Pojistný trh ve znamení letních měsíců

Oddělení netržního pojistného se osvědčilo

Již podruhé čerpáme z výsledků zveřejňovaných ČAP v jejich nové podobě. Již v 1. čtvrtletí nezařadil do výsledků pojišťovnu EGAP a následně dokončil proces očištění trhu od netržního pojistného tím, že pojistné za povinnou odpovědnost zaměstnavatele (podle vyhlášky 125/1993) vyjmul z celkových výsledků a zařadil je pouze jako doplňkový údaj. Tento přístup jsme přivítali. Pravidelní čtenáři našich analýz si již zvykli na to, že jsme se snažili tržní a netržní pojistné (v terminologii ČAP „zákonné nesmluvní pojistné“) oddělovat již delší dobu. Zkreslení o toto pojistné je velmi výrazné – za rok 2010 činilo téměř 8,4 miliardy, což bylo 5,6% celkového objemu pojistného za všechny členy ČAP a 10,4 % z NŽP (netržní pojistné je výhradně součástí NŽP). Abychom zaručili porovnatelnost s předchozími lety, museli jsme porušit zásadu neměnnosti historie, přičemž neměníme hodnoty, pouze porovnáváme veličiny s totožným významem. Nicméně k úplnému „vyčištění“ trhu dojde až uvedením v platnost zákona 266/2006 (zákon o úrazovém zabezpečení zaměstnanců), kterým se převádí toto pojištění z působnosti komerčních pojišťoven na Českou správu sociálního zabezpečení. Podle aktuálně platné verze zákona k tomu dojde 1. 1. 2013.

Celkový růst pojistného trhu

Pojistný trh za leden-září roku 2011 meziročně celkově rostl o více než 1,8%. Tento výsledek byl stejně jako v předchozích obdobích zajištěn díky stále ještě meziročně rostoucímu jednorázově placenému ŽP. U NŽP došlo, stejně jako v předchozích obdobích, k poklesu. Podíl ŽP na celkovém objemu pojistného se přiblížil polovině, když se meziročně zvýšil o 1,8%b na 49,3 %. Oproti 1. pololetí ovšem nepatrně poklesl (o 0,3%b). ČR je však stále poměrně daleko od průměrného podílu ŽP v Evropě (kolem 61 %). K relativnímu přiblížení došlo, vedle růstu jednorázového ŽP, především vyřazením netržního pojistného (s jeho započtením je poměr ŽP 47,2 %).

Nejsilnější pojišťovnou zůstává Česká pojišťovna a to jak při nezapočítání, tak i při započítání netržního pojistného. Kooperativa, která byla při zahrnutí netržního pojistného nejsilnější v 1. čtvrtletí, je nyní „dvojkou“ trhu. Obě pojišťovny podíl na trhu ztrácejí, ovšem Česká pojišťovna o něco rychleji. Již od počátku roku je na třetím místě ČSOB Pojišťovna (především díky jednorázovému ŽP) následovaná Allianz a Pojišťovnou ČS. Stejné pořadí je pak i při pohledu na výsledky běžného roku. Jen rozdíly mezi pojišťovnami jsou jiné. Při posouzení výsledků za 3. čtvrtletí pak vidíme, že se nejvíce dařilo opět České pojišťovně před Kooperativou, které následuje opět ČSOB Pojišťovna. Pak je Pojišťovna ČS a pátá je Allianz.

V NŽP došlo k poklesu o téměř 1,6% (o 1,2 % včetně netržního pojistného). Nejsilnější pojišťovnou je stále Česká pojišťovna před Kooperativou. Při zahrnutí netržního pojistného je již od počátku roku pořadí obrácené. Při hodnocení běžného roku je nejsilnější Česká pojišťovna před Kooperativou a Allianz. Stejné pořadí je i při hodnocení samotného 3. čtvrtletí.

NŽP táhne dolů nadále pokles v oblasti pojištění vozidel (v POV o 8,3 %, v HAV o 5,1 %). Výsledky za 3. čtvrtletí ukazují, že zatímco u POV došlo k nepatrnému zpomalení poklesu (o 7 %), u HAV naopak pokles zrychlil (-6,3 %). Počet smluv v POV přitom neustále roste (meziročně o 2,3%). Důvodem poklesu objemu pojistného je stále se snižující cena pojištění, která je stále rozhodujícím parametrem pro výběr produktu ze strany klientů. Výsledky potvrzují, že ani služba tzv. přímé likvidace nepřinesla zásadní změnu v jejich chování. Souhrnný podíl pojišťoven, které tuto službu nabízejí, dokonce meziročně o něco poklesl (o 0,4%b). Přímou likvidaci v různé formě nabízejí v podstatě všechny velké a střední pojišťovny a neznamená tak zásadní konkurenční výhodu. Menší pojišťovny nadále bojují o klienta především cenou. V případě HAV má pokles dvě hlavní příčiny, které spolu ale úzce souvisí. Tou primární je změna v uvažování klientů. Část z nich považuje toto pojištění za zbytné a uvažují o rušení existujících smluv. Pojišťovny se snaží tomuto kroku předjít a snižují sazby. Výsledkem je celkový pokles objemu pojistného přes rostoucí počet smluv (o 2,6%). Od hlubšího propadu tak zachraňuje NŽP podnikatelské pojištění, které meziročně rostlo o 2,1 %. O něco vyšší růst zaznamenalo podnikatelské pojištění při započtení povinného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (o 2,5 %). Ztrátu zmírňovaly i ostatní produktové skupiny NŽP, které meziročně souhrnně rostly o 6,4 %.

ŽP rostlo o 5,1 % a tedy výrazně pomaleji než ve stejném období předchozího roku a nejpomaleji od počátku roku. Na pozici „jedničky“ je opět Česká pojišťovna, která se na ni vrátila již v minulém čtvrtletí. „Dvojkou“ se stala Pojišťovna ČS, která na třetí pozici odsunula ČSOB Pojišťovnu (po 1. čtvrtletí nejsilnější). Čtvrtá je Kooperativa a pátá je Komerční pojišťovna, která meziročně ztratila svoji pozici „dvojky“. I výsledky běžného roku potvrzují nejsilnější postavení České pojišťovny, která je opět následovaná Pojišťovnou ČS. Třetí je pro změnu Kooperativa, za ní následuje ČSOB Pojišťovna a pátá je opět Komerční pojišťovna. Výsledky za 3. čtvrtletí pak poskytují poněkud odlišný obrázek, který je shodný jen v postavení České pojišťovny a Pojišťovny ČS. Za ní následují v těsném sledu ČSOB Pojišťovna a Kooperativa.

Potvrzené zpomalení jednorázů

Stejně jako v roce 2010, byl i v tomto období roku 2011 určován růst trhu jednorázovým ŽP. Rozdíl je ovšem v dynamice a ve struktuře tohoto růstu. Nejen, že je výrazně pomalejší (v roce 2010 o 75%, nyní 10,1 %), ale také je dán především růstem mimořádného pojistného, zatímco samostatné jednorázové placené pojistné meziročně v podstatě stagnovalo. Za 3. čtvrtletí došlo navíc opět k poklesu celkového jednorázového ŽP (o 3,6 %). Potvrzuje se tedy trend zpomalení růstu, který je zřejmý již od počátku roku a je docela možné, že toto zpomalení může v dalších čtvrtletích přerůst v trvalejší pokles. V předchozích obdobích se o růst přitom střídavě staraly různé pojišťovny – v roce 2010 především Komerční pojišťovna, v jeho konci Česká pojišťovna, letos v 1. čtvrtletí to byla ČSOB Pojišťovna. Od 2. čtvrtletí se již nikdo ze silných hráčů s velmi výrazným růstem (v řádu miliard korun pojistného) neobjevil. Neznamená to, že se nedařilo zvyšovat objem žádné pojišťovně. Jejich růst byl však v absolutních hodnotách malý, přestože relativně znamenal desítky i stovky procent. Potvrzuje se tak naše předpověď, že trend silného růstu u jednorázového ŽP není dlouhodobě udržitelný. V současné době je podíl jednorázově placeného ŽP 40,4 % a od počátku roku poměrně hodně poklesl (ze 45,5 %). Nicméně je stále velmi vysoký a výrazně mimo všeobecně doporučované rozmezí 10-20%. Tento typ ŽP není navíc tím, co by pojišťovny měly preferovat. Je u něj dominantní neprofitabilní, nebo méně profitabilní spořící složka, zatímco riziková část (kde lze naopak profitability dosahovat) je často spíše symbolická (je součástí produktu jen proto, aby mohl být stále nazýván pojištěním). Z toho důvodu není tento typ produktu dobrou variantou ani pro klienty, protože neplní hlavní funkci pojištění – zajištění rizik.

Málo novinek ve 3. čtvrtletí

Již v 1. čtvrtletí zareagovaly dvě pojišťovny na legislativní úpravou vyžadující povinné pojištění personálních agentur – Slavia a UNIQA. Další zatím tento produkt nepřipravují. Ve 2. čtvrtletí se pojišťovny věnovaly již tradičně úpravám cestovního pojištění. Zajímavý přístup ke stanovení ceny se objevil v POV. ČSOB Pojišťovna pro stanovení sazby jako první použila více parametrů vztažených k řidiči než k vozidlu (zůstaly jen dva – výkon motoru a tovární značka, přičemž úplně chybí objem motoru). Cena je pak zcela logicky velmi zajímavá právě pro málo rizikové klienty, naopak pro ty rizikovější je výrazně vyšší. ČSOB Pojišťovna se spolu s ČPP také připojila k novince z roku 2010 – „přímé likvidaci“ a rozšířily tak počet pojišťoven, které tuto službu za různých podmínek v rámci POV nabízejí na 7. Objevila se i IŽP se zaměřením na děti, jejichž uvedení na trh bylo (jako již tradičně) marketingově spojeno s 1. červnem – Mezinárodním dnem dětí. 3. čtvrtletí pak bývá na produktové novinky zpravidla chudší a ani rok 2011 nebyl výjimkou. Pojišťovny obvykle pracují na inovacích, které představují na podzim. Některé to v době přípravy tohoto materiálu již učinily, ale protože zveřejnění informace spadá až do 4. čtvrtletí, budeme se jimi zabývat až v následující analýze.

Již v 1. čtvrtletí se objevila novinka v oblasti služeb. Tou je využití „chytrých telefonů“ (smartphonů) při nahlášení pojistné události (zatím pouze v případě dopravní nehody), včetně nafocení, záznamu nehody, určení polohy apod. a využití dalších asistenčních služeb. Tuto službu zatím představily téměř zároveň dvě pojišťovny – Česká pojišťovna a Direct.

Stále více pojišťoven nabízí možnost sjednání on-line i u majetkových pojištění občanů (nemovitost a domácnost). Tato snaha je jistě pozitivní, nicméně některým pojišťovnám se nedaří vyrovnat se s nebezpečím podpojištění klienta.

Jedna z pojišťoven učinila na první pohled zajímavý pokus a nabídla RŽP s možností sjednání on-line na internetu. Nastavené limity plnění jsou však v tomto případě poměrně nízké a je otázkou, zda má takový produkt pro klienta praktický význam.

Legislativa – rozsudek ESD a posun Solvency II

Nejvýraznější událostí, která zasáhla pojistný trh již v 1. čtvrtletí roku, bylo rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) o zrušení výjimky ze směrnice 2004/113/ES (tzv. „antidiskriminační“ směrnice), na jejímž základě je možno využívat pohlaví pro určení výše pojistného nebo pojistného plnění. Výjimka přestane platit 21.12.2012. Rozhodnutí se neopírá o žádný znalecký posudek, který by potvrdil nebo vyvrátil závislost pravděpodobnosti pojistné události na pohlaví, ale spíše o formální nedokonalost této směrnice. ESD zdůvodňuje zrušení výjimky tím, že pohlaví je na jedné straně zakázáno používat jako parametr pro výpočet pojistného/pojistného plnění, ale na druhé straně je ho povoleno díky výjimce ke stejnému účelu využívat v podstatě bez omezení.

Objevily se také informace o možném posunutí platnosti směrnice Solvency II o rok. Nevstoupila by tak v platnost 1.1.2013, jak se doposud předpokládalo, ale až 1.1.2014. Pro odklad je údajně „kvalifikovaná většina“ zemí. Jednou z možných variant je kompromis, který předpokládá odklad platnosti do roku 2014 s tím, že jednotlivé pojišťovny budou muset předložit plány na realizaci svým dohledovým a regulačním orgánům již v roce 2013.

NESS Czech s.r.o.

Kateřina Lhotská