O detailech tohoto zákona jsme si povídali s Petrem Panským z advokátní kanceláře Norton Rose.
Ve třetím, posledním díle, jsme řešili, které firmy nemusí mít finanční zajištění.
*A co se stane, když firmy nebudou mít finanční zajištění?
Zákon v tomto případě ukládá pokutu až do výše jednoho miliónu korun. Navíc se firmy vystavují riziku, že je případná ekologická újma zruinuje.
*Které firmy nemusí mít finanční zajištění?
To platí pro druhou skupinu provozovatelů. Pokud na provozovatele “nastoupí” česká inspekce životního prostředí s názorem, že způsobil ekologickou újmu nebo že taková újma bezprostředně hrozí, dojde k soudnímu řízení, které s ním inspekce povede a provozovatel má poměrně omezené možnosti obrany. Inspekce mu navíc může uložit provedení nápravných opatření ještě před tím, než řízení zahájí.
To proto, aby bylo vyloučeno nebezpečí z prodlení. Pokud se v průběhu řízení ukáže, že ekologickou újmu způsobil někdo jiný, nebo se škodám nedalo zabránit, tak stát náklady firmě proplatí.
Ve správním řízení, které se týká nápravných opatření, ale neplatí odkladný účinek odvolání.
*Můžete to vysvětlit?
To znamená, když správní orgán uloží nějakou povinnost, například provést prevetivní nebo nápravné opatření, jeho rozhodnutí není pravomocné a provozovatel se může proti němu odvolat. Vtip je ale v tom, že i když je rozhodnutí nepravomocné, musí firma své povinnosti, uložené inspekcí, plnit. To proto, aby škody nenarůstaly.
Spoléhat na právní řešení situace je ošemetné. Státní orgán něco nařídí, a teprve potom se zkoumá, zda jeho závěr byl dobrý nebo špatný. Firma proto musí jednat a mnohdy to může být velmi bolestivý zásah do jejího rozpočtu.
Dalším důvodem, proč mít finanční zajištění je, že pokud je několik provozovatelů, a ti způsobí společně ekologickou újmu, odpovídají za ni společně a nerozdílně. To jinými slovy znamená, že se inspekce může obrátit na kteréhokoliv z nich, nemusí vůbec zkoumat míru zavinění a může žádat úhradu škody. Teprve pak by se mohly jednotlivé firmy podělit o náklady, související se škodou. Jak si firmy rozdělí podíl na těchto nákladech, to inspekci nebude zajímat.
To může nastat v případě, že se několik firem nachází v jednom průmyslovém areálu, třeba může jít o několik chemických zpracovatelů, ti způsobí ekologickou újmu a inspekce pak posoudí, kdo je podle ní viníkem a ten to všechno zaplatí. Pak se vyrovná v závislosti na míře zavinění s těmi, co to spoluzpůsobili.
A ještě jedna důležitá věc: pokud má provozovatel kolem továrny vlastní pozemky, bylo by chybou domnívat se, že když ekologická újma postihne firemní pozemek, tak to stát nezajímá. Chráněné rostliny a živočichové patří státu a to, že ekologická újma nastala na soukromém pozemku, stát zajímá. Trvá na tom, aby to podnik odčinil.
*Může firmám pomoci některý druh pojištění, které v minulosti uzavřely?
Některé firmy kalkulují s tím, že ekologická újma by se hradila z majetkového pojištění – z obecné odpovědnosti za škodu. To může být, ale také nemusí. Záleží na pojistné smlouvě, ale většinou tyto smlouvy nekryjí ekologickou újmu. Nebo nekryjí všechny náklady, které ze zákona vyplývají. Nebo z pojistky vyplývá, že pojištěný nemůže dělat úkony, kterými by defacto přijal svoji odpovědnost ještě před tím, než to pojišťovna schválí. Pojišťovna chce o škodě vědět, chce ji prozkoumat a posoudit. Teprve potom rozhodne, zda platit bude či nikoliv.
Mohla by také nastat situace, že konáním nápravných opatření by pojištěný přiznal svoji odpovědnost, Pojišťovna pak řekne: vy jste bez našeho souhlasu přijali odpovědnost a tím jste porušili pojistné podmínky. Škodu tedy neuhradíme.
A další důvod proč mít finanční zajištění: zákon dává určité možnosti tzv. vyvinit se z odpovědnosti, to znamená, zbavit se odpovědnosti. Vyvinění neboli liberace se ale nemusí zdařit. Buď proto, že provozovatel neunese důkazní břemeno liberace např. nesežene dost důkazů, aby liberace byla dostatečně přesvědčivá.
Navíc je nutno uvážit, že pojistitel bude vždy chtít platit co nejméně. Pojistitel vždy sežene partnery, kteří mu udělají oponentní posudky a sežene dodavatele nejlevnějších sanačních prací. Bude se také zajímat, jak sanační práce probíhají a jak jsou účinná.
*Co dodáte závěrem?
Snad ještě to, že zákon rovněž ukládá povinnost podávat informace. Platí, že státní orgán nemá v tomto případě povinnost vyšetřovat, ale škůdce mu sám, z vlastní inciativy musí sdělovat všechno podstatné. Musí podávat přesný obraz o hrozící nebo o nastalé škodě. Vyžaduje to součinnost provozovatele (tedy škůdce) a inspekce. Pokud k ní nedojde, hrozí škůdci sankce až do výše 1 miliónu korun.
Petr Panský, Norton Rose v.o.s., advokátní kancelář
Děkuji vám za rozhovor.
Dagmar Šístková
ACE Green - pojištění újmy na životním prostředí
Komentáře
Přidat komentář