Význam a stanovení předpokládané hodnoty zakázky na služby pojišťovacího makléře

Činnosti poskytované pojišťovacím makléřem zadavateli patří v rámci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (ZVZ) do kategorie služeb. Aby se jednalo o veřejnou zakázku, je třeba splnit dvě obligatorní podmínky -  musí se jednat o úplatné poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací a musí být realizována na základě platné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli. V předchozím díle jsme si jasně stanovili, že v případě poskytování služeb pojišťovacího makléře zadavateli se vždy bude jednat o službu úplatnou. Tato část se zabývá výší úplaty a stanovením její předpokládané hodnoty.

Na úvod stojí za povšimnutí znění § 15 ZVZ, zejména odst. (2), písm. a), kde je výslovně stanoven rozsah hodnoty právě v případě pojišťovacích služeb: 

(2) Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby v případě

a) pojišťovacích služeb je výše pojistného, jakož i jakýchkoliv jiných dalších odměn souvisejících s těmito službami.

Odměna za službu pojišťovacího makléře lze podřadit přesně právě pod uvedenou formulaci. Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku, jejímž cílem je zabezpečení pojištění v rámci své organizace, na dvě části. Prvním krokem bude výběr vhodného pojišťovacího makléře, v druhém kroku pak dojde k výběru vhodného pojistitele. V obou případech zadavatel bude vybírat dodavatele příslušnou formou zadávacího řízení. První řízení se bude s největší pravděpodobností odehrávat jako zadávací/poptávkové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu, druhé pak na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku, ale také i na veřejnou zakázku malého rozsahu. Stanovit předpokládanou hodnotu je zadavatel povinen v druhém případě (pokud se bude jednat o nadlimitní/podlimitní veřejnou zakázku), tzn. v rámci výběru dodavatele (pojišťovny), která bude pro organizaci dodávat službu pojištění.

Obdobný postup v souladu se ZVZ musí zadavatel zvolit i v případě, že bude vystupovat jako centrální zadavatel pro všechny podřízené složky (např. v případě obce technické služby, školy a další zařízení, která si v současné době hledají pojištění samostatně).

Předpokládaná hodnota je zpravidla nejvyšší částka, kterou má zadavatel v rozpočtu své organizace stanovenou (vyčleněnou) na celou veřejnou zakázku. Zadavatel je povinen předpokládanou hodnotu stanovit, z důvodu určení postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Zadavatel ovšem již není povinen zveřejnit předpokládanou hodnotu v rámci zadávací dokumentace/výzvy k podání nabídek. Zadavatel se nezveřejněním předpokládané hodnoty vystavuje nebezpečí, že se dočká nabídek, které ve všech případech nabídnou cenu vyšší, než má zadavatel v úmyslu nebo v možnostech ze svého rozpočtu vydat. Zrušit zadávací řízení z důvodu překročení předpokládané hodnoty, pokud jí nezveřejnil, mu zákon nedovoluje (viz. § 84 ZVZ). Pokud se zadavatel rozhodne nezveřejňovat předpokládanou hodnotu v zadávací dokumentaci, je nezbytné, aby měl před vyhlášením zadávacího řízení přesně zmapováno, v jaké cenové hladině se obvykle poptávaná služba pohybuje.

Na druhou stranu pokud zadavatel předpokládanou hodnotu nezveřejní, může si být takřka jist, že předložené nabídky budou obsahovat nabídkové ceny podle toho, za kolik se poptávaná služba na trhu skutečně poskytuje. Zveřejnění předpokládané hodnoty nastoluje situaci, kdy uchazeči nestanovují nabídkovou cenu podle trhu, ale přizpůsobují své nabídky hodnotě, o které vědí, že je zadavatel ochoten zaplatit. Často se tak stává, že by na běžném trhu poskytli službu za mnohem nižší cenu, než v rámci své nabídky předkládají.

Pokud zadavatel nezveřejnění předpokládanou hodnotu, je nanejvýše důležité přesně popsat postup stanovení předpokládané hodnoty v rámci organizace, nechat tento postup, včetně výše stanovené předpokládané hodnoty, schválit příslušným orgánem v rámci organizace zadavatele (komisí pro veřejné zakázky, řídícím pracovníkem organizace zadavatele nebo nadřízené organizace apod.) a veškeré dokumenty související s tímto úkonem řádně zarchivovat v rámci dokumentace veřejné zakázky. Pokud ke zveřejnění předpokládané hodnoty dojde, je třeba výslovně v zadávací dokumentaci stanovit, že tato částka je nejvyšší možná, nepřekročitelná nebo překročitelná a za jakých podmínek. Uchazeči ve svých nabídkách následně předkládají své nabídkové ceny, které jsou zpravidla také buď jediným hodnotícím kritériem soutěže, nebo jedním z dílčích, většinou (přestože nepovinně) nejvýše hodnoceným hodnotícím kritériem.

Předpokládanou hodnotu je možné zveřejnit ovšem i jinými způsoby, než jen jako celkovou částku za splnění celého předmětu plnění zakázky. Předpokládaná hodnota může být stanovena jako nejvyšší přípustná hodnota za hodinu odvedené činnosti, za standardní úkon, v případě např. školení zaměstnanců za hodinu a odškoleného pracovníka nebo také jako nejvyšší možná procentuální výše z celkového objemu následně uzavřeného obchodu. Předpokládanou hodnotu lze zveřejnit zkrátka jako jakoukoliv hodnotu vyjádřitelnou libovolným finančním ohodnocení. Případ procentuální sazby je způsob případný právě při zadávání zakázek na služby pojišťovacího makléře. Tzn., že zadavatel vyhlásí jedním z více nebo jediným hodnotícím kritériem právě výši odměny za poskytnutou službu stanovenou v procentech z celkové pojistné částky, buď za každé pojištění samostatně, nebo za celý objem pojištění za určité období, případně za celou dobu trvání smlouvy. Je pak již na rozhodnutí zadavatele zda bude vyplácet odměnu dodavateli služby (v tomto případě pojišťovacímu makléři) sám s předpokladem, že sjednané pojistné bude o tuto částku nižší nebo zda nechá vyplácet odměnu pojišťovně ze zaplaceného pojistného. V případě, že se rozhodne vyplácet odměnu dodavateli přímo ze svého rozpočtu, je třeba dodavatele smluvně zavázat, že nebude již přijímat další odměnu od pojišťovny. Tento závazek je pak nezbytné formulovat následně i v navazujících zadávacích řízení na výběr dodavatele pojištění (pojišťovnu), která pro něj bude pojišťovací makléř v rámci své činnosti připravovat.

Dalším způsobem stanovení výše odměny makléře může být stanovení konečné výše odměny bez ohledu na počet následně uzavřených obchodů a jejich objem. Výhodou takového postupu je výrazné zvýšení jistoty nepodjatosti vybraného dodavatele, nevýhodou je snížení motivačních pohnutek pojišťovacího makléře. V takovém případě lze jen doporučit důkladnou přípravu písemné smlouvy, která by měla zajistit řádný výkon dodavatele služeb pojišťovacího makléře, např. také vhodným nastavením finančních sankcí za neplnění dohodnutých úkonů apod. V tomto bodě se výrazně projevuje specifičnost činnosti pojišťovacího makléře od činnosti v jiných poradenských oblastech. O vhodném nastavení smlouvy bude řeč také v dalších dílech tohoto seriálu, mimo jiné také v souvislosti se zajištěním nepodjatosti pojišťovacího makléře v návaznosti na výhody plynoucí z celkového objemu uzavřených obchodů u té které pojišťovny.    

Před vyhlášením zadávacího řízení na služby pojišťovacího makléře je třeba, aby si zadavatel předem výslovně ujasnil, jaké služby očekává. Jedná-li se o jednorázové zabezpečení uzavření konkrétních pojistných smluv nebo jde-li o dlouhodobější spolupráci spočívající ve více úkonech v rámci celé zadavatelské organizace, jako např. analýza rizik, výběr nejvhodnějších pojistných produktů, vypracování pojistných plánů, výběr nejvhodnějších pojišťoven a následná péče o celé portfolio organizace. Na základě toho musí zadavatel stanovit délku předpokládané spolupráce s vybraným dodavatelem. Po ujasnění výše uvedených očekávání zadavatel stanovuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. K té může dojít několika způsoby, ZVZ v této věci nehovoří příliš konkrétně, proto je třeba se dobrat předpokládané hodnoty co nejtransparentněji. Pokud již má zadavatel z předchozích let zkušenosti v rámci své organizace s obdobnými službami, může použít výši této známé odměny za poslední rok (12 měsíců) jako podklad pro stanovení předpokládané hodnoty do budoucna. Dále pak může vycházet z vlastního provedeného průzkumu trhu, z průzkumu trhu provedeného obdobnou organizací nebo ze všeobecně známých a dostupných informací. Všechny způsoby stanovení předpokládané hodnoty je opět velmi vhodné srozumitelně a přehledně popsat a zdokumentovat jako součást dokumentace zadávacího řízení (dopisy s žádostí o poskytnutí informací pojišťovnám, odpovědi pojišťoven, cenové nabídky, ceníky služeb z internetu apod.).

Dále pak je nezbytné stanovit délku spolupráce. Hodlá-li zadavatel uzavřít smlouvu na dobu určitou, jednoduše vynásobí roční (měsíční) předpokládanou hodnotu počtem let (měsíců). Předpokládá-li uzavřít smlouvu na dobu neurčitou, stanovuje předpokládanou hodnotu vynásobením ročního objemu čtyřmi lety, lépe měsíční objem čtyřicetiosmi měsíci (viz. §§ 14 a 15 ZVZ).

Opomenutím povinnosti správně stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky se zadavatel může dostat do sporu se ZVZ, pokud vyhlásí nadlimitní/podlimitní zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu, při které se nemusí s výjimkou § 6, držet ustanovení ZVZ.

Příklad stanovení předpokládané hodnoty:

Zadavatel (např. územní samosprávný celek) s předpokládaným objemem ročního pojistného 10 mil. Kč

Z průzkumu trhu – obvyklá provize makléřovi – 15% à 1 500 tis. Kč

Smlouva na dobu neurčitou, tzn. roční předpokládané odměna 1 500 tis. Kč za čtyři roky à 6 mil. Kč – nadlimitní veřejná zakázka

Limit pro veřejné zakázky malého rozsahu (všechny ceny jsou bez daně z přidané hodnoty)platný ke dni 15. 5. 2011:

do 2 000 000 Kč – služby a dodávky

do 6 000 000 Kč -  stavební práce

Limity pro podlimitní zakázky:

Mgr. Martina Zábranská Vrátná

Ing. Jiří Bělohlávek

MA projekt, spol. s r.o.