Představenstvo (nebo obdobný orgán) společnosti jako statutární zástupce odpovídá za risk management ve společnosti – tuto odpovědnost může delegovat nebo outsourcovat, nemůže se jí však zbavit.
Je potřebné, aby všichni členové představenstva, včetně těch, který se přímo nepodílejí na řízení společnosti, dobře rozuměli hlavním rizikům společnosti a pravidelně se problematikou risk managementu zabývali.
Při svém rozhodování by měli posuzovat vlivy rizik na svá rozhodnutí, znát možné dopady odchylky od stanoveného cíle na hodnotu společnosti, zajistit odpovídající infrastrukturu risk managementu ve společnosti včetně výběru a zařazení funkce risk manažera a současně mít jistotu, že proces RM efektivně funguje a přináší společnosti přidanou hodnotu.
Proces risk managementu se musí stát nedílnou součástí běžné organizační činnosti a pracovat s nastavenými strategickými cíly takové organizace.
Představenstvo stanoví filosofii risk managementu
Představenstvo je dále odpovědné za vydání jasných a srozumitelných vnitřních norem, které stanoví filosofii RM, odpovědnosti a procesy. Představenstvo s ohledem na komplexnost a náročnost své činnosti v celé šíři organizační odpovědnosti, může vytvářet tzv. výbor pro risk management, na který celou řadu těchto úkolů přenáší. Samozřejmě záleží na velikosti takové organizace. Výbor je tvořen zástupci představenstva, risk manažerem a dalšími klíčovými pracovníky ve společnosti.
Další částí liniové struktury jsou organizační útvary společnosti – jejich náplň je opět závislá na velikosti a struktuře, oboru činnosti, geografické působnosti a celé řadě dalších parametrů.
Bez velkého rozboru je vcelku zřetelné, že například odbor lidských zdrojů bude pracovat s úplně jinými druhy rizik, než například útvar obchodní nebo základní výrobní jednotka. Uspořádání organizačních složek může být řešeno například podle místa, výrobku, funkce, či může mít uspořádání maticové.
Organizační jednotky by měly mít povědomí o rizicích
Organizační jednotky by měly mít povědomí o rizicích, která spadají do jejich oblasti odpovědnosti, o možných dopadech těchto rizik na další části společnosti a také o následcích, jaké z toho pro ně mohou plynout; k tomu zaváději ukazatele výkonu, které jim umožní sledovat zásadní obchodní a finanční činnosti organizace, dosahování cílů a určit procesy, které vyžadují zásahy (např. předpovědi a rozpočty); mít systémy, které dostatečně často upozorňují na odchylky od rozpočtů a předpovědí, aby bylo možné podniknout příslušné kroky; systematicky a pohotově hlásit vyššímu vedení organizace jakákoliv nová rizika nebo selhání stávajících opatření.
Jednotlivé organizační útvary můžeme nazvat „risk centra“, která jsou vlastníky rizik a kontrol, identifikují, hodnotí a akceptují rizika, vytvářejí, provozují a monitorují odpovídající vnitřní kontrolu, rizika řídí a revidují, dodržují vydané postupy pro risk management a současně poskytují zpětnou vazbu risk managerovi a svým nadřízeným.
Jednoduše, musí tvořit aktivní, nedílnou součást podnikového risk managementu.
Risk management potřebuje podporu vedení
Jakkoli kvalitní risk management vyžaduje nastavení a plnou podporu vrcholového vedení, bez jeho aplikace v jednotlivých úrovních organizační struktury, od vrcholového vedení až po jednotlivce, nemůže přinést úspěch a kvalitní výsledky.
Efektivní risk management není tedy o vypracování podrobných směrnic, projednání procesu na vrcholové úrovni vedení a zmínce ve výroční zprávě. Skutečně efektivní proces musí dosáhnout toho, že každý jednotlivý zaměstnanec společnosti přijme proces RM za součást své každodenní činnosti – on je tím konečným vlastníkem rizika. Krom toho, že lidé jsou v prakticky v každé firmě nebo organizaci jedním z nejcennějších aktiv, jsou také významným zdrojem rizik. Tvoří významný podíl nejistoty, možná až tři čtvrtiny všech operačních rizik.
Co ovlivňuje práci zaměstnanců
Práci jednotlivého zaměstnance ovlivňuje velká řada různých faktorů:
- úroveň výkonu, kterého dosahují a jaké podmínky k tomu mají
- individuální stupeň motivace
- kvalita a úroveň vykonávané činnosti
- stupeň, jak jsou osobní cíle sladěny s cíly a strategií organizace
- morální riziko, když lidé dělají činnosti, které nejsou v zájmu organizace
- skutečné schopnosti jednotlivce
- pokračující dostupnost jednotlivce.
Vladimír Pulchart
pokračování příště
Komentáře
Přidat komentář