Bylo zřejmé, že pro úspěšné posouzení vývoje celého trhu bude určující, jak přesně se podaří predikovat budoucí růst nebo pokles v oblasti jednorázově placeného pojistného v relaci k běžně placenému. A vedle toho bylo nutné kalkulovat i s tím, zda dojde ke změně trendu v povinném ručení a havarijním pojištění, a jak bude tato případná změna výrazná. Ukázalo se, že vliv těchto oblastí na přesnost odhadu byl skutečně naprosto zásadní. Pro úplnost je nutné ještě doplnit, že odhad byl byl vypracován pro tzv. neredukovaný trh, který se od výsledků zveřejňovaných Českou asociací pojišťoven (ČAP) liší započtením jednorázově placených pojištění v plné výši.
Pokles životního pojištění
Prognóza předpovídala stagnaci pojistného trhu, nebo jen jeho mírný růst. Ve skutečnosti došlo k nepatrnému poklesu o 0,8%. Pro neživotní pojištění byla předvídána také stagnace, nebo mírný pokles. Zde byl odhad přesný, protože došlo k velmi mírnému snížení objemu pojistného o 0,3%.
Horší než předpokládaný vývoj tak byl dán především poklesem v životním pojištění. Konkrétně zpomalením růstu běžně placeného pojistného, které tak nedokázalo kompenzovat pokles v jednorázově placeném. Nedošlo tak ani k dalšímu posílení podílu životního pojištění, ale naopak k jeho nepatrnému oslabení.
Problém s povinným ručením pojišťovny nevyřešily
Vývoj v neživotním pojištění nejvíce ovlivnila situace v pojištění vozidel. V povinném ručení bylo předpovídáno, že se nejspíš nepodaří zásadně zvrátit dlouhodobý klesající trend a trh se bude blížit stagnaci. Skutečný vývoj tomu v podstatě odpovídal, když došlo k dalšímu (byť mírnému) poklesu o 0,9%.
Pozitivní na tom je tak snad jen to, že tento nepříznivý trend výrazně zpomalil. Ovšem proklamace pojišťoven o řešení problému v povinném ručení zvýšením cen, byly spíše „verbálním cvičením“, než skutečným východiskem z vážné situace.
Horší stav však dlouhodobě panuje v havarijním pojištění. I proto zde byl očekáván velmi mírný růst. K němu však nakonec nedošlo a trh naopak poklesl o 1,3%. Situace se tedy nejenom nestabilizovala, ale problémy se prohloubily. Jistou naději skýtá snad jen to, že trh klesl oproti minulosti o něco méně.
Klesala i podnikatelská pojištění
Určité obavy z očekávaného poklesu panovaly i u podnikatelských pojištění. Bohužel se naplnily, i když zatím naštěstí ne tak dramaticky. Došlo k poklesu „jen“ o 0,9%. Situaci tak, přesně podle předpokladu, zachraňovala ostatní neživotní pojištění, která však celkový nepříznivý vývoj dokázala jen zmírnit.
V životním pojištění jsou veškeré odhady mnohem složitější. Může za to prakticky nulová setrvačnost u jednorázově placených pojištění. Byl sice odhadován mírný růst, ovšem ve skutečnosti došlo k poklesu o 1,2%. Příčinou nicméně nebyl hlubší než předpokládaný propad u jednorázově placeného pojistného (odhad kolem 5%, skutečnost 4,2%), ale nedostatečný růst v běžně placeném (jen o 0,7% oproti odhadovaným 2-3%).
V průběhu roku se přitom objevily minimálně dva faktory, které mohly výsledky vylepšit. Na jeho začátku se očekávalo zvýšení zájmu mužů o životní pojištění, kterým pojistné v souvislosti s tzv. „gendrem“ zlevnilo. Objevovaly se názory, že sjednání pojištění z tohoto důvodu odložili právě na začátek roku 2013. Tato očekávání se však ukázala jako nereálná.
Předtím (koncem roku 2012) jsme ostatně nezaznamenali ani výrazně vyšší zájem o životní pojištění u žen v situaci, kdy se ještě mohly pojistit levněji. Dalším faktorem, který mohl příznivě ovlivnit situaci v běžně placeném pojištění, bylo spuštění II. pilíře důchodové reformy. Předpokládalo se, že se životní pojištění „přiživí“ na zvýšeném zájmu lidí o své finanční zabezpečení na stáří a objevily se i produkty, které na tuto strunu vysloveně hrály.
Bohužel se však diskuze kolem důchodové reformy stala velmi vyhrocená, což nepříznivě dopadlo nejen na samotný II. pilíř, ale i na produkty, které měly ambici stát se alternativou k němu (včetně životního pojištění).
Vývoj v roce 2013 žádná zásadní překvapení a zvraty nepřinesl. Odchylky od odhadů nebyly zásadní, když se většinou pohybovaly v řádech desetin procentních bodů. Ve fázi celkové stagnace, ve které se trh nachází, může přitom každá, třeba i malá změna znamenat obrat trendu z růstu na pokles a naopak. V roce 2014 nás však čekají změny, které budou nejspíš výraznější.
Kateřina Lhotská, expert pro pojišťovací sektor, oddělení poradenství pro finanční instituce společnosti EY
Komentáře
Přidat komentář