Co je pasivní příjem a jak funguje?
Většina pojišťoven, ale i dalších finančních institucí, vyplácí zprostředkovatelům smluv provize za zprostředkování některých typů smlum jednorázově - bez ohledu na způsob placení (i když klient platí pojistné měsíčně, finanční instituce obchodníkovi odměnu de facto předplatí tzv.zálohová provize). Vlastně tak platí za budoucí příjem. To je sice méně výhodné a případná storna je nutné následně řešit, nicméně finanční instituce tímto způsobem motivují sjednatele, aby získávali stále nové a nové zákazníky. (převážně u smluv životního pojištění)
Pasivní příjem využívá tzv. následné či průběžné provize, tedy odlišný princip odměňování. V první fázi sice nepřináší tak vysoké příjmy, jako jednorázové odměny, o to výrazněji se však projevuje v následujících měsících a letech. Pokud jsou totiž klienti s finančním produktem a pojištovacím zástupcem nebo makléřem spokojeni a využívají ho, zajišťují zprostředkovateli průběžný příjem i dlouho po sjednání příslušné smlouvy.
Předpokladem pro vybudování fungujícího pasivního příjmu je samozřejmě servis pro klienty. Bez důsledné a kvalitní péče se klientský kmen postupně rozpadne. Nehledě na skutečnost, že spokojení zákazníci jsou nejlepšími budoucími zájemci o další produkty.
Následné či průběžné provize vyplácí pojišťovny a další finanční instituce postupně - tak jak platí zákazníci. V porovnání s jednorázovými platbami jsou vyplácené částky samozřejmě výrazně nižší. Vypláceny však mohou být i mnoho let jako odměna za trvalou a dlouhodobou péči ozajištění potřeb zákazníka. A pokud se takto vyplácené provize postupně navyšují o nové zákazníky, rozumějte nové obchody, vyplácené provize poměrně s tím rostou.
Pasivní příjem tedy tvoří průběžné nebo následné provize za zprostředkování většího počtu obchodů. Smluv, jejichž kupce už nemusí poradce (pojišťovák) znovu a znovu přesvědčovat ke koupi. Přesto je však stále musí utvrzovat, že si svého pojištováka či makléře vybrali správně. A pokud klienti mají požadovaný servis, jsou uzavřeni i pro konkurenci. Nemají totiž potřebu stávající produkty měnit. Jejich nedílnou součástí je totiž i fungující servis od osvědčeného partnera.
Jednorázová provize zpočátku pomůže, později však škodí
Pro samotné zprostředkovatele (finanční poradce, pojišťováky apod.) se jednorázová provize - alespoň na začátku kariéry - jistě jeví jako výhodnější. Poměrně rychle si totiž vydělají slušné peníze. Získají tak klid a jistotu pro další práci. Jenže s jednorázovou provizí se pojí také negativní souvislosti. O jedné jsem se už zmínil: Zprostředkovatel musí neustále získávat nové klienty. A další negativa právě s touto potřebou souvisejí: Ten, kdo musí neustále hledat nové zákazníky, se nemůže věnovat stávajícím klientům. A z toho vzniká velký tlak na nový obchod ,který generuje “lovce hlav”, kteří se živý neustálým přepracováváním smluv svých i cizích klientů a tím velmi poškozují trh a jméno profese.
Právě tlak na neustálé rozšiřování klientského kmene je faktorem, který pasivní příjem ohrožuje nejvíc. Pokud totiž zprostředkovatel musí většinu svého času věnovat obchodu, nedostává se mu prostor na péči o stávající klienty. A ti mají jen omezenou dávku trpělivosti.
Jednorázové výplaty provizí tak na jedné straně pomáhají (zajišťují rychlý přístup k penězům), na druhé však škodí (omezují kapacitu pro následnou péči) a nejen to. Pro každého poctivého pojišťováka je tak volba pasivního příjmu založeného na průběžných či následných provizích de facto jedinou možnou volbou, pro dlouhodobé setrvání v oboru. Což je také jedno z poznávacích znamení pro slušného pojišťováka.
Pasivní příjem je pro poradce důležitý
Každý poctivý pojišťovák dříve či později pochopí, že jedinou cestou k nezávislému a neovlivnitelnému poradenství, je vybudování pasivního příjmu, tedy úplný přechod od jednorázových provizí k provizím průběžným nebo následným. Pouze pasivní příjem - nezávislý na aktuálním výkonu - totiž umožňuje, aby se zprostředkovatel naplno věnoval stávajícím zákazníkům. Protože právě kvalita péče a poradenství jsou nejčastějšími důvody, které rozhodují, zda klient bude spokojený.
Pojištění je vlastně sázka na budoucí škodu. Ať už se smlouva týká života či zdraví, majetku nebo odpovědnosti, vždy zákazník platí za jistotu, že možné škody někdo zaplatí (nahradí výpadek příjmů nebo poskytne finance na léčbu). A pomůže tak zmírnit dopady pojistné události. Sázky však s sebou vždy nesou riziko, že událost nenastane, tedy například, že pojištěná nemovitost nebude nijak poškozena, ani vyloupena. Sázející - klient - však může po jisté době dojít k názoru, že platby za pojištění nepřinášejí požadovaný efekt. A v takových okamžicích mu musí jeho poradce připomenout, proč do pojištění vložil peníze.
Kromě tolik důležité péče navíc nesmíme zapomenout ani na další nepsanou povinnost dobrého pojišťováka - pomoc při řešení pojistných událostí. Ať už pomocí při zpracování potřebných podkladů, případně poradenstvím a podporou při přípravě argumentů pro pojišťovnu. I když, nebo možná právě proto, pojistné události za pojišťovny řeší likvidátoři, potřebuje pojištěný někoho, kdo by stál výhradně na jeho straně. A to je právě pojišťovák. Vynaložený čas mu přitom zpravidla nikdo nezaplatí. A pokud se nemůže spolehnout na pasivní příjem, může být plnění tohoto úkolu velmi nesnadné.
Mít čas na zákazníky, je pro každého poctivého pojišťováka velmi důležité. Toho však nelze dosáhnout bez pasivního příjmu. Proto je pasivní příjem pro poradce skutečně důležitý.
Autor: Bohumír Vítovec
statutární ředitel společnosti Vítovec corp. a.s.
Komentáře
Přidat komentář