Dne 1. ledna 2016 nabyl účinnost soubor opatření k Solventnosti II. Podle Grunda byl rok 2016 rokem, kdy se všichni zúčastnění učili zacházet s novým systémem. Hlavní pozornost v roce 2017 bude již soustředěna na aplikaci nového systému. Samozřejmě bude nutné si všímat i důsledků nízkých úrokových sazeb na životní pojistitele.
Prostředí nízkých úrokových sazeb bude přirozeně zatěžovat i činnost penzijních pokladen, které ještě podléhají starému systému solventnosti. K tomuto konstatování je třeba dodat, že příslušná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi, byla v Úředním věstníku EU zveřejněna dne 23. 12. 2016 a musí být implementována do 13. ledna 2019. Touto směrnicí se jisté prvky režimu Solventnosti II uplatní i na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, mezi něž patří i německé penzijní pokladny.
Grund zdůrazňuje, že systém Solventnosti II je orientován na principy, které však musí být uvedeny do života. Jde obzvláště o zásadu proporcionality, která směřuje podle Grunda nejprve na pojišťovací podniky. Solventnost II od samotných pojišťovacích podniků mnohokrát požaduje, aby nalezly přiměřenou implementaci regulatorních pravidel s ohledem na druh, rozsah a komplexitu vlastních rizik. BaFin je nadále otevřený diskuzi o konkrétních návrzích pojišťovacích podniků.
Čtěte také: Definuje směrnice IDD „nejlepší zájmy“ do národního práva?
Dalším mezníkem bude zveřejnění zprávy o solventnosti a finanční situaci v květnu 2017. Pojišťovací podniky v ní musejí uvést obsáhlé údaje týkající se jejich kapitálových požadavků. Pro veřejnost z toho vyplývá výzva tyto údaje správně interpretovat. To vyžaduje diferencované vnímání příslušných údajů. Vykázaná hodnota daných ukazatelů totiž odráží specifické zvláštnosti jednotlivých pojistitelů a jejich individuální možnosti.
V rámci probíhajícího průzkumu solvetnostního kapitálového požadavku bude uvažováno také o potřebě úpravy Solventnosti II. Podle názoru BaFin je zjednodušení stadardního vzorce potřeba. Nutnost přizpůsobení vyvstává rovněž v aktuárské oblasti, konkrétně pokud jde o kalibraci rizika změny úrokových sazeb také pro negativní úrokové sazby. Kromě toho je třeba vyčkat, zda v rámci přezkumu solventnostního kapitálového požadavku se bude opětně zvažovat i riziko plynoucí ze státních půjček (obligací).
V příštích dvou letech budou podstatné regulatorní výhybky nastaveny na ochranu spotřebitele. Pojišťovací podniky budou muset splňovat nové požadavky. Jde předně o směrnici o distribuci pojištění (IDD), která musí být implementována do německého práva do 23. února 2018. Tato směrnice v budoucnu umožní zapojení dohledu nad pojišťovací činností již do procesu tvorby pojistného produktu. Na základě toho mají být potřeby spotřebitelů zohledněny od počátku jeho tvorby. Mělo by se zamezit střetům zájmů mezi pojišťovacími zprostředkovateli a spotřebiteli, nebo by se měly stát transparentnějšími. Porušení nové právní úpravy by mohlo vést ke značně citelným sankcím. Právě na pozadí dogitalizace by tento vývoj mohl být obzvlášť zajímavý.
Mohlo by vás zajímat: Japonské pojišťovny nakupují systémy s umělou inteligencí
Dalším regulatorním prvkem v oblasti ochrany spotřebitele je nařízení (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (PRIIPs - packaged retail and insurance-based investment products). Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro formát a obsah sdělení klíčových informací, které vypracují tvůrci produktů s investiční složkou, a pro poskytování sdělení klíčových informací retailovým investorům s cílem umožnit retailovým investorům pochopit hlavní rysy produktu s investiční složkou a rizika s ním spojená. Grund uvádí, a to je třeba již pokládat za aplikaci daného nařízení, že mezi pojistné produkty s investiční složkou náleží: klasické kapitálové životní pojištění, životní pojištění spojené s fondy, hybridní produkty, variabilní anuity, důchodové pojištění s odloženou lhůtou výplaty. Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 14. prosince 2016 byl termín posunut až na 1. ledna 2018.
Na globální úrovni bude napínavé, zda se IAIS (International Association of Insurance Supervisors – Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví) podaří dohodnout na základech prvního globálního solventnostního režimu. BaFin se velmi zasazuje za rozsáhlou kompatibilitu tohoto režimu se Solventností II. Na závěr vyjadřuje Grund přesvědčení, že v roce 2017 bude již znám charakter příštích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím včetně účinků Brexitu na pojišťovnictví.
Shrneme-li, lze konstatovat, že orgány dohledu nad pojišťovnictvím budou mít v roce 2017 podobné úkoly. Určitě se všechny musejí zabývat dohledem nad aplikací režimu Solventnost II, implementací IDD a přípravou na aplikaci PRIIPs. Z vyjádření představitele BaFin však plynou i určité specifické přístupy BaFin. Například uplatněním zásady proporcionality by se měly nyní nejdříve zabývat pojišťovací podniky. Dále se ukazuje, že BAFin má již prvotní představu o tom, které pojistné produkty budou v působnosti nařízení PRIIPs.
Komentáře
Přidat komentář