Od hasičů k podnikatelům aneb Jak šel čas s Hasičskou vzájemnou pojišťovnou


			Od hasičů k podnikatelům aneb Jak šel čas s Hasičskou vzájemnou pojišťovnou

Hasičská vzájemná pojišťovna patří k nejstarším pojišťovnám nejen na území České republiky, ale i Evropy. Momentálně nabízí pojišťovací produkty pro široký okruh klientů v oblasti životního i majetkového pojištění a podporuje protipožární prevenci a činnost sborů dobrovolných hasičů na území České republiky.

Trochu historie

O tom, že požáry dělaly našim předkům velké starosti, svědčí první zmínka o zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách z roku 1699, kterou podal Jan Kryštof Bořek. Přesto trvalo ještě dvě století, než takové pojištění vzniklo. S myšlenkou na založení vlastní pojišťovny přišel Titus Krška, který byl zakladatelem prvního českého dobrovolného sboru hasičů na Moravě. Podle jeho představ měla sloužit členům hasičské jednoty a poskytovat pojistnou ochranu nejen proti škodám na majetku způsobeným požárem, ale také proti škodám na zdraví a životech. Jeho úsilí bylo završeno v roce 1900, kdy Hasičská pojišťovna zahájila provoz v Brně a o 13 let později v Praze. Již po půl roce měla v Čechách uzavřeno 1400 pojistek proti požáru a 776 pojistek požárních přípřeží.

Vývoj

Rozvoj obou pojišťoven zbrzdila 1. světová válka, během které pojišťovací činnost pokračovala, ale přesto se pražská hasičská pojišťovna dostala do ztráty. V meziválečném období se stala úspěšným pojišťovacím ústavem, až během velké hospodářské krize došlo k poklesu pojistných smluv, zatímco počet pojistných událostí citelně narostl.

V období protektorátu byla zavedena omezení  u pojistných smluv, kdy změny obmyšlené osoby mohl udělat pouze ten, kdo nebyl židovského původu. Platilo to i pro výplatu pojistných a odkupných částek, ale také půjček. K zásadním změnám na pojistném trhu také došlo převodem tzv. sudetských kmenů z českých pojišťoven do německých, kvůli kterým přišly české pojišťovny o 45% majetkových a 50% životních pojistek.

Když v květnu 1945 okupace Československa skončila, nebylo snadné vyčíslit škody na majetcích, životech i charakterech lidí, které způsobila. Obnova Československého státu však byla v režii tehdejší politické situace a ve svých důsledcích vedla k monopolu jediné pojišťovny. Dekrety prezidenta republiky z května 1945 zavedly státní správu a umožnily převod pojistných smluv z německých pojišťoven zpět na původní pojišťovny. První novinkou, která byla v poválečném období zavedena, bylo úrazové pojištění dětí do šestnácti let.

Hasičská vzájemná pojišťovna se po vydání dekretu o znárodnění v říjnu 1945 stala součástí První československé pojišťovny se sídlem v Brně a v květnu 1948 byla její činnost státem nařízenou likvidací ukončena a majetek byl převeden do jediné státní pojišťovny.

Státní monopol v pojišťovnictví trval až do roku 1991, ale již od června 1990 připravovaly hasičské sbory obnovení své pojišťovny. Hasičská vzájemná pojišťovna zahájila pojišťovací činnost 11. listopadu 1992 a vrátila se ke svému původnímu úkolu – sloužit potřebám českého dobrovolného hasičstva.

Dnešní postavení na trhu

Dnes nabízí Hasičská vzájemná pojišťovna široké spektrum neživotních produktů nejen pro dobrovolné hasiče a oddíly mladých hasičů, ale také pro jednotlivce a skupiny. Ve svém portfoliu nabízí majetkové pojištění, úrazové pojištění, pojištění vozidel a pojištění odpovědnosti. Dále se věnuje pojištění podnikatelů, pojištění zemědělců, pojištění obecních a městských úřadů, pojištění nevýrobních organizací, pojištění myslivců.

Specifickými druhy pojištění jsou produkty určené pro pojistnou ochranu členů sdružení dobrovolných hasičů.

I nadále chce Hasičská vzájemná pojišťovna naplňovat své obchodní cíle a rozšiřovat svoje portfolio novými produkty.

Hasičská vzájemná pojišťovna

Zdroj: Hasičská vzájemná pojiš'tovna

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články