Nejdříve je třeba vysvětlit vztah mezi zátěžovými testy EIOPA a ČNB. Pokud jde o ČNB, ta vyhodnocuje odolnost pojišťovacího sektoru v ČR vůči nepříznivým scénářům budoucího vývoje jednou ročně. V roce 2016 však ČNB testy neprováděla, jelikož se podílela na evropských zátěžových testech organizovaných EIOPA.
Ze zprávy EIOPA plyne, že její zátěžové testy se týkaly 236 pojišťoven na sólo úrovni z celkem 30 zemí. Referenční datum bylo 1. 1. 2016.
EIOPA definovala dva zátěžové scénáře pod názvy „double hit“ (scénář dvojitého zásahu) a „low for long“ (scénář dlouhodobého trvání prostředí nízkých úrokových sazeb).
Double hit scénář reflektuje obecná rizika, kterým je vystaven evropský finanční systém, a kombinuje je s přetrvávajícím prostředím nízkých úrokových sazeb. V rámci tohoto scénáře jsou současně negativně postiženy obě strany rozvahy pojišťoven. Dochází k poklesu krátkodobých a střednědobých swapových sazeb, což vede k nárůstu hodnoty závazků. Zároveň se předpokládá propad hodnoty všech materiálních aktiv.
Low for long scénář předpokládá situaci dlouhodobé stagnace, v rámci které je nedostatek dlouhodobých investičních příležitostí a trvale nízký růst produktivity kombinován s omezenými možnostmi investic do bezrizikových aktiv, což snižuje výnosy investic pro všechny splatnosti. Tento scénář se zaměřuje pouze na pokles bezrizikové úrokové křivky zejména pro střednědobé a dlouhodobé splatnosti.
V rámci závěrů obsažených ve zprávě EIOPA je zdůrazněno, že tento zátěžový test, realizovaný v prvním roce účinnosti Solventnosti II, byl zaměřen na finanční rizika, která byla chápána jako největší ohrožení stability evropského pojistného trhu. Prvořadá pozornost byla věnována těm segmentům trhu, jež jsou z hlediska těchto rizik nejvíce zranitelné (sólo společnosti nabízející životní pojištění s jakýmikoli garancemi úrokové míry). EIOPA také zmiňuje, že tyto testy byly koncipovány jako analýza zranitelnosti a nikoli pro krizové použití či pro případ selhání.
V souhrnu se ukázalo, že u všech zúčastněných pojišťovacích podniků z daných zemí převýšila aktiva závazky. Solventnostní poměr v případě solventnostního kapitálového požadavku (SCR) činil pro zkoumaný vzorek 196 % a v případě minimálního kapitálového požadavku (MCR) 533 %. Pouze dvě společnosti nahlásily SCR poměr nižší než 100 %. V porovnání se zátěžovými testy z roku 2014 jsou tyto výsledky příznivější. Přes vážnou krizi, jež trvala od roku 2008, se jeví, že pojišťovací sektor byl schopen zvýšit v období mezi těmito dvěma zátěžovými testy „rezervy“, minimálně z hlediska regulatorních kapitálových požadavků.
Na druhé straně testy podle EIOPA potvrdily zranitelnost pojišťovacího sektoru z titulu nízkých úrokových sazeb a výrazného přehodnocení rizikového pojistného. Proto by orgány dohledu měly v rámci své dohledové činnosti posoudit, zda identifikované zranitelnosti mohou znamenat nějaké nebezpečí pro zdraví dohlížených entit a také pro systém jako celek.
Pokud jde o zprávu ČNB, je nutno uvést, že ČNB pouze doplnila pro český pojišťovací sektor dodatečný zátěžový scénář, který zohledňuje specifika domácího pojistného trhu. Například bylo doplněno testování rizika pojistného neživotního pojištění pro odvětví pojištění motorových vozidel (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havarijní pojištění; pokles předepsaného pojistného o 10 %) a rizika přírodních katastrof (povodní).
Zátěžových testů 2016 se zúčastnilo deset tuzemských pojišťoven (ČR), jejichž podíl na tuzemském trhu na základě hrubého předepsaného pojistného činil v roce 2015 přibližně 90 %.
Shrnutí ČNB ve vztahu k českému pojistnému trhu zní následovně:
„Agregované výsledky společných zátěžových testů ČNB, EIOPA a vybraných pojišťoven provedené v roce 2016 potvrdily dostatečnou odolnost sektoru vůči případným nepříznivým šokům. Výsledky prokázaly, že sektor jako celek byl dostatečně kapitálově vybaven i v režimu Solventnost II a byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Solventnostní poměr sektoru se i po aplikaci šoků nacházel relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima 100 %. V případě scénářů definovaných EIOPA dosáhl poměr úrovně 186 % a 240 % a v případě nepříznivého scénáře ČNB úrovně 160 %.“.
Podrobné informace a údaje jsou obsaženy ve zprávě EIOPA a ve zprávě ČNB.
Komentáře
Přidat komentář