V 1. pololetí se objevil i na českém pojistném trhu nový produkt – pojištění kybernetických rizik. Byla to nejvýraznější produktová novinka. Vedle ní pokračoval trend rozšiřování povinného ručení o některé prvky havarijního pojištění (krádež apod.) a objevovaly se další produkty zaměřené na ženy. Nikdo však nepředstavil produkt nebo kampaň zaměřenou na životní pojištění pro muže a těžící tak (alespoň marketingově) ze zrušení výjimky z antidiskriminační směrnice k 21. 12. 2012. To se sice dostalo do našeho právního řádu až na jaře 2013, ovšem pojišťovny začaly od uvedeného data rozhodnutí ESD respektovat. V souvislosti s II. pilířem penzijního systému nabídly některé pojišťovny pojištění „schopnosti spořit“. Ovšem nezájem o tuto formu zabezpečení na stáří negativně dopadl i na tyto „alternativní“ produkty. V 2. pololetí pojišťovny finišovaly v přípravách na platnost nového Občanského zákoníku a snad i proto bylo toto období na novinky chudší. Připomeňme tak například alespoň pojištění léčení závažných onemocnění v zahraničí.
Živelné pohromy
Po letech bez velkých živelných katastrof zasáhly v červnu Českou republiku opět rozsáhlé povodně. Obdobně jako v roce 2002 byly postiženy především Čechy a největší škody byly zaznamenány na téměř stejných místech. Celkový dopad povodní byl sice o něco menší než před 11 lety, přesto můžeme hovořit o nejničivějších povodních od té doby. Pojišťovny se od počátku snažily co nejúčinněji dostát závazkům vůči svým klientům a většinou zřizovaly speciální operativní týmy pro maximální urychlení likvidace příslušných pojistných událostí.
Vývoj v legislativě
V oblasti Solvency II byla aktivní EIOPA, když zveřejnila 27. 3. 2013 návrh na zavedení prozatímních opatření v rámci příprav na její spuštění. Obsahuje například upravené výkaznictví. To obsahuje údaje, které měly být vykazovány až po spuštění celého komplexu pravidel. Pokud by opravdu musely pojišťovny tuto změnu zavést, znamenalo by to především zvýšení administrativní zátěže, navíc vytržené z kontextu dalších opatření. Jako definitivní termín samotného se v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější datum 1. 1. 2016. Pokračovala také příprava dalších směrnic, které nesporně významně náš pojistný trh ovlivní. Šlo o IMD2, která se zaměřuje na regulaci zprostředkování, a PRIPs, která řeší regulaci distribuce produktů s investiční složkou.
Došlo také k vývoji v české legislativě s výraznými dopady do pojišťovnictví. V březnu 2012 byl schválen nový Občanský zákoník, do jehož textace se po 8 letech opět vrací úprava pojistné smlouvy. Tato norma je účinná od 1. 1. 2014. Zavádí řadu novinek, jako je např. mnohem širší definice pojmu „pojistný zájem“, nebo naopak jiné běžně používané pojmy neupravuje. Ovšem mnohem podstatnější změny obsahuje v obecné „nepojišťovácké“ části. Jednou z nejzásadnějších je třeba faktický konec oceňovacích tabulek využívaných pro likvidaci škod na zdraví. Asi největší změnou je však samotná filozofie normy. Upřednostňuje obsah před formou a dává přednost prokázané vůli před formálně exaktními kroky.
Kvůli rozpuštění sněmovny v létě roku 2013 se nestihnul dokončit legislativní proces novely „zprostředkovatelského“ zákona 38/2004. Pro pojistný trh je to dobře, protože její znění nebylo povedené. Nicméně zároveň platí i to, že tento zákon smysluplnou úpravu vyžaduje. Záměry nové politické reprezentace v této oblasti nejsou však zatím známé. Stejně jako v případě dalšího potřebné legislativy, jakou je Zákon o distribuci finančních služeb. Došlo také k zatížení pojišťoven další odvodovou povinností. Po několika neúspěšných pokusech přišla v listopadu 2012 poslanecká iniciativa, která byla po určitých modifikacích schválena. Podle této normy budou pojišťovny odvádět 3% z objemu pojistného z povinného ručení do tzv. Fondu zábrany škod, ze kterého budou financovány složky záchranného systému. Tato povinnost platí od 1. 1. 2014 a bude zřejmě znamenat zvýšení ceny pojištění. Analogický dopad pak má i nově vzniklá povinnost hradit náklady zásahu hasičů při nehodách. Její dopad do růstu pojistného je odhadován na 1%.
Kateřina Lhotská, expert pro pojišťovací sektor společnosti EY
Komentáře
Přidat komentář