Průzkum „Europ Assistance Group and Cercle Santé Barometer“, byl realizován institutem CSA na žádost společnosti Europ Assistance Group ve spojení se společností Cercle Santé Société. Je zaměřený na poskytnutí informací za účelem lepšího porozumění postupům, očekáváním a obavám s ohledem na zdravotní péči o občany devíti evropských zemí (Německo, Francie, Itálie, Spojené království, Švédsko, Polsko, Rakousko a - poprvé v tomto roce - také Španělsko a Česká republika) a USA. Měří a monitoruje stav veřejného mínění s ohledem na zásadní diskuze o zdravotní péči za posledních pět let.
Tato studie je založena na reprezentativním vzorku 5 500 jednotlivců starších 18 let, rozptýlených po všech těchto 10 zemích – dotazování bylo prováděno v květnu a červnu 2011.
Čeští občané nejsou spokojeni s organizací zdravotní péče, přesto k lékařům chovají nejvyšší důvěru ze všech sledovaných zemí
Z realizovaného průzkumu vychází, že respondenti z ČR hodnotí spokojenost s organizací zdravotního systému jako podprůměrnou (4,6 z 10 bodů) a v celkovém pořadí jsme na 8 místě z 10 zemí. Naopak v hodnocení lékařských schopností doktorů jsme na prvním místě ze všech (6,2 z 10).
V otázce, jakým hrozbám bude čelit systém zdravotní péče v blízké budoucnosti, byl sice jako největší hrozba označen nedostatek veřejných financí, ale obdobně byly hodnoceny i ostatní hrozby. Ve srovnání s vyjádřeními respondentů z ostatních zemí to lze interpretovat jako nízkou schopnost identifikace hrozeb a její možné zapříčinění vysokou důvěrou v lékaře.
Z hlediska rostoucích nákladů na zdravotní péči očekáváme, že řešením bude především zvýšení podílu soukromého zdravotního pojištění a nepovinné připojištění (39 %, nejvíce ze všech zemí), dále zvýšení daně nebo z povinných příspěvků (30 %) a jako posledním řešením budou přímé platby za lékařské výkony.
Průzkum zjistil také velmi pozitivní informaci, a to, že v posledním roce jsme prakticky neodkládali zdravotní péči z důvodu finanční náročnosti (94 % vs 6 %). Z toho plyne, že poplatky ve výši 30 Kč za návštěvu lékaře či 90 Kč za den pobytu v nemocnici nijak neovlivňují naše rozhodnutí o léčení. Výrazně jinak je tomu v například ve Francii a Polsku, kde během tří let došlo ke zvýšení podílu odložené péče z 11 % na 29 %, respektive ze 13 % až na 36 %. Z praxe již víme, že odkládání zdravotní péče je také přímo závislé na zavedení přímé platby za lékařské výkony.
O důležitosti zdravotní péče pro české občany svědčí i fakt, že za náročnějšími úkony, jako například operace, jsme ochotni cestovat do vzdálenějších měst (62 % dotázaných vs. 36 %). Z toho lze usoudit, že kvalita lékařských výkonů je upřednostněna nad vlastním pohodlím dotázaných.
Péče o seniory a závislé osoby
S přihlédnutím na problémy, které souvisí s rostoucí délkou života a nárůstem počtu závislých starších osob, se přikláníme, jako i většina evropských zemí, především ke službám domácí péče (69 %). Přesto však v tomto názoru zaostáváme a jsme na předposledním místě. Naopak domovy důchodců jsou řešením pro 29 % z nás a jsme druzí za Švédskem, které preferuje tuto volbu v 38 %.
Pokud by měli staří lidé zůstat ve svých domovech, měli by jim pomáhat především neziskové státní nebo soukromé organizace (34 %) následované veřejnými subjekty (24 %) a soukromími organizacemi (20 %).
V přístupu k novým technologiím pro sledování zdravotního stavu seniorů jsme více skeptičtí než v ostatních státech. Například zdravotní monitoring seniorů přes mobilní telefon nebo internet považuje za přínosný pouze 58 % osob, navzdory tomu by hned 55 % osob svou rodinu tímto systémem vybavilo. To jednak svědčí o velmi kladném přijetí, ale zároveň také o tom, že informace o těchto systémech nejsou příliš dostupné.
Aby mohli senioři a závislé osoby zůstat ve svých domovech, je třeba jim zajistit především služby domácí péče (93 %) a vzdálený monitoring (63 %). Za nejméně důležité (45 %) považujeme zajištění robotické péče v domácnosti pro plnění nejběžnějších potřeb. V Anglii například přikládají tomuto fenoménu důležitost v 72 %.
Internet a nové technologie pro zdraví
I když je internet plně dostupný pro většinu obyvatel, pro získávání informací spojené se zdravím jej využíváme pouze ve 14 % pravidelně a v 31 % nepravidelně. Za posledních pět let vzrostlo využívání internetu k těmto účelům ve všech evropských zemích kromě Německa. Největší změnu zaznamenalo Švédsko ze 46 % na nynějších 72 %. Pokud již informace z internetu máme, očekáváme od našeho lékaře především vysvětlení nejasných aspektů a doplnění nalezených informací. Co naopak nečekáme je, že nám sám poskytne odkazy na požadované informace.
Naše důvěra v názor jednoho lékaře je až přespříliš silná. Svědčí o tom i následující fakt. I když je nyní možné získat druhý lékařský názor a nechat si zdravotní kartu analyzovat vzdáleně přes internet, uvažovalo by o tom pouze 30 % respondentů, což je absolutně nejméně ze všech zemí.
Navzdory tomu očekáváme, že využití nových technologií, jako jsou telefonní konzultace, internet a mobilní telefony pro lékařský monitoring zlepší nebo nezmění vztah lékaře s pacientem. ČR s 81 % stejně jako Polsko jsou v tomto směru nejoptimističtější. V této otázce je u věkové skupiny 18-39 let velký rozdíl ve vnímání, jelikož si myslí pravý opak, tedy že dojde k oslabení vztahu lékaře s pacientem.
Prevence
Z průzkumu také vyplynulo, že za posledních 5 let bylo na prohlídce u lékaře 89 % respondentů, a tím pečujeme o své zdraví nejvíce ze všech zemí Evropy. Na druhou stranu nemáme příliš povědomí o tom, že existují programy, které sledují zdraví člověka po celý jeho život a které zahrnují preventivní konzultace a zohledňují individuální dispozice jednotlivce. Navíc o tyto programy jevíme nejmenší zájem z celé Evropy, což znamená, že si neuvědomujeme význam prevence pro naše zdraví. Důsledkem pak jsou nutné lékařské zásahy, které nikdy nebývají bez vedlejších účinků. Nejvíce pokročilí v oblasti prevence a ve využívání těchto programů jsou ve Francii a v USA.
Komentáře
Přidat komentář