Pojistný trh poprvé bez netržního pojistného


			Pojistný trh poprvé bez netržního pojistného
5.9.2011 Vývoj trhu

Pokud výsledky trhu po prvním čtvrtletí zpravidla dokumentují nejvýraznější změny v rozložení sil za celý rok, tak hodnoty za druhé čtvrtletí toto rozložení v některých případech potvrzují a v některých pro změnu vyvracejí. Abychom tedy získali objektivnější pohled, doplňujeme je posouzením výsledků za běžný rok, což je v tomto případě období červenec 2010 až červen 2011. A pro představu o okamžité výkonnosti pojišťoven přidáváme poprvé i hodnoty pouze za 2. čtvrtletí (tedy duben až červen 2011).

Stejně jako v 1. čtvrtletí bylo i nyní zajímavé sledovat, nakolik zůstane zachován trend vývoje pojistného trhu, který byl charakterizován především výrazným nástupem jednorázově placeného ŽP, a zda některé nedávné produktové novinky (například přímá likvidace) výrazně promluví do podílu pojišťoven na trhu a jejich pořadí. Dopředu prozrazujeme, že v tom prvním případě se začíná rýsovat nenápadně určitá změna a v tom druhém případě se ukázalo, že k zásadnímu posunu v poměru sil nedošlo.

Oddělení netržního pojistného

V rámci této analýzy máme ještě jednu novinku. ČAP, z jehož dat především čerpáme, změnil metodiku vykazování čtvrtletních výsledků. V již minulém období nezařadil do výsledků pojišťovnu EGAP a tentokrát dokončil proces očištění trhu od netržního pojistného tím, že pojistné za povinnou odpovědnost zaměstnavatele (podle zákona 125/1993) vyjmul z celkových výsledků a zařadil je pouze jako doplňkový údaj. My tento přístup vítáme. Pravidelní čtenáři našich analýz si již zvykli na to, že jsme se snažili tržní a netržní pojistné oddělovat již delší dobu. Nejedná se přitom o zanedbatelné objemy. Netržní pojistné činilo za rok 2010 téměř 8,4 miliardy, což bylo 5,6% celkového objemu pojistného za všechny členy ČAP a 10,4% z NŽP (netržní pojistné je výhradně součástí NŽP). Šlo tedy o velmi výrazné zkreslení a očištění od něj považujeme za správný krok. Přirozeně jsme museli zaručit porovnatelnost s předchozími lety. Přitom jsme neporušili zásadu neměnnosti historie, protože neměníme hodnoty, pouze porovnáváme veličiny s totožným významem.

Pojistný trh rostl

Pojistný trh za 1. pololetí roku 2011 meziročně celkově rostl o téměř 2,5%. Tento výsledek byl stejně jako v předchozích obdobích zajištěn díky stále ještě výrazně rostoucímu jednorázově placenému ŽP. NŽP jako již tradičně pokleslo. Podíl ŽP dosáhl takřka poloviny, když se meziročně zvýšil o 2,3%b na 49,6%. Oproti 1. čtvrtletí také vzrostl, přestože ne tak výrazně (o 0,2%b). ČR se tak opět o něco přiblížilo poměrům běžným v Evropě, ovšem k jejich vyrovnání je stále ještě daleko (evropský průměr se pohybuje kolem 61%). Je nutné poznamenat, že je to i díky vyřazení netržního pojistného (jak již bylo uvedeno, jde vesměs o NŽP – s jeho započtením je poměr ŽP 47,5%). Tento trend ovšem nemusí zůstat zachován v případě poklesu objemu jednorázového pojistného v ŽP.

Nejsilnější pojišťovnou je stále Česká pojišťovna a to bez ohledu na započítání/nezapočítání netržního pojistného. Kooperativa, která byla při zahrnutí netržního pojistného nejsilnější v 1. čtvrtletí, o svoji pozici přišla a je „dvojkou“ trhu. Česká pojišťovna svůj podíl soustavně a téměř rovnoměrně ztrácí, Kooperativa po ztrátě v roce 2010, svůj podíl obhájila. Stejně jako v 1. čtvrtletí je na třetím místě ČSOB Pojišťovna (především díky jednorázovému ŽP) následovaná Allianz. Podle objektivnějšího pohledu na výsledky za běžný rok je nejsilnější pojišťovnou také Česká pojišťovna před Kooperativou, ČSOB Pojišťovnou a Allianz, při posouzení výsledků za 2. čtvrtletí pak vidíme, že se nejvíce dařilo opět České pojišťovně před Kooperativou, které však následuje Allianz a Pojišťovna ČS. ČSOB Pojišťovna v tomto období zaostala za předchozími výsledky a je až pátá.

V NŽP došlo celkově k poklesu o téměř 1,9% (o 0,5% se započtením netržního pojistného). Na pozici nejsilnější pojišťovny je opět Česká pojišťovna před Kooperativou. Při zahrnutí netržního pojistného je pořadí obrácené a je tak stejné jako po 1. čtvrtletí. Třetí je dlouhodobě Allianz. Při hodnocení z pohledu běžného roku je také silnější Česká pojišťovna před Kooperativou a Allianz a stejné pořadí je i v hodnocení samotného 2. čtvrtletí.

Příčinou poklesu v NŽP je stále především nižší objem předepsaného pojistného v pojištění vozidel (v POV o 8,8%, v HAV o více než 4,5%), nicméně výsledky za 2. čtvrtletí ukazují, že pokles již není tak prudký (POV -6,7%, HAV -3,7%). Objem POV soustavně klesá při rostoucím počtu smluv. Důvodem je postupně se snižující cena pojištění, která je stále rozhodujícím parametrem pro výběr pojišťovny ze strany klientů. Vše nasvědčuje, že ani služba tzv. přímé likvidace nepřinesla zásadní změnu v jejich chování. Důvodem je také to, že ji v různé formě nabízejí v podstatě všechny velké a střední pojišťovny a neznamená tak zásadní konkurenční výhodu. Menší pojišťovny pak nadále o klienta bojují především cenou. V případě HAV má pokles na svědomí vedle snížení jeho ceny i to, že toto pojištění je stále částí klientů považováno za zbytné a některé existující smlouvy jsou rušeny. Relativně malý pokles u NŽP tak zachraňuje podnikatelské pojištění, kde došlo k růstu o 2,3%, když jen v 2. čtvrtletí se podařilo zvýšit objem pojistného o 3,2%. Podobný vývoj zaznamenalo podnikatelské pojištění i při započtení povinného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

ŽP rostlo o 7,4% a tedy výrazně pomaleji než ve stejném období předchozího roku. Na pozici „jedničkou“ se vrátila Česká pojišťovna, která odsunula na pozici „dvojky“ překvapivého lídra trhu po 1. čtvrtletí – ČSOB Pojišťovnu.

Pozici „trojky“ si stále drží Pojišťovna ČS, čtvrtá je Kooperativa a pátá je Komerční pojišťovna. I výsledky běžného roku potvrzují nejsilnější postavení České pojišťovny, která je však tentokrát následována vyrovnanou dvojicí Kooperativa a Pojišťovna ČS následovanou podobně vyrovnaným tandemem ČSOB Pojišťovna a Komerční pojišťovna. Výsledky za 2. čtvrtletí pak poskytují poněkud odlišný obrázek, který je shodný jen v postavení České pojišťovny. Za ní následují v těsném sledu Pojišťovna ČS, Komerční pojišťovna a Kooperativa a s větším odstupem ING a ČSOB Pojišťovna.

Vyčerpané jednorázy?

Stejně jako v roce 2010, byl i v 1. pololetí roku 2011 určován růst trhu jednorázovým ŽP. Jiná je ovšem jeho dynamika. Zatímco v roce 2010 jsme zaznamenali růst o téměř 89%, nyní to bylo „jen“ o necelých 16%. Za 2. čtvrtletí dokonce došlo k poklesu o 2,1%. Potvrzuje se tedy zatím nepatrný trend z 1. čtvrtletí, kdy jsme konstatovali zpomalení růstu. O ten se přitom střídavě staraly různé pojišťovny – v roce 2010 především Komerční pojišťovna, v jeho konci Česká pojišťovna, letos v 1. čtvrtletí to byla ČSOB Pojišťovna. V 2. čtvrtletí se již nikdo ze silných hráčů s velmi výrazným růstem (v řádu miliard korun pojistného) neobjevil.

V současné době je podíl jednorázově placeného ŽP 43,2% a přestože oproti 1. čtvrtletí o něco poklesl (ze 45,5%), je stále velmi vysoký a výrazně mimo všeobecně doporučované rozmezí 10-20%. Nabízí se opět otázka, zda je tento typ ŽP opravdu tím, co by pojišťovny měly preferovat. U tohoto ŽP je dominantní spořící složka, zatímco riziková část je často spíše symbolická (je součástí produktu jen proto, aby mohl být stále nazýván pojištěním). Z toho důvodu není tento typ produktu dobrou variantou ani pro klienty, protože neplní hlavní funkci pojištění – zajištění rizik.

Novinky 1. pololetí

Již v 1. čtvrtletí zareagovaly dvě pojišťovny na legislativní úpravou vyžadující povinné pojištění personálních agentur – Slavia a UNIQA. Další zatím tento produkt nepřipravují. Ve 2. čtvrtletí – před hlavní turistickou sezónou – se pak pojišťovny věnovaly již tradičně úpravám cestovního pojištění. Zajímavá novinka se objevila v POV, s příznivým dopadem do ceny z pohledu klienta. ČSOB Pojišťovna pro stanovení sazby poprvé použila více parametrů vztažených k řidiči než k vozidlu (zůstaly jen dva – výkon motoru a tovární značka, přičemž úplně chybí objem motoru). Tím dosahuje obzvláště v málo rizikových segmentech velmi zajímavých cen. Naproti tomu klient z rizikovějšího segmentu musí počítat s cenou výrazně vyšší. ČSOB Pojišťovna se také připojila k novince z roku 2010 – „přímé likvidaci“. Spolu s ní začala tuto službu nabízet i ČPP. V současné době tuto službu nabízí za různých podmínek 7 pojišťoven na základě pojištění POV. Jedna pojišťovna váže podobnou službu na klientem sjednané HAV, takže se nejedná o „přímou likvidaci“ v pravém slova smyslu.

V rámci ŽP představily některé pojišťovny nové jednorázově placené produkty, jiné nabídly nové fondy. Objevila se i IŽP se zaměřením na děti, jejichž uvedení na trh bylo (jako již tradičně) marketingově spojeno s 1. červnem – Mezinárodním dnem dětí.

Již v 1. čtvrtletí se objevila novinka v oblasti služeb. Tou je využití „chytrých telefonů“ (smartphonů) při nahlášení pojistné události (zatím pouze v případě dopravní nehody), včetně nafocení, záznamu nehody, určení polohy apod. a využití dalších asistenčních služeb. Tuto službu zatím představily téměř zároveň dvě pojišťovny – Česká pojišťovna a Direct.

Z pohledu on-line služeb se čím dál tím víc pojišťoven snaží nabízet možnost sjednání i u majetkových pojištění občanů (nemovitost a domácnost). Přestože lze snahu pojišťoven co nejvíce ulehčit sjednání pojištění hodnotit pozitivně, u těchto typů produktů hrozí vážné riziko podpojištění klienta. Zatímco některým pojišťovnám se podařilo vymyslet efektivní způsob, jakým tomu zabránit, nebo alespoň toto nebezpečí snížit, některé jej ignorují. Klient pak bohužel není dostatečně varován před hrozbou podpojištění a následky, které z toho plynou. Jako příklad uvádíme možnost pojistit nemovitost-byt v Praze na pojistnou částku 1 000,- Kč. Pokud je klient výrazněji motivován cenou, pak lehce může dojít k tomu, že po provedení „cenové optimalizace“ formou snížení pojistné částky není dostatečně chráněn jeho majetek.

Legislativa a regulace

Nejvýraznější událostí, která zasáhla pojistný trh již v 1. čtvrtletí roku, bylo rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) o zrušení výjimky ze směrnice 2004/113/ES (tzv. „antidiskriminační“ směrnice), na jejímž základě je možno využívat pohlaví pro určení výše pojistného nebo pojistného plnění. Výjimka přestane platit 21.12.2012. Rozhodnutí se neopírá o žádný znalecký posudek, který by potvrdil nebo vyvrátil závislost pravděpodobnosti pojistné události na pohlaví, ale spíše o formální nedokonalost této směrnice. ESD zdůvodňuje zrušení výjimky tím, že pohlaví je na jedné straně zakázáno používat jako parametr pro výpočet pojistného/pojistného plnění, ale na druhé straně je ho povoleno díky výjimce ke stejnému účelu využívat v podstatě bez omezení.

V rámci úvah o daňové reformě se objevila informace o zrušení povinnosti zaměstnavatele mít pojištěnu odpovědnost podle zákona 125/1993. Podle posledních zveřejněných úvah by pojistné neplatily nadále firmy, ale platil by je stát. Úlohy správce agendy by se podle některých úvah měla ujmout ČSSZ. Ta ovšem na tuto činnost není připravena. Proto se uvažuje o alternativním řešení, kdy by správou byla pověřena jedna „úrazová“ pojišťovna. Informace to sice nejsou konečné (jak je ostatně pravidlem v případě hospodářských a daňových reforem), ale ani jedna varianta neslibuje výrazný průlom do celé problematiky. Místo dvou stávajících správců (Česká pojišťovna a Kooperativa), by se obdobnou činností měl zabývat jen jeden (vybraná „úrazová“ pojišťovna nebo ČSSZ), takže žádný posun vpřed. Nejčistším řešením by naopak byla komercionalizace tohoto pojištění (podobně jako je tomu u jiných povinných pojištění) se zachováním povinnosti zaměstnavatele je mít sjednané.

NESS Czec s.r.o.

Kateřina Lhotská

Zdroj: NESS Czech s.r.o.

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články