Je rizikovější vzlet nebo přistání? Allianz přináší podrobnou analýzu bezpečnosti letového provozu


			Je rizikovější vzlet nebo přistání? Allianz přináší podrobnou analýzu bezpečnosti letového provozu
22.1.2015 Tiskové zprávy

Cestujete rádi letadly a znervózňují vás poslední zprávy o leteckých katastrofách v Asii? Nejnovější studie Allianz Global Corporate & Specialty (AGCS) vás potěší – zvolili jste totiž nejbezpečnější způsob dopravy. Souhrnné riziko, kterému se aerolinky běžným provozem vystavují, přesto může podle expertů z AGCS již v roce 2020 překročit hranici 1 bilionu dolarů. Víte, která část letu je pro cestující nejrizikovější, a kde by se měly slabé povahy letadlům raději vyhnout?

I když podle leteckých katastrof z loňského roku to tak nevypadá, dlouhotrvajícím trendem
v leteckém průmyslu (1972–2013) jsou průměrně “pouze” dvě úmrtí na 100 milionů pasažérů na komerčních letech. Pravděpodobnost smrtelného úrazu při cestování s aerolinkami z EU či USA je 1:29 milionům. Možnost, že někoho zabije úder blesku, je oproti tomu mnohem reálnější – 1:10,5 milionu, a létání lze považovat za nejbezpečnější způsob dopravy. Jistá nebezpečí ale existují i zde.

“Nejhorší standardy vykazuje region Afrika, kde jsou v některých odlehlých částech kontinentu srovnatelné s těmi americkými či evropskými před 50 lety,” uvádí AGCS, jeden z největších světových pojistitelů letadel. Celých 45 % úmrtí v důsledku leteckých nehod se v roce 2012 stalo na letech afrických aerolinek. Ale pozor – hned druhá je oblíbená exotická destinace Asie a její letecké společnosti s výsledkem 43 %!

Méně rizikovou společnost či destinaci si sice pro dopravu na dovolenou zvolit můžeme, avšak ani tak zcela neeliminujeme všechna nebezpečí. Skutečnost, že nejvíce nehod se stává při vzletu a přistání je obecně známá – studie AGCS však upozorňuje, že jedna z těchto aktivit je o poznání riskantnější. Je jí přistávání, které má podle statistik Boeingu na svědomí téměř 60 % všech nehod. Konkrétně mezi lety 2003–2012 se 57 % nehod stalo při přistávání a souvisejícím klesání, 24 % nehod při vzletu nebo následném stoupání, 11 % během manévrů na letištní ploše a jen 9 % při letu v konstantní výšce a rychlosti.

Při čtení nehodové statistiky ale může cestující alespoň trochu uklidnit skutečnost, že
za posledních 50 let se bezpečnost letového provozu podstatně zvýšila – a pokrok se stále nezastavuje, právě naopak. Ve srovnání s dnešním průměrem dvou obětí leteckých nehod na 100 milionů pasažérů jich totiž dříve (1962–1971) bylo 133!

Klid cestujících i posádky je vykoupen značnými investicemi do nových technologií, dražším vybavením, a tak i stále rostoucími pojistnými riziky. Nároky na pojistitele zvyšuje i nová legislativa a růst odškodného v oblasti životního pojištění. AGCS uvádí, že souhrnná výše rizik, kterým se aerolinky běžně vystavují, může do pěti let u některých z nich dokonce překročit hranici 1 bilionu dolarů.

Než bude cestování zcela bezpečné, snaží se cestující přijít s vlastními tipy na to, jak přežít případnou nehodu. Někteří sází na sezení v přední části letadla, jiní si zase rezervují místa úplně vzadu. „Letečtí odborníci se však jednohlasně shodují, že žádné „nejbezpečnější“ místo v letadle neexistuje, protože každá nehoda je jiná,“ konstatuje AGCS.

Allianz

Zdroj: Allianz

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články