Makléři se obávají, že odpovědnost za znečištění není jednoznačně definována a ani z pojistných smluv mnohdy zcela jasně nevyplývá, kdo je zodpovědný za škody způsobené znečištěním.
Zaznělo to na setkání makléřů, pořádaném Insurance Times. Diskuse se soustředila na rizika, kterým čelí společnosti v ropném a plynárenském průmyslu a na otázku odpovědnosti za znečištění v případě takového výjimečného neštěstí, jako byl únik ropy z vrtné plošiny Deepwater Horizon.
Vedoucí pobočky ACE European Group Jim Rutherford konstatoval, že trendem je snaha klientů přenést část odpovědnosti za znečištění na své dodavatele.
Ve svém příspěvku do panelové diskuze v rámci tohoto setkání Rutherford řekl: „Jsme svědky toho, že stále více klientů se snaží přesunout část své zodpovědnosti za znečištění z ropného vrtu v rámci dodavatelských smluv na své dodavatele. Jedná se o čátky dosahující 2 milióny až 5 miliónů liber.“
Jak Rutherford poznamenal, původně byly podmínky pro krytí odpovědnosti za škody nastaveny pro ropný průmysl a výrobní firmy a pro společnosti, které se zabývají průzkumnou těžební činností, ale ne pro jejich smluvní partnery.
Jak vysvětlil Rutheford účastníkům semináře, v současné době nejsou pojistitelé schopni nabídnout produkty, které pokryjí odpovědnost vyplývající ze závazků smluvních partnerů.
"Nikdo z pojistitelů nedokáže odpovědět na otázku, jak pojistit rizika znečištění na úrovni smluvního partnera“ konstatoval Rutherford a dodal, že problém je s množstvím smluvních partnerů působících v ropném a plynárenském průmyslu a s velkým množstvím projektů, do kterých jsou tito partneři zapojeni.
"Představte si, že jako pojišťovna máte před sebou firmu, která se zabývá průzkumem a těžbou a pracuje pro ni padesát smluvních partnerů. Jakýkoliv pojistitel se díky tomu může ocitnout v situaci, kdy do jedné pojistné události bude zapojeno velké množství subjektů,“ uzavřel Rutherford s tím, že pojišťovna pak může čelit nekontrolovatelnému nahromadění rizika.
Insurance Times
Komentáře
Přidat komentář