Nová doba: Makléř platí klientovi

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo veřejné výběrové řízení na služby pojišťovacího makléře. (kompletní dokumentace zde)

Zakázka je stanovena na 4 roky s předpokládanou cenou zakázky 40 milionů Kč. Předmětem plnění jsou služby pojišťovacího makléře a správa pojištění zadavatele ve vztahu k uzavřeným pojistným smlouvám. Do služeb mimo jiné patří řešení až 2 000 škod ročně, analýza pojistných smluv, vytvoření manuálu pro řešení škodní události, provedení prohlídky lokalit a vypracování rizikové zprávy komunikací s každoroční aktualizací. Podrobné znění naleznete ZDE v popisu a odůvodnění zakázky.

Paradox však vyvstává ve způsobu zpracování cenových nabídek uchazečů. Zde je totiž základním kritériem ekonomická výhodnost nabídky hodnocená podle procentuální výše poplatku.

Tento poplatek musí makléř, usilující o veřejnou zakázku nabídnout co nejvyšší. Jedná se o procento z pojistného, které zadavateli vrátí (zaplatí) za to, že pro něj může pracovat.

Pro představu uvádíme přesné znění:

• Nabídkovou cenou se rozumí odměna (dále jen „odměna"), která se rovná provizi hrazené uchazeči po převodu správy Pojistných smluv ze strany příslušných pojistitelů dle podmínek uvedených v Pojistných smlouvách (dále jen „provize“), ponížené o poplatek, jehož procentuální výši z výše pojistného hrazeného zadavatelem ve prospěch příslušných pojistitelů dle Pojistných smluv (dále jen „poplatek“) uvede uchazeč ve své nabídce a jež bude předmětem hodnocení nabídek dle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky.
• Odměna je stanovena podle následujícího vzorce:
• poplatek = (výše poplatku v % * výše pojistného hrazeného zadavatelem ve prospěch příslušných pojistitelů dle Pojistných smluv)/100

nabídková cena = odměna = provize - poplatek

Nastává tedy absurdní a paradoxní situace, kdy makléř musí určit výši odměny, kterou bude platit zadavateli. A fakticky mu tak platit za možnost, že pro něj může pracovat.

Podle zákona 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích (§21 odst.1) pojišťovací zprostředkovatel „nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy“. Poplatek, který požaduje ŘSD hradit od vybraného makléře nemá v tomto případě žádné protiplnění a je tedy možné považovat to za neoprávněnou výhodu. 

ŘSD si ve smlouvě navíc určuje minimální výši „Poplatku“ a tou je 5% z pojistného.

Ve věci uvedeného legislativního rozporu jsme s otázkami na právní odůvodnění kontaktovali ředitele ekonomického úseku ŘSD Matouše Vydru. Ten odmítl dotazy komentovat s tím, že během probíhajícího veřejného řízení nemůže odpovědět na otázky, které se svou povahou a obsahem přibližují dodatečným dotazům, které dostávají od uchazečů.

 Čtěte také: Pojišťovací makléř a veřejné zakázky: Rozsah služby a její úplatnost

S podobným zněním dotazů jsme oslovili i generálního ředitele pojišťovny QBE Dominika Štrose, který má v oblasti veřejných zakázek mnohaleté zkušenosti. „Chápu-li to správně, zadavatel v první řadě požaduje, aby mu vybraný zájemce, tedy makléř, za to, že mu bude poskytovat makléřské služby, platil. A jelikož jde o soutěž, ve které však nevítězí nabídka nejnižší, ale naopak nejvyšší, zvítězí ten makléř, který se zaváže zadavateli platit nejvíce. Problematikou výběru pojišťovacího makléře ze strany zadavatelů, kteří jsou povinni řídit se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se zabývám již řadu let. Přesto, že jsem se ve své praxi setkal s řadou způsobů hodnocení, tento je skutečně unikátní. Ponechám právním a daňovým expertům k posouzení, nakolik je tato VZ v souladu s platnou legislativou. Domnívám se však, že člověk nemusí být génius, aby pochopil, že má-li dodavatel čehokoliv za plnění předmětu smlouvy ze své strany odběrateli platit, a nejedná se o penále nebo náhradu újmy či škody apod., není něco v pořádku. Bohužel tato zakázka opět dokazuje trvající chaos a nejasnosti kolem způsobu výběru i odměňování pojišťovacích makléřů ze strany zadavatelů postupujících dle zákona č. 137/2006 Sb.. „ dodává.

Zcela samostatnou, ovšem velmi podstatnou kapitolou této zakázky je otázka DPH, protože vůbec není zřejmá právní povaha „Poplatku“ – je to služba nebo licence?  Jaké plnění poskytuje zadavatel makléři? Lze na „Poplatek“ aplikovat osvobození od DPH jako u zprostředkování pojištění?

Pokud to takto půjde dál a tento trend se rozšíří i do dalších odvětví, můžeme se těšit, že až půjdeme příště do autoopravny, přinese nám mechanik s poklonou a s klíčky od opraveného auta i stokorunu za to, že jsme si vybrali právě jeho.