Celosvětový průzkum hospodářské kriminality je nejrozsáhlejší studií svého druhu na světě – v letošním roce se ho zúčastnilo více než 3 000 respondentů z 54 zemí světa. PwC ji provedla ve spolupráci s INSEAD Business School.
Průzkum odhalil, že se v důsledku vyššího ekonomického tlaku zásadně změnila podstata hospodářské kriminality – zejména kvůli potřebě dosáhnout stanovených obchodních cílů a finančních výsledků a vlivem strachu ze ztráty zaměstnání. Celá polovina společností, které se staly obětí podvodu, se setkala se zkreslováním finančních informací, zejména s manipulací v souvislosti se žádostmi o úvěry a další financování. To představuje prudký nárůst z 12 % případů v předchozí studii z roku 2007.
„V porovnání s předchozími lety je to velký nárůst a ČR také vysoce překračuje celosvětový průměr případů zkreslování finančních informací (38 %). Jedná se o důsledek momentální hospodářské situace, kdy došlo k oslabení kontrolního prostředí v důsledku snižování stavu zaměstnanců a současně vzrostl tlak na vedení společností ohledně plnění stanovených cílů,“ poznamenal Sirshar Qureshi, partner v oddělení Forenzních a vyšetřovacích služeb, PricewaterhouseCoopers Česká republika.
Nejčastějším typem hospodářské kriminality v ČR tradičně zůstává majetková zpronevěra (60 %). Počet případů korupce a uplácení během posledních 12 měsíců mírně vzrostl (z 27 % v poslední studii z roku 2007 na 30 % v roce 2009) a nadále převyšuje celosvětový průměr (27 %).
Jak se ospravedlňuje hospodářská kriminalita?
Strach ze ztráty zaměstnání (58 %) a přesvědčení, že konkurenti ve snaze získat zakázky uplácejí (33 %), zvyšují v současném ekonomickém prostředí tendenci českých pracovníků dopouštět se podvodu. Co se týče vnitřního ospravedlnění (racionalizace) hospodářské kriminality, snaha o udržení dosavadní životní úrovně hrála roli v 80 % případů.
„60 % respondentů v ČR ospravedlňovalo podvody přesvědčením, že „když to dělají ostatní, tak je to v pořádku“. Podobně je tomu i v dalších zemích střední a východní Evropy, ale celosvětově pouze 35 % účastníků připouští tuto racionalizaci,“ uvedl Sirshar Qureshi. „České společnosti by se proto měly v boji proti hospodářské kriminalitě zaměřit i na kulturní a psychologické aspekty.“
Nejčastějšími pachateli podvodů jsou vlastní zaměstnanci společností. Pouze 30 % pachatelů všech interních podvodů v ČR za posledních 12 měsíců je z řad středního či vyššího managementu, což je mnohem méně než v regionu střední a východní Evropy (54 %) a globálně (56 %).
„Nelze ale říct, že v ČR došlo k poklesu množství podvodů páchaných managementem, spíše byla tato čísla ovlivněna skutečností, že management se často podílí na podvodech, které je těžké odhalit,“ dodal Sirshar Qureshi.
Přehnané spoléhání na náhodu
Celkem 55 % případů hospodářské kriminality bylo odhalenou náhodou nebo pomocí prostředků mimo kontrolu managementu, zejména díky internímu nebo externímu oznámení (s výjimkou systému anonymní informační linky).
„V celé střední a východní Evropě je to 32 % případů, což ukazuje, že české společnosti se příliš spoléhají na náhodu,“ zdůraznil Sirshar Qureshi.
30 % společností, které se staly obětí podvodu, se domnívá, že za posledních 12 měsíců došlo k nárůstu hospodářské kriminality, nicméně 74 % českých respondentů za poslední rok nezměnilo četnost provádění hodnocení rizik spojených s podvody. Celých 30 % českých společností navíc uvedlo, že v posledních 12 měsících neprovedlo žádné vyhodnocování rizik podvodu.
„Globální výsledky ukazují jasnou souvislost mezi četností hodnocení rizik hospodářské kriminality a počtem odhalených případů. To nás utvrzuje v závěru, že skutečná míra hospodářské kriminality v ČR je podstatně vyšší a že české společnosti přicházejí o daleko vyšší hodnoty, než jsou si vědomy,“ uzavřel Sirshar Qureshi.
Zdroj: PricewaterhouseCoopers
Komentáře
Přidat komentář