Česká pojišťovna dokáže pojistit zemědělce na všechna možná rizika


			Česká pojišťovna dokáže pojistit zemědělce na všechna možná rizika

V našem rozhovoru Alena Stiborová, ředitelka Odboru zemědělského pojištění České pojišťovny vysvětluje, jak letos přispěje Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) zemědělcům na pojištění a co všechno nabízí Česká pojišťovna zemědělcům.


*Začněme produkty, které jsou určeny speciálně zemědělcům.

Nosnými produkty jsou pojištění plodin a pojištění zvířat. Pokud jde o pojištění plodin, nabízí Česká pojišťovna krytí většiny rizik, která ohrožují rostlinnou výrobu. Rizikem, které nejvíc ohrožuje úrodu v našich podmínkách, je krupobití. Plošně ohrožuje celé území, nejde jen o určité regiony. A druhá věc: krupobití se dotýká všech plodin.

Samotné pojištění se skládá jako stavebnice: klient musí mít pojištění pro případ krupobití a k tomu lze sjednat další druhy pojištění.

Dalším hojně využívaným pojištěním jsou živelná pojištění: záplavy, povodně, vichřice. V balíčku je i sesuv půdy, k němuž může dojít v souvislosti se záplavami a povodněmi.

Další rizika se týkají užšího segmentu, jde zejména o pojištění pro případ mrazů a jarních mrazů. Mrazové škody hrozí zejména vinné révě, ovoci, ale také některým polním plodinám. Součástí nabídky je také pojištění rizika „Vyzimování“, které u ozimých plodin kryje všechny negativní projevy počasí, které v průběhu zimy na ozimé plodiny působí. Obsahuje poškození porostů ozimých plodin v období od výsevu do 30. dubna následujícího roku v důsledku působení sněhu a mrazu včetně s tím souvisejícím rozšíření chorob a živočišných škůdců, nadměrným mokrem nebo suchem, nebo prudkými rozdíly teplot.


*A pokud jde o pojištění zvířat?

Pokud jde o pojištění zvířat, je nabídka České pojišťovny velmi široká. Kryje 99 % rizik, která postihují živočišnou výrobu. Dlouholetá poptávka se podílí na vývoji velmi kvalitního pojištění. De facto neexistuje nepojistitelné riziko. Nepojišťujeme pouze závady technologie, protože se velmi těžko prokazuje příčina konkrétní poruchy. Velmi často ji vůbec nelze určit, což komplikuje likvidaci.

Stejně jako u plodin i tady je pojištění jako stavebnicový systém. Základem je pojištění nákaz (nákazy jsou vyjmenované v zákoně). Nákazová situace je v ČR dobrá, stát dotuje řadu preventivních opatření. Přesto se například díky vývozu a dovozu zvířat setkáváme s onemocněními, která u nás již nejsou úplně běžná. V tom případě jde o velké riziko, které pro chovatele může znamenat likvidaci celého stáda.

Základem je vždy nákazové pojištění, k tomu lze sjednat pojištění dalších rizik. Druhé velmi využívané pojištění, které se neřadí do kategorie nákaz, je pojištění infekčních onemocnění. Pak následují rizika, která se týkají jednotlivých druhů zvířat. Jde o živelné pojištění, výpadek elektrického proudu, akutní otravy exogenními látkami – týká se to i závadných krmiv. Dalším rizikem je přehřátí drůbeže. Stává se, že klimatizace v letních měsících velký počet drůbeže „neuchladí“.

Pak je tu specialita, a to jsou jednotlivé případy škod, což jsou veškerá neinfekční onemocnění, úrazy a porodní škody.

Jak se trh vyvíjí, žádá si různé inovace a připojištění. Před třemi lety jsme na základě zavedení ozdravných programů, umožnili i připojištění proti záchytu salmonel.

V souvislosti s rostoucím počtem chovů masného skotu, je velká poptávka po pojištění zvířat na pastvě.


*A malá zajímavost - pojišťujete také dravce na letištích?

I ty pojišťujeme. Na letišti jsou proto, aby odháněli ptáky, kteří by mohli ohrozit letadla.


*Pojďme od zemědělců k pojištění lesů.

To je úplně jiný segment než zemědělství, lesy se u nás pojišťovaly především na požární riziko. Klimatické podmínky se mění, rizikovost se zvyšuje, a v posledních letech jsme měli velké škody, způsobené vichřicemi. Byl tu Kyrill, byla tady Ema, což si vyžádalo rozšíření o riziko vichřice.

V současné době pojišťujeme lesy na riziko požáru a na riziko vichřice. Platí, že požár je základní a pokud klient chce, může si sjednat i riziko vichřice.

Lesy pojišťujeme třemi typy pojištění: základní je na dřevo, pak je předmětem pojištění hodnota dřeva – tedy dřevní hmoty. Existují k tomu dvě připojištění – náklady na zalesnění a náklady na vytěžení. Pokud přijde škoda (např. požár), musí se plocha zalesnit. Zaplatíme tedy náklady na zalesnění.

V případě kalamity naopak zaplatíme náklady na vytěžení.


*Pokud vím, nabízíte i pojištění lesních školek.

To je specialita České pojišťovny. Produkt jsme vyvinuli ve spolupráci se Sdružením lesních školkařů. Pojištění lesních školek se nabízí na tato rizika: kroupy, záplava, povodeň, vichřice a posledním významným rizikem je mráz.

Na tento druh pojištění se poskytuje dotace do výše 30 % ze strany PGRLF jako u zemědělského pojištění.


*Tím jsme se plynule dostali k PGRLF. Takže: jak funguje dotace k zemědělskému pojištění ze strany státu?

Pojištění plodin a pojištění zvířat je od roku 2000 podporováno ze strany státu. Cílem je umožnit přístup k pojistné ochraně většímu počtu zemědělců. Od roku 2000 do roku 2003 se jednalo o tzv. Nákazový fond a fond pojištění. V první řadě se tedy hradily tituly vyplývající z nákazového fondu. Až zbylé prostředky sloužily k podpoře pojištění. Proto také v roce 2003 nešla na pojištění dotace žádná, neboť finanční prostředky tehdy byly vyčerpány. Od roku 2004 je systém jiný a podpora na pojištění je vyplácena prostřednictvím PGRLF.

Nejprve byla podpora ve výši 35 % uhrazeného pojistného na plodiny a 15 % na zvířata, potom se zvedla zvířata na 20 %, plodiny na 35 % a speciální plodiny na 50 %. Od roku 2009 se podpora srovnala na úroveň do 50 % jak pro plodiny, tak pro zvířata. To platilo až do roku 2011.

Funguje to tak, že PGRLF přijímá žádosti o dotace od jednotlivých klientů spolu s potvrzením pojišťovny o uhrazeném pojistném a na základě toho PGRLF vyčíslí, o jaký objem prostředků se daném roce jedná. Na základě toho pak určí, jaké procento uhrazeného pojistného se bude zemědělcům vyplácet.

V roce 2011 se i díky vysokým cenám zemědělských komodit stalo, že objem požadovaných prostředků byl vyšší, než jaký stát na podporu vyčlenil. Vyplácelo se v hodnotě pouze 47 %.


*Tak a teď to nejdůležitější: rok 2012.

Na letošní rok byly prostředky sníženy. Na plodiny se vztahuje podpora do 20 %, speciální plodiny zůstávají do 50 % a u zvířat je to do 40 %. S tím, jak se utlumuje živočišná výroba, k tomu by měl přispět i obrácený poměr, aby stát živočišnou výrobu podpořil.


Děkuji vám za rozhovor.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články