Povinné ručení i letos skončí ve ztrátě, trh ale nabírá na síle

Česká kancelář pojistitelů (ČKP ) i Česká asociace pojišťoven (ČAP) již od roku 2013 pravidelně informují veřejnost o nepříznivé bilanci povinného ručení, kdy příjmy z pojistného nepokrývají náklady produktu. I letos budou tomuto segmentu chybět téměř dvě miliardy korun a povinné ručení opět skončí ve zhruba 10% deficitu. Na první pohled neradostné vyhlídky, na druhou stranu mohlo být i hůř, kdyby pojišťovny neopustily cenovou válku, kterou známe z období do roku 2013. Zde průměrné pojistné kleslo od roku 2008 téměř o třetinu. Nakonec se ale propad cen zastavil, aby také ne, možná si vzpomenete na reklamní poutače z té doby propagující povinné ručení na běžný osobní automobil za cenu pod 1000 Kč.

V momentě, kdy v roce 2012 odešla z českého trhu pojišťovna, která celý cenový boj rozpoutala, začalo být zřejmé, že takto to dál pokračovat nemůže. K dyž na podzim roku 2014 prezentovali zástupci ČAP a ČKP novinářům situaci na trhu povinného ručení, tak plni optimizmu mohli sdělit, že pojišťovny konečně zdražují.

Sice velmi pomalu, ale nárůst průměrného pojistného se dostavil. I když šlo v průměru o částku 70 K č, zvýšení signalizovalo, že se nepříznivý trend v propadech cen definitivně zastavil. Mírné zklamání se dostavilo letos, když od analytiků a statistiků začaly opět přicházet zprávy, že ceny znovu stagnují a zdražování značně zpomalilo. Přitom nikdy nebyla ani odborná ani laická veřejnost lépe připravená na případné zdražování povinného ručení než nyní, kdy je již téměř tři roky nepřetržitě masírována mediálními titulky předpovídajícími růst cen.

Pojišťovny hledají nové cesty

Zatímco v komunikačních kampaních pojišťoven posledních let hrála prim cena, tak v současnosti je znát jistý odklon od této marketingové strategie ve prospěch prezentace kvality produktové nabídky. A klienti na to evidentně slyší. Názornou ukázkou je skutečnost, že se podařilo většinu motoristů přesvědčit ke sjednání povinného ručení s vyššími než zákonnými limity. Dvě třetiny osobních automobilů jsou v ČR pojištěné na vyšší než zákonné pojistné limity.

Českých tahačů návěsů s pouze zákonnými limity se po našich silnicích prohání pouze minimální procento, takže i Poláci si z nás mohou v této oblasti brát příklad (viz polský kamion pojištěný pouze na minimální pojistné limity, který způsobil nehodu s Pendolinem). České motoristy lze v oblasti povinného ručení jednoznačně označit za disciplinované a odpovědné. Díky činnosti České kanceláře pojistitelů v oblasti prevence nepojištěných škod patříme mezi země s nejnižším počtem nepojištěných vozidel.

Klienti si za lepší pojištění rádi připlatí

Je tedy evidentní, že pokud se řidičům srozumitelně představí konkrétní benefit či parametr pojištění, pak nemají problém sáhnout jen nepatrně hlouběji do kapsy a připlatit si pár stovek za výrazně kvalitnější pojistnou ochranu. Plošné mediální trašení veřejnosti růstem cen povinného ručení je tak spíš přežitkem z doby, kdy stát určoval pevné ceny povinného ručení a jediným úkolem klienta bylo bez řečí zaplatit obdrženou složenku a při silniční kontrole se prokázat ústřižkem této složenky. Dnes je situace jiná. Klient sice platí, ale už se v mnohem větší míře zajímá o to, za co to je.

Povinné ručení primárně pochopitelně stále plní svoji hlavní roli, tedy platit za klienta škody, které způsobí ostatním, avšak prakticky ke každému povinnému ručení dnes motorista získává různé benefity, které jsou předmětem konkurenčního boje. Mezi nejužitečnější benefity, které mohou čerpat motoristé z povinného ručení, dnes patří asistenční služby, jež pomohou s nepojízdným autem.

Největší novinka v oblasti pojištění vozidel

Pro jednodušší přístup k asistenčním službám, rychlejší odtah nepojízdného vozidla tvořícího překážku na silnici a eliminaci negativních dopadů činnosti lovců nehod pojišťovny v listopadu loňského roku spustily Linku pomoci řidičům 1224. Provozuje ji Česká kancelář pojistitelů, která rovněž na konci června letošního roku spustila ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven rozsáhlou komunikační kampaň. Jejím cílem je dostat číslo 1224 do paměti motoristů (nebo aspoň jejich mobilů) tak silně, že se jim vybaví, kdykoli budou potřebovat pomoc pojišťovny s nepojízdným vozidlem.

Při výzkumu mezi motoristy, který ČKP realizovala před zahájením kampaně, se navíc ukázalo, že motoristé nevědí o asistenčních službách předplacených k povinnému ručení. Kromě zvyšování povědomí o samotném čísle 1224 proto bylo nutné propagovat v obecné rovině asistenční služby. Na Linku pomoci řidičům od jejího spuštění již zavolaly desítky tisíc motoristů a počet hovorů trvale narůstá. Intenzivní komunikace tématu asistenčních služeb v klíčových médiích měla též velmi pozitivní vliv na hlavní smluvní asistenční společnosti pojišťoven, které během léta registrovaly 20–30% nárůst počtu zásahů realizovaných z pojištění vozidel.    

Průzkum Linky pomoci řidičům 1224

Zajímavé vstupy pro směřování komunikační kampaně Linky pomoci řidičům přinesl výzkum, který na reprezentativním vzorku více než tisíce motoristů realizovala v červnu letošního roku Česká kancelář pojistitelů. Vyplynulo z něho, že 45 % motoristů netuší, že k povinnému ručení získávají nějaké asistenční služby. Ani ta druhá polovina dotazovaných bohužel neobstála, protože většina z nich nedokázala vyjmenovat ani jednu ze služeb, které jim pojišťovna při nehodě či poruše poskytne.

Výzkum se soustředil i na znalost tísňových čísel. Většina řidičů si správně pamatuje telefonní čísla na policii (88 %), záchranku (85 %), hasiče (82 %) i tísňovou linku 112 (76 %). Oproti tomu si pouhá 4 % dotazovaných vzpomněla na telefonní spojení na smluvní asistenční společnost své pojišťovny. Výsledek byl očekávaný, motoristé migrují mezi pojišťovnami, které využívají různé asistenční společnosti, a ne všechny disponují jednoduchým dobře zapamatovatelným telefonním číslem.

Stres při nehodě

Samostatným tématem výzkumu bylo chování motoristů bezprostředně po dopravní nehodě. Právě v těchto několika minutách se rozhoduje o tom, zda motorista udrží situaci pěvně ve svých rukou, nebo zda podlehne nátlaku lovců nehod. Dopravní nehoda je pro dvě třetiny řidičů stresujícím zážitkem. V případě výskytu vážných zranění se jich do stresu dostane až 95 %, z toho 28 % dokonce do extrémního stresu. A právě na vliv stresu na rozhodování řidičů lovci nehod sází. Podle dopravního psychologa PhDr. Michala Waltera dochází při nehodě u účastníků k akutnímu negativnímu stresu, což má vliv na myšlení, emoce, chování i organizmus.

Do jaké míry, to pak závisí na mnoha faktorech, jako jsou předchozí zkušenost s nehodami či aktuální fyzický i psychický stav jedince. V krizové situaci se ukazuje skutečná povaha člověka. Může to být hrdinství a odvaha, často však naopak zbabělost, vyhrožování, pohrdání či agresivita. Téměř třetina řidičů (28 %) zažila od ostatních účastníků dopravní nehody sprosté chování, každý sedmý (15 %) pak výhrůžky. 15 % řidičů bylo dokonce svědkem fyzického napadení či pokusu o něj, 12 % účastníků nehody se setkalo s uplácením.

Ženy a muži vidí nehody rozdílně

Rozdílně vidí situaci po dopravní nehodě ženy a muži. Téměř polovina žen přiznala, že na nehodu reagovala emotivně, z toho 19 % dokonce velmi až extrémně. Výjimkou není ani zlost – podle průzkumu bylo při nehodě rozzlobených 35 % žen, u mužů to bylo 20 %. Bohužel se mnohdy nelze vyvarovat ani stavu zmatenosti, z vlastní zkušenosti jej potvrdilo 30 % žen a 15 % mužů. Takové okolnosti mohou být způsobeny nejistotou, jak postupovat, důsledkem nárazu či dalšími důvody, jako jsou starost o plačící dítě, pocit viny nebo ofenzivní chování druhého řidiče.

Zkušenosti motoristů ukazují, že vulgarita a agresivita ostatních účastníků dopravní nehody se vyskytuje u každé třetí nehody a že častěji jsou cílem takového chování ženy. Podle výsledků  průzkumu reagovali ostatní na řidičky rozzlobeně ve 33 % případů, na muže ve 28 % nehod. S napadením či pokusem o něj se u dopravní nehody setkalo 15 % respondentů.

Snadná kořist pro lovce nehod?

Ačkoliv dnes motoristé získávají asistenční služby v určitém rozsahu již k povinnému ručení, v případě nehody se dle uvedeného výzkumu na smluvní asistenční společnosti pojišťoven obrací „jen“ 26 % žen a 21 % mužů. Pokud se však jedná o nehodu se závažným poškozením automobilu, využívá asistence o poznání více motoristů, konkrétně 40 %. Většina řidičů, kteří využili služeb smluvních asistenčních společností pojišťoven, s nimi byla spokojená – pozitivně se o nich vyjádřilo 83 %  motoristů.

K vůli opravám, jako jsou výměna svíček, žárovky či kola, volaly řidičky ve 12 % asistenčním společnostem, 61 % o pomoc s opravou požádalo rodinného příslušníka či známého a 25 % žen by výměnu provedla osobně. Muži si naopak v 90 % takové práce udělají sami, pomoc známých by vyhledala 3 % z nich, 7 % by se obrátilo na asistenční společnosti. Přestože pojišťovny i přímo sami motoristé varují veřejnost před nekalými praktikami lovců nehod, tak stále 27 % řidičů by na místě nehody či poruchy zřejmě využilo jejich nabídky. Může za to jak stres, tak bezradnost v dané situaci.

Proklientský přístup pojišťoven

Znalost Linky pomoci řidičům a jejího telefonního čísla 1224 by tedy měla motoristům usnadnit nalezení správného řešení ve kterékoli ze shora uvedených stresových situací, a uchránit je tak před dalšími problémy. Je tedy žádoucí, aby i samy pojišťovny svým klientům dostatečně účinným a přesvědčivým způsobem existenci Linky pomoci řidičům sdělovaly a vysvětlovaly.

Jednotlivá čísla i předplatné můžete zakoupit na oficiálních stránkách časopisu Pojistný obzor.