Likvidace nákladů na likvidaci 7. díl: Jak zajistit konzistenci pojistných plnění?


			Likvidace nákladů na likvidaci 7. díl: Jak zajistit konzistenci pojistných plnění?

V květnu byli na společné setkání sezváni k jednomu stolu odborníci na problematiku likvidace škod z několika pojišťoven, aby si vyměnili zkušenosti z praxe. V průběhu této akce se rozvinula velice zajímavá a neformální diskuze, při níž zazněla celá řada názorů a myšlenek. Aby nezapadly, byly zachyceny ve zprávě shrnující problematiku vzájemné optimalizace nákladů na samotnou likvidaci a na pojistné plnění. Obsahuje také vodítka k otázkám, které v průběhu diskuze zazněly buď explicitně, nebo takříkajíc „mezi řádky“. Naše redakce získala možnost čtenáře portálu oPojištění.cz s tímto dokumentem v krátkém seriálu seznámit.

  1. Rozdílné zájmy klientů a pojišťoven
  2. Cesty snižování nákladů souvisejících se škodami
  3. Segmentace škod a některé další aspekty
  4. Postřehy z praxe. Kolik segmentů je optimálních? A jak začít segmentovat?
  5. Podle čeho segmentovat? Jak řešit neznalost ceny procesu?
  6. Jak čelit nebezpečí prozrazení pravidel segmentace? Jak využívat sociální sítě?
  7. Jak zajistit konzistenci pojistných plnění?

 

Jak zajistit konzistenci pojistných plnění?

Konzistence pojistných plnění (jak ve smyslu uznání nároku, tak ve smyslu nastavení výše plnění) je jedním z nejdůležitějších faktorů při likvidaci konkrétní škody. Důvodů je celá řada:

  • nutnost chovat se ve stejných případech vždy stejně,
  • řízení a plánování nákladů na pojistná plnění,
  • porovnávání s trhem (udržení konkurenční výhody, kompenzace konkurenční nevýhody),
  • reputační riziko.

 

Ne vždy se to však daří. Pojišťovny se snaží tento problém řešit metodicky (stanovením metodických pokynů a kontrolou jejich dodržování), nebo procesně (kontrola/revize plnění). Ukazuje se však, že tyto přístupy nejsou vždy úplně spolehlivé, navíc nemusí být vždy ani pevně ukotvené v rámci nějaké předpisové základny. Jako užitečné se proto jeví zajistit pro tyto úkony sofistikovanější systémovou podporou, ve formě „kalkulačky“ pojistného plnění. A to samozřejmě už od fáze stanovení prvotní RBNS rezervy, až po určení finálního plnění včetně případných regresů a náhrad (tedy včetně přednastavení regresních nároků apod.).

Zmiňovaná „kalkulačka“ pracuje na principu automatického vyhodnocování stejných, nebo obdobných případů a porovnává výši plnění ať už z pohledu historického (v rámci dané pojišťovny), nebo tržního (porovnání s ostatními pojišťovnami a tržními benchmarky, pokud jsou k dispozici). Příkladem takového nástroje je systém Colossus. Jde o inovativní řešení umožňující významně snížit rozptyl výše pojistných plnění u škod na zdraví za současného snížení nákladů na likvidaci pojistných událostí.

Výhodou aplikace tohoto přístupu je kromě jiného určitě transparentnost, jeho nevýhodou pak samozřejmě zvýšené nároky na údržbu systémové podpory a ani v tomto případě nejsme schopni úplně vyloučit lidský faktor a jeho selhání.

Toto je závěrečný dál našeho seriálu. Doufáme, že se vám líbil. Pokud máte nějaké otázky, můžete se ptát do komentářů. Pokusíme se vám odpovědět.

Autoři:
Kateřina Lhotská, člen Finanční akademie Zlaté koruny
Zbyněk Kožina, CSC Computer Sciences

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články