75 % zadavatelů ve většině případů stále hodnotí veřejné zakázky pouze na cenu

Cílem nového zákona o veřejných zakázkách je odstranit jeden z největších problémů současné praxe - hodnocení pouze na cenu. Proto i březnová novela zákona rozšířila možnost zadavatele hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Podle průzkumu ale tři čtvrtiny zadavatelů ve většině případů stále hodnotí pouze na cenu. Pouze 8 % dotázaných používá kritérium nejnižší nabídkové ceny zcela výjimečně nebo vůbec, zbývajících 17 % v polovině případů.

Třetina dotázaných hodnotí na cenu, protože má obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost. Pouze třetina zadavatelů používá kritérium ceny z racionálních důvodů, konkrétně z důvodu zajištění hospodárnosti plnění v případech, kdy je schopna detailně nadefinovat předmět plnění. Zbytek kvůli pokynu nadřízených orgánů, nebo protože je to jednodušší a rychlejší. 

Napadnutelnosti z netransparentnosti se přitom nejvíce bojí zadavatelé, kteří pracují v oboru veřejných zakázek více než 5 let (56 %). 20% těchto respondentů v oboru pracuje 4 – 5 let, zbytek 3 roky a méně.
„Z výsledku vyplývá, že ti, kdo v prostředí tendrů pracují déle, mají větší strach z napadení pro netransparentnost, a proto hodnotí především na cenu. Dokud se nenastaví jasná pravidla, která úředníkům pomohou najít odvahu hodnotit jinak než pouze podle ceny, nic se nezmění,“ uvádí Kateřina Koláčková, výkonná ředitelka společnosti Otidea.

Čtěte také: Nová doba: Makléř platí klientovi

Zásadním návrhem nového zákona je zvýšení limitů pro vícepráce u stavebních prací ze současných 30 % na 50 %. Limity zvýšila už březnová novela zákona z původních 20 %. Tato změna ale v úspěšné realizaci zakázek většině zadavatelů (60 %) nepomohla. Desetině dokonce zkomplikovala postup. „Dalšího zvýšení limitů se obávám. Povede to ke zneužívání a kalkulaci ze strany zadavatelů i uchazečů, a v konečném důsledku se původně naplánovaná školka přestaví, s nadsázkou, třeba až na mrakodrap,“ uvádí Lucie Žilková, vedoucí právního oddělení společnosti Otidea.

Celá polovina respondentů uvádí, že k novému zákonu nemá dostatek informací. Čtvrtina úředníků si dokonce myslí, že jim nový zákon administraci zakázek neusnadní. Snížení administrativní zátěže je přitom jedním z hlavních cílů předkladatelů zákona. 

Nový zákon také zadavatelům přináší možnost stanovit v zadávacích podmínkách, co bude mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Jen necelá polovina úředníků si myslí, že tato změna povede k odstranění problémů, desetina to dokonce považuje za omezující. Pokud uchazeč takovou cenu nabídne, zadavatel ho bude moci vyloučit. Nebude to ovšem povinné, pouze dobrovolné. 60 % zadavatelů tento krok pokládá za správný a transparentní. „Nový zákon v tomto směru umožňuje zadavatelům mnohem větší flexibilitu ve výběru dodavatele. Je však otázkou, zda to vyřeší letité problémy s mimořádně nízkou nabídkovou cenou. V prvé řadě je třeba klást větší důraz na dobrou odbornou přípravu zadavatelů a také na efektivnější a rychlejší dohled ze strany ÚOHS,“ hodnotí návrh Martin Kameník z Oživení.   

Asi nejvítanější změnou je pro zadavatele zvýšení limitu pro zjednodušené podlimitní řízení u stavebních prací z 10 na 50 milionů korun. 73 % z nich si myslí, že tato změna povede k rychlejšímu zadávání veřejných zakázek.