoj české ekonomiky. Od růstových let 2007 až 2009 klesl v roce 2010 a 2011 růst předepsaného pojistného na nulu. Trh celkově stagnuje podobně jako stagnuje česká ekonomika. Na jubilejní konferenci k 20. výročí založení Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) to konstatoval výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP) Tomáš Síkora.

„Válka o ceny v povinném ručení , která začala v polovině roku 2009, přinesla snížení cen povinného ručení do roku 2012 o celých 26 %. Přestože rostla inflace a rostl škodní průběh, pojišťovny zlevňovaly. Naštěstí si to pojišťovny během roku 2012 začaly uvědomovat. Ceny pojistného začaly růst. V posledních měsících roku 2013 jsme zaznamenali růst o 7 % a tento růst musí pokračovat. Nejen že jsme se dostali za hranice rentability, ale pojišťovny mají nové finanční povinnosti, které musí plnit. Od ledna letošního roku se začal tvořit Fond zábrany škod, který má jít na ochranu a bezpečnost silničního provozu a souvisí se zásahy hasičů u dopravních nehod, platit budou pojišťovny hasičům za zásahy u dopravních nehod a další náklady vyvolá i nový občanský zákoník (NOZ), který platí od ledna,“ konstatoval Síkora.

Podle výkonného ředitele ČAP to vše přinese zvýšení nákladů - odhaduje se, že náklady se zvýší až o 3 mld. korun. Pokud tedy pojišťovny nezvýší pojistné o 15 až 20 %, nedostanou se ani na nominální hodnotu předpisu v minulém období. A to by bylo špatně. Trend se v tomto směru začíná zlepšovat, pojišťovny si začínají uvědomovat, že se náklady zvyšují. Bylo by chybou, kdyby dál udržovaly nízké ceny. Cena nemůže být jediným kritériem při výběru pojistitele, klientům je potřeba nabídnout především kvalitnější pojištění, zdůraznil Síkora.

Co se týká životního pojištění, index kmene meziročně klesá, což znamená, že životní pojištění má stále méně a méně lidí. „Za posledních 5 let máme v kmeni o půl miliónu smluv méně než jsme měli v roce 2009. Co je důvodem? Důvodů je několik. Enormním způsobem rostou storna. Za loňský rok narostla obchodní produkce o 800 000 korun, ale stornováno bylo jeden milión smluv, což je pokles o 200 000 smluv. Důvodem je přepojišťování, o němž se velmi mnoho hovoří, a o němž se bude hovořit i v souvislosti s regulací. Druhým důvodem je neobnovování smluv, kdy část klientů začíná přecházet z investičního životního pojištění (IŽP) do tradičních investičních produktů . Některé obchodní sítě zcela ustupují od IŽP , část byznysu nahrazují kombinací rizikového životního pojištění a konkrétní investicí. Životní pojištění a IŽP budou v následujících letech pod velikým tlakem,“ uvedl Síkora.

Trendem letošního roku bude podle Síkory zvyšování sazeb z důvodu nových zákonných opatření, ať už je to Fond zábrany škod nebo nový občanský zákoník. Pojišťovnám porostou náklady a to bude trvat do roku 2016 až 2018, kdy bude nutné vyrovnat se s ochranou spotřebitele při prodeji produktů i s novými informačními povinnostmi. To vše bude mít dopad do nákladů pojišťoven.

 

Nová i stará legislativa

„Nový občanský zákoník přináší především změny v odpovědnostním pojištění. Diskutuje se, jakým způsobem se budou tyto škody ve finále odškodňovat, cílem nového občanského zákoníku je dohoda pojišťovny s poškozeným. Zřejmě vzniknou armády právníků, kteří budou chtít využít klienty pro žaloby, na nichž budou vydělávat,“ uvedl Síkora a pokračoval: „Schválena byla problematika činnosti finančního arbitra. Ten od 1. listopadu 2013 řeší spory, které vznikají z prodeje životního pojištění. Tedy spory mezi pojišťovnou a klientem nebo zprostředkovatelem a klientem. Nelíbí se nám, že pokud finanční arbitr rozhodne a spotřebitel nebo pojišťovna nebudou s rozhodnutím spokojeny, jediným možným řešením je opět odvolání k finančnímu arbitrovi. To je trošku zvláštní, v soudnictví se vždy odvoláváte k soudu jiné instance.

Budeme si muset zvyknout na to, že vzniknou společnosti, které se budou snažit využít a zneužít arbitra a budou „na ulici“ sbírat klienty a budou se je snažit přesvědčit  k tomu, aby žalovaly zprostředkovatele , makléře nebo pojišťovnu (a vydělaly na tom). Dokonce již takové firmy vznikly a začínají motivovat bývalé nebo současné zprostředkovatele, aby oslovili své bývalé nebo současné klienty a přesvědčili je, aby žalovali zprostředkovatele, makléře, nebo pojišťovny. Myslím si, že v horizontu několika měsíců budou počty sporů mezi zprostředkovateli a klienty, mezi klienty a pojišťovnami enormní. Mnoho z těchto sporů ale budou jen nafouknuté bubliny. Zmíněné firmy se budou snažit vytvořit si na trhu určité renomé, ale ve společnosti se bohužel bude posilovat vědomí, že na pojistném trhu něco není v pořádku. A povede to k tomu, že bude snaha „utáhnout“ ochranu spotřebitele ještě víc,“ vysvětlil Síkora.

Výkonný ředitel ČAP je přesvědčen, že ochrana spotřebitele je nutná, ale je nutné si vždy uvědomit, kde je ta hranice, kam až jít, kdy ochrana spotřebitele přestává plnit svůj primární cíl – tedy zajištění práv spotřebitele a možnost se odvolat a kde už pozbývá smysl. Klient platí za ochranu spotřebitele takové peníze, že kdyby tu částku uviděl, musel by poslat celou ochranu spotřebitele „do háje“.

Nešťastná Solvency II

Solvency II je smutný příběh několika let. Dlouhé diskuse a nestálé odklady, pokud jde o zavedení této směrnice do národní legislativy už nebaví ani skutečné odborníky. O Solvency II se už nikdo ani nechce bavit. Je to experiment a neví se, zda vyjde či ne. „Ale jsme součástí EU a Solvency II musíme přetavit do zákona o pojišťovnictví,“ shrnul Síkora a vysvětlit: „Snažíme se na tom participovat společně s ministerstvem financí a ČNB , aby tato pravidla byla implementována do zákona. Zdržovalo se to mimo jiné také proto, že jsme měli v roce 2008 krizi a bylo nutné přizpůsobit solventnostní pravidla k ještě větší ochraně spotřebitele. Novela zákona o pojišťovnictví, která nás čeká, bude mít určitě dopad do života pojišťoven.“

Novela zákona 38 o pojišťovacích zprostředkovatelích

Podle plánu legislativních prací vlády by ministerstvo financí mělo letos v dubnu předložit návrh o zákona 38 o pojišťovacích zprostředkovatelích do vlády. Podle Síkory ČAP zatím od MF neobdržela žádný návrh, jak by měl text zákona vypadat.

„Mohu se pouze domnívat, že půjde o novelu, která skončila současně s koncem Nečasovy vlády. Požádali jsme MF o zaslání zákona, ale zatím ho nemáme. Obáváme se, aby nenastala situace, že se vymyslí „finta“ na pojišťovnictví a na zprostředkovatele, která spočívá v tom, že zákon neprojde obecným připomínkovým řízením a půjde rovnou do legislativní rady vlády a potom do legislativního procesu. S tím nesouhlasíme, už se to stalo i v minulosti. V poslední době se dělají zákony způsobem, že se předloží text a řekne se „máte k tomu připomínky“ a když ano, tak se ty technické zapracují a ty strategické nikoliv. A pak se bojuje v parlamentu, kdo má silnější lobbing. A to bych viděl nerad,“ otevřeně konstatoval Síkora.

Zdůraznil, že ČAP chce změnu zákona o zprostředkovatelích, protože zákon z roku 2004 je již v mnoha věcech přežitý, ale ČAP nechce zákon 38 plný nejistot. Hrozí, že do zákona se v souvislosti s IMD 2 dostanou věci, které Českou republiku budou diskvalifikovat vůči Evropě. „Chceme přísné zákony, ale ne takové, které jsou nad rámec směrnic a předbíhají časový vývoj,“ zdůvodnil.

Součástí revize právního rámce zprostředkování, která probíhá v Evropě, je tzv. novela IMD 1,5,  ( jde o regulaci prodeje investičních produktů) – a ta říká, že pokud jde o IŽP, musí se výrazně změnit pravidla v informování zákazníků. Takže se bude muset změnit i zákon 38 a respektovat pravidla, týkající se IŽP. Na to se již v ČAP připravují, zejména pokud jde o přesné informování klienta, týkající sem toho, jaký produkt si kupuje. Ale potenciální spotřebitel by neměl být informacemi zavalen.

Směrnice IMG 1,5 připravuje také jednu zcela zásadní věc, a to je možnost zákazu výplaty provizí v IŽP na úrovni členských států.

Revize IMD

Působnost této směrnice se bude rozšiřovat i na pojišťovny. Důležité je, že se významně bude zvyšovat požadavek na odbornost. Evropský parlament vydal dodatek, že během pěti let musí makléř nebo zprostředkovatel absolvovat ročně 200 vzdělávacích hodin. To je týden ročně.

Trh se tedy změní, zprostředkovatelé a makléři budou vybíráni ještě přísněji a pokud jde o odbornost, budou na ně kladeny ještě vyšší požadavky. Ty informační se budou týkat výše odměny, kterou zprostředkovatel dostává za prodej IŽP i ŽP. Zatím běží lhůta pěti let, kdy se tyto údaje nebudou vztahovat na neživotní pojištění. Po pěti letech bude muset klient znát tuto odměnu i u neživotního pojištění. A to ne na žádost klienta, ale povinně před uzavřením pojistné smlouvy.

Makléřská činnost by měla být výhradně financována klientem – tak, aby byla zajištěna maximální nezávislost. Bude se tedy bojovat o to, zda mají být makléři odměňováni klientem, nebo pojišťovnou.

Podle Síkory prý vznikne i tzv. agent udavač – má to být člověk, který když zjistí, že něco na trhu nefunguje, nebo někdo páchá něco proti ochraně spotřebitele, měl by tuto informaci předat předem určeným orgánům. A ty by měly zajistit i ochranu takového informátora.

K implementace IMD 2 ale nedojde dřív než v roce 2017.  „My však musíme regulaci jít naproti,“ vysvětlil Síkora.

Podoba Solvency II může být ovlivněna i tzv. delegovanými akty. Když se neví, jak nějaký problém vyřešit, vytvoří se delegovaný akt. Dělá to EIOPA a v českých podmínkách se to dokonale naučila ČNB. Když něco není v zákoně 38, vydá ČNB úřední sdělení, v němž nařizuje ještě další povinnosti, i když nikde v zákoně nejsou.

„Sečteno a podtrženo, český i evropský pojistný trh nebude mít již nikdy tak snadnou pozici jako měl posledních 15 let,“ shrnul výkonný ředitel ČAP.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články