Monitoring finančního chování populace odhalil, že jedna pětina obyvatel (18 %) neušetří měsíčně vůbec nic, část z nich dokonce nevyjde s příjmy a financování domácnosti řeší přechodnými půjčkami. Třetina Čechů (36 %) ušetří měsíčně alespoň částku do 1000 Kč, desetina populace pak nad 5000 Kč měsíčně.
Volné finanční prostředky by lidé ukládali nejčastěji do bank, necelá polovina (42 %) do spořících produktů jako je spořicí účet, stavební spoření, atd., pětina (26 %) pak na běžný účet.
„Ukazuje se, že krize postupně učí domácnosti větší obezřetnosti, naprostá většina lidí se snaží ukládat peníze do spořících produktů, minimum lidí úspory nebo měsíční přebytky utrácí za další nákup, který není nezbytný pro chod domácností. Jedná se sice o racionální jednání, které nebude prohlubovat dluhové zatížení domácností, na druhou stranu nižší spotřeba může omezit rozvoj ekonomiky v pokrizovém období “ uvádí Tomáš Macků, Research & Communication Director, Ipsos.
Výše měsíčních úspor je závislá na pohlaví, kdy více ušetří muži, dále pak na věku (nejvyšší úspory ve věkové kategorii 35 až 44 let), na dosaženém stupni vzdělání (čím vyšší vzdělání, tím vyšší měsíční úspory) a na celkové výši čistého příjmu v dané domácnosti. S rostoucím vzděláním se rovněž zvyšuje ochota investovat, téměř pětina vysokoškoláků (19 %) chce volné finanční prostředky investovat do cenných papírů nebo příslušných investičních produktů.
Jak se Češi rozhodují při výběrů finančních produktů?
Hlavním rozhodovacím kritériem jsou při výběru parametry a nastavení produktů, které zohledňují dvě pětiny lidí (41 %), rovnoměrně muži i ženy. Cena produktu včetně poplatků je až na druhém místě, jako klíčový ukazatel ji vidí necelá čtvrtina populace (23 %). Akční nabídky, slevy a bonusy jsou nejdůležitějším kritériem překvapivě pouze pro necelou desetinu zájemců o finanční produkty (7 %). „Klienti finančních ústavů stále častěji vyžadují především od bank optimalizaci svých produktů v podobě různých balíčků, jejichž rozsah a podobu si zákazník může nastavit sám a neplatit tak za služby, které nepotřebuje. Pro klienty to znamená možnost snižovat své výdaje za finanční produkty,“ doplnil Michal Straka, Product & Business Development Director, Ipsos.
Téměř dvě pětiny (37 %) obyvatel využívají při rozhodování o pořízení produktu nezávislého poradce nebo zprostředkovatele, desetina lidí pravidelně, více než čtvrtina (28 %) občas, čtvrtina pak alespoň jednou (26 %). Hlavním důvodem, proč se lidé obracejí na zprostředkovatele, je potřeba zorientovat se v nabídce na trhu a získání nezávislého doporučení optimálního mixu produktů. Naopak pětina populace (22 %) nedůvěřuje poradcům a se svými finančními potřebami se obracejí výhradně přímo na finanční domy.
Vliv soutěže Zlatá koruna na finanční chování
Při orientaci v nabídce finančních produktů na trhu pomáhá klientům znatelně i soutěž Zlatá koruna, jejíž znalost vzrostla za poslední rok ze 30 na 41 %. Pro více než čtyři pětiny populace (82 %) jsou oceněné produkty zárukou kvality a důvěryhodnosti, klienti k výsledkům přihlížejí při výběru a pořizování finančních produktů. Čtvrtina (23 %) lidí vnímá soutěž jako inspiraci při výběru produktů, pětina (22 %) jako podnět pro vyhledávání dalších informací o oceněných produktech a další pětina (19 %) jako důvod zajímat se u oceněných společností i o nabídku dalších produktů.
Ipsos Tambor
Komentáře
Přidat komentář