Ve kterých zemích mohou působit kompozitní pojišťovny?


			Ve kterých zemích mohou působit kompozitní pojišťovny?

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD zveřejnila publikaci “Global Insurance Market Trends, která obsahuje analýzu vývoje pojistných trhů jak členských zemí OECD, tak i dalších vybraných trhů, a to na základě statistických údajů za rok 2015. Její součástí je též unikátní přehled o zemích, v nichž mohou provozovat pojišťovací činnost kompozitní pojišťovny. Ty působí například v 19 z celkových 35 členských zemí OECD.

Kompozitními pojišťovnami se rozumí pojišťovny, které provozují souběžně činnosti životního a neživotního pojištění. Jejich fungování je v jednotlivých zemích upraveno zákonem. Často se označují též jako pojišťovny se smíšenou činností.

Evropské právo stanovuje, že pojišťovny nesmějí obdržet povolení k souběžnému provozování životního a neživotního pojištění. Pokud ale pojišťovny fungovaly jako kompozitní před přistoupením dané země k EU, mohou v souběžném provozování obou činností pokračovat, ale při oddělené správě. Této možnosti využil v patřičné době i český zákonodárce. Správa musí být tedy organizována tak, aby činnost životního pojištění byla oddělena od neživotního pojištění. Evropské právo klade důraz zejména na to, aby nebyly dotčeny příslušné zájmy pojistníků v životním a neživotním pojištění. K této problematice jsou relevatní články 73 a 74 konsolidované směrnice 2009/138/ES Solventnost II.

Fungování kompozitních pojišťoven je tedy realitou, a to nejen v EU. Z 22 členských států EU, které jsou zároveň členy OECD, jich 14 umožňuje fungování kompozitních pojišťoven, tj. cca 64 %. Tyto pojišťovny působí v 19 z celkových 35 členských zemí OECD. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že kompozitní pojišťovny mají své významné místo na vybraných pojistných trzích v Asii či Latinské Americe.

Při hodnocení činnosti kompozitních pojišťoven jsou zmiňovány jejich přednosti, ale i nedostatky. Předností je například komplexní nabídka pojistných produktů, možnost využívat výhod známé obchodní značky, potencionálně silnější pozice při sjednávání zajišťovacích smluv, možnost úspory nákladů při budování provozních systémů a systémů odměňování (pouze jedno představenstvo a jedna dozorčí rada). K nevýhodám se řadí především menší transparentnost, nebezpečí přelévání výnosů z životního do neživotního pojištění a naopak, komplikace při dělení některých nákladů na životní a neživotní činnost, apod. Faktem je, že se neprokázalo, že by kompozitní pojišťovny byly vystaveny většímu riziku finanční nestability než čistě životní, nebo čistě neživotní pojišťovny. 

Tab1_OCED

 

Ostatní vybrané země (mimo OECD)

Tab2_OCED

Zdroj: OCED

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články