Modernizace Solvency II?
V této souvislosti je otevřenou otázkou, zda i model Solvency II v oblasti řízení rizik by si i při již plné implementaci poradil s mimořádnými či nepravděpodobnými událostmi současné finanční krize a zda z tohoto důvodu jej nebude třeba modernizovat. Každopádně model Solvency II v mnohém ohledu spoléhá na pojistně matematické modely, přičemž se všeobecně zapomíná, že matematika není dialektickou metodou poznání a tudíž některé problémy, související s predikcí pojišťovacího byznysu není schopna řešit. Stále tu platí základní metodologický rozpor predikce – jak učinit budoucnost předmětem vědeckého zkoumání, když jako předmět ještě neexistuje. A rozhýbat minulé podmínky, které zobrazují subtilní matematické modely, do budoucnosti, se zatím žádnému pojistnému matematikovi nepodařilo.
Čeho se pojišťovny obávají
V této souvislosti není nezajímavé, že v roce 2007 na základě provedeného průzkumu Centrem pro studium finančních novinek v New Yorku a PricewaterhouseCooperse byl sestaven žebříček třiceti tří rizik, jejichž realizace se nejvíce obávají komerční pojišťovny. Na prvním místě to je přílišná regulace a až na druhém místě živelní pohromy. Za regulatorní riziko je považováno především přehlížení soukromého charakteru regulovaných subjektů - některé státní orgány se stále chovají tak, jako kdyby regulovaly státní subjekty. Časté přizpůsobování se změnám předpisů jde na úkor přizpůsobování se tržním změnám a je dosti nákladné a ve svém důsledku může i vést k výrazné distorzi vybraných právních vztahů, podnikatelského, konkurenčního prostředí apod.
Selhal zdravý rozum
Oproti autorce článku v Pojistném obzoru je Jaroslav Daňhel názoru, že finanční krizí prokázaná neschopnost regulatorních projektů a i konkrétních modelů řízení rizik poradit si s mimořádnými nebo nepravděpodobnými událostmi vyvolává potřebu jejich přehodnocení a modernizace. Týká se to zejména zamezení obcházení potřebné konzervativní regulace inovativními spekulativními finančními instrumenty a modernizace způsobu hodnocení bonity finančních institucí a finančních instrumentu vůbec. "Jsem názoru, že nejlepší obranou proti negativním důsledkům chování na finančních trzích je konzervativní zdravý rozum. A ten v uplynulé dekádě přišel opakovaně zkrátka," uzavřel Jaroslav Daňhel.
Komentáře
Přidat komentář