Ačkoliv například měla novela vést především k jednoznačnosti a interpretační transparentnosti, jsou to právě nejasné výklady, ať už nevyřešené či nově nastolené, co patří mezi hlavní výtky zástupců cestovních kanceláří i pojišťoven.
Prvním se dále nelíbí jejich nerovnoprávné postavení vůči monopolu pojišťoven, druhým se zase nezamlouvá dvojí pojistné plnění či zrušení povinnosti cestovní kanceláře skládat spoluúčast. Obě strany naopak jednohlasně oceňují zvýšení informační povinnosti vůči klientům.
Co nového v zákoně
Navrhovaná novela kromě zvýšení informovanosti klientů zpřísňuje podmínky k vydání koncesní listiny, rozšiřuje oprávnění MMR týkající se důvodů k nevydání koncese či pozastavení živnosti cestovních kanceláří, ztěžuje možnost přesunu těch, kteří způsobili krach jedné cestovní kanceláře do jiné (dobu, po kterou tak nemohou učinit, však zkracuje z pěti na tři roky). Povinné pojištění by se mělo vztahovat i na případy úmyslného úpadku CK, a to ve všech případech v plné výši. Dále novela navrhuje povinné vedení měsíční evidence cestovních kanceláří o prodaných zájezdech a výše tržeb či povinnost cestovní kanceláře předložit kopii platné pojistky ministerstvu, které ji následně včetně údajů o pojistné době uveřejní na svých internetových stránkách.
Na jedné straně sporné minimální limity...
Úprava zákona se týká také výše pojistného plnění. Ve stávající podobě nesmí být limit pojistného plnění zásadně nižší než 30% plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Novinkou je, že pokud cestovní kancelář nabízí i leteckou nebo námořní dopravu, pojistný limit nesmí být nižší než čtyři miliony. Pokud součástí jejich zájezdů tento typ dopravy není, stanovuje úprava minimální limit na milion. To se nelíbí cestovním kancelářím.
„Stanovení paušální výše je v praxi nesmysl a určitě by některým cestovním kancelářím způsobila problémy. Pokud by prošel ve vládou navržené podobě, bude dost záležet na postoji pojišťoven. Nicméně předpokládám, že nakonec zaujmou rozumný postoj a budou při uzavírání nových pojistných smluv a stanovení výše pojistného zohledňovat více charakter a dosavadní zkušenosti s konkrétní cestovní kanceláří než v návrhu stanovené minimální limity,“ vyjádřil se k novým limitům Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR) s poukazem na možné scénáře.
„Co by měla totiž například udělat malá cestovní kancelář, která organizuje zpravidla zájezdy autokarem nebo bez dopravy – a tedy bude mít pojištění na limit jeden milion korun –, když si u ní jeden či dva klienti budou chtít k zájezdu bez dopravy objednat leteckou dopravu? Obrat cestovní kanceláře by se tím zvedl v řádu deseti tisíců. O povinnosti pojistného ve výši čtyř milionů nemluvě!“ dodal.
...na straně druhé problematické stropy
Podle zástupců z řad pojišťoven dané minimální limity naopak povedou k lepší ochraně zákazníků právě menších cestovních kanceláří.
Jako problematické se v jejich případě naopak jeví zrušení pojistných stropů, jež sníží kontrolu pojišťoven nad riziky, což by mohlo vést k ohrožení jejich stability. ¨
Jako finanční instituce jsou však ze zákona povinné vést své podnikatelské kroky tak, aby svou stabilitu a bezpečnost zajistily.
„Bude-li zákon přijat v navržené podobě, je velkou otázkou, zdali budou pojišťovny schopny pojištění nadále vůbec provozovat. Pokud ano, bude to mít za následek zvýšení administrativní náročnosti jak pro pojišťovny, tak pro cestovní kanceláře. Lze rovněž předpokládat určitý nárůst pojistného,“ vyjádřil své pochybnosti Štěpán Landík z ERV Evropské pojišťovny.
„Určitým pozitivem je z našeho pohledu stanovení minimálního limitu pojistného plnění, které by mělo lépe ochránit zákazníky menších cestovních kanceláří, a zvýšení informačních povinností CK vůči klientům a vůči MMR. Ostatní změny týkající se pojištění vidíme jako problematické. Jedná se zejména o výkladové nejasnosti, dvojí minimální limit pojistného plnění, zrušení povinnosti cestovní kanceláře skládat spoluúčast atd.,“ dodal.
Oblasti bez nápravy
Ztížení pojišťovacího procesu by mohlo vést k posílení situace, jež jako spornou již nyní vnímají cestovní kanceláře. „Obrovskou slabinou současné podoby zákona, kterou novela nijak neřeší, je monopol pojišťoven a naprosto nerovnoprávné postavení cestovních kanceláří v tomto směru. Cestovní kancelář nemá jinou možnost než se pojistit, ale pojišťovny ji pojistit nemusí. A to ani v případě, že její hospodaření je prokazatelně zdravé. Proto ACK ČR požaduje uzákonit další formy záruk, například bankovní záruky nebo nejlépe státní garanční fond,“ popsal situaci Papež.
Stejně tak podle něj novela neřeší problém s nejasným vymezením definice organizátora zájezdu. „Současný stav dává neskutečně široké pole pro to, aby vedle cestovních kanceláří, svázaných přísnými předpisy, mohly naprosto identické pobyty a cesty prodávat nejrůznější spolky, pro které neplatí prakticky žádné omezení a které nejspíš neplatí ani daně, jejichž jediným cílem je často pořádat zájezdy.
Stačí však tvrzení, že to nedělají podnikatelským způsobem, a podle české legislativy to zájezd není. Směrnice EU vychází z trochu jiné definice a její očekávaná revize jde v tomto směru ještě přísnějším směrem. Tady má Česká republika dluh, na který ACK ČR poukazuje od samého vzniku zákona o cestovním ruchu 159/1999 Sb. Bohužel stále marně,“ dodal.
Novela na startu
Zda a v jaké podobě navrhovaný zákon vejde v platnost, je však stále velkým otazníkem. Novela je teprve na začátku celého legislativního procesu. Po prvním čtení v poslanecké sněmovně zamířila před sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Odtud se vrátí k dalšímu projednání do sněmovny v září. Projít pak bude muset ještě senátem a nakonec podpisem prezidenta. Ani podle vyjádření samotné České národní banky, dozorčího orgánu nad finančními trhy včetně pojišťovnictví, by však „návrh zákona v předložené podobě pravděpodobně nevedl k odstranění všech stávajících aplikačních nejasností a problémů.“
oPojištění, Jana Koláriková
Komentáře
Přidat komentář