Žhavé téma: nárok jednatelů na výplatu nemocenských dávek


			Žhavé téma: nárok jednatelů na výplatu nemocenských dávek
23.2.2011 Tiskové zprávy

V tomto článku se zcela výjimečně zabýváme tématem, které nesouvisí s komerčním pojištěním, přesto by mnohé z vás mohlo zajímat. A to i přesto, že předmětem je tentokrát problematika souběhu zaměstnání a výkonu funkce statutárního orgánu.

Jde o nejžhavější téma soukromého práva v poslední době. Není žádnou novinkou, že ve svém rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval nárokem jednatele na výplatu dávek nemocenského pojištění z neplatně uzavřeného pracovněprávního vztahu a dospěl k závěru, že jednatel nebyl účasten systému nemocenského pojištění a nemá tak nárok na výplatu dávek.

Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 9. prosince 2010 se obchodněprávní rovina sporů přenesla do roviny veřejnoprávní.

Tímto verdiktem však Nejvyšší správní soud otevřel diskuzi nad případnými dalšími dopady do veřejnoprávních odvodů, zejména pak do:


  • odvodů pojistného na sociální zabezpečení

  • pojistného na zdravotní pojištění

  • daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti


Zdanit odměny statutárních orgánů, či nikoliv?

Problematika se ale také týká daňové uznatelnosti nákladů vynaložených firmami na odměny statutárních orgánů a členů statutárních orgánů.

„Celá situace může v krajním případě vyústit až ve ztráty nároků na výplatu dávek důchodového pojištění dotčeným osobám, ve ztráty nároků na dávky nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti, ve vracení dříve zaplaceného pojistného a v povinnost firem podávat hromadně dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob,“ vysvětlil Robert Bezecný, daňový poradce v Deloitte Advisory.


Na tahu jsou příslušná ministerstva

„To by mohlo vést jak k negativním dopadům na dotčené osoby, tak z krátkodobého pohledu i k negativním dopadům na státní rozpočet. Z těchto důvodů by bylo vhodné, aby se k celé záležitosti vyjádřili představitelé ministerstva práce a sociálních věcí a představitelé ministerstva financí,“ doplnil Robert Bezecný.

Budou se tedy přepočítávat důchody a vracet pojistné?

„Tento problém se vymyká zobecnění, neboť jeho jádrem jsou specifické okolnosti jednotlivých, často velmi odlišných případů. Dosavadní judikatura se zabývala problematikou souběhu spíše obecně, praxe však potřebuje přesnější výkladová vodítka pro posouzení konkrétních situací,“ uvedl Petr Suchý, advokát v advokátní kanceláři Deloitte Legal.

V této souvislosti je rovněž nutné zdůraznit, že státní úředníci prováděli průběžně kontroly ve firmách, přesto oficiálně žádná pochybení nezjistili. Situaci tedy tolerovali. Je proto na nich, aby vysvětlili, proč se má najednou všechno změnit...

Vzhledem k dosavadní správní praxi, která účast dotčených osob v nemocenském a důchodovém pojištění často v tichosti povolovala, může mít jejich vyloučení z těchto pojištění v řadě případů i ústavněprávní dimenzi jako popření principu legitimního očekávání.


Co bude dál

V budoucnosti bude nutné tyto vztahy postavit do bezpečnějších kolejí.

„Připravovaná rekodifikace práva společností by měla tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. V její současné podobě se sice do budoucna naznačuje přípustnost souběhu, musí však buď jeho hranice jednoznačně vymezit anebo jej vhodně deregulovat. Domnívám se, že prospěšnější by bylo ponechat souběh v režimu smluvní volnosti a na vůli účastníků a zajistit ochranu korporací ve vztahu k jejich managementu jiným způsobem,“ dodal Petr Suchý.

Zdroj: Deloitte

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS