Řízení rizik dodavatelských řetězců

Dodávky a výrobu spojil do jednoho celku již Henry Ford, zakladatel společnosti Ford Motor. Tím si zajistil vysokou úroveň kontroly.

V osmdesátých letech spolu s počátkem globalizace se řetězec dodávek zcela změnil. Společnosti začaly hledat nejlevnějšího dodavatele na světě. Důsledky této změny jsou dramatické: žijeme ve světě, kde největší výrobci bot ve skutečnosti boty nevyrábí, ale pouze je navrhují a prodávají. Stejně tak největší výrobci osobních počítačů nevyrábí své výrobky přímo sami, ale pouze je skládají ze součástek vyrobených jinde.

Vzhledem k tomu, že se dodavatelské řetězce začaly rozšiřovat, společnosti se staly zranitelnějšími. Například společnosti ve Spojených státech, závislé na dodávkách po řece Mississippi přes přístav New Orleans, se domnívaly, že uzavřením smluv s různými distributory budou ochráněny před riziky, spojenými s dopravou. Když se v roce 2005 přehnal hurikán Katrina přes New Orleans, nemohlo být dlouhou dobu v této oblasti distribuováno žádné zboží.

Přerušení dodávek může podstatně ovlivnit nejen příjmy společnosti a její podíl na trhu, může i zvýšit ceny a ohrozit výrobu a distribuci. Může mít také negativní vliv na kredit společnosti v očích investorů a akcionářů a na její kapitálovou hodnotu.

Rizika dodavatelských řetězců

Rizika dodavatelských řetězců jsou souborem níže uvedených  jevů:

-         tradiční majetková rizika – požáry, přírodní katastrofy, výpadky elektrizační soustavy a výpadky zařízení,

-         krádeže, násilí a terorizmus,

-         politická nestabilita a rizika, výkyvy v kurzu měn, výpadky dodávek v důsledku politických problémů v zemi dodavatele,

-         podvody a důsledky centrálního plánování některých ekonomik,

-         výpadky počítačových a telekomunikačních sítí,

-         velmi nároční zákazníci požadující precizní a rychlé dodávky,

-         krátké životní cykly výrobků jako důsledek různorodosti výrobků, jejich nahraditelnosti a důrazu na jejich nepřetržitou inovaci a flexibilitu,

-         komplexní shoda výrobků dle právních předpisů jednotlivých zemí,

-         výpadky v komunikaci s dodavateli.

Některé společnosti uvedená rizika akceptovaly jako cenu za podnikání a velmi draze za to zaplatily. To však není nutné. Podnikatelé mají i v době celosvětové hospodářské krize řadu možností, jak omezit rizika, a to jak v případě, že je veškerá produkce zajištěna z vlastních zdrojů, tak také v případě, že jsou závislí na dodavatelském řetězci. Aby byli schopni čelit rizikům, musí ale porozumět tomu, jak se rizika změnila, musí být schopni identifikovat prioritní problémy a přijmout opatření, která je ochrání.

Efektivní program řízení rizik by neměl být vytvořen pouze týmem manažerů pro řízení rizik ve společnosti, ale měl by být navržen experty, kteří posoudí veškeré aspekty, tedy nákup a prodej, marketing, chod společnosti a finance. Mezi tři základní fáze programu patří prevence před potenciálními riziky a událostmi, které by mohly negativně ovlivnit fungování společnosti, kontrola událostí, kterým nelze předejít a následně přijetí opatření, která by mohla zmírnit následky těchto nežádoucích událostí.

Předcházení hrozícím rizikům

Nejefektivnější způsob, jak zabránit rizikům dodavatelských řetězců je účinná prevence a využití aktuálních dat a statistických analýz. Existují například analýzy, na základě kterých lze předejít požárům ve výrobních zařízeních. V dnešní době globalizace jsou dodavatelé, logistické společnosti, ale také všechny ostatní subjekty, zapojené do dodavatelského řetězce dalším potenciálním zdrojem řady rizik pro tyto řetězce.

Prvním krokem řízení rizik by měla být identifikace klíčových produktů, příjmů, nejdůležitějších procesů a lokalit v dodavatelském řetězci. A to od výběrových řízení na suroviny až po dodávky hotových výrobků či součástek a veškerých událostí, které by mohly jejich výrobu a dodávku ovlivnit. Druhým krokem je přijetí strategie řízení rizik, týkající se všech fází a možných slabin tohoto procesu.

Dodavatelské řetězce velmi často odebírají zboží nebo suroviny ze zemí s velmi nízkou cenou pracovní síly a surovin. Společnosti by měly udělat vše pro to, aby odběratelská místa byla dobře dopravně dostupná a nebyla vystavena rizikům povodní a dalším nebezpečným povětrnostním vlivům. Důležitým faktorem je též stabilní vláda a právní řád, zaručující dostatečnou úroveň právní jistoty. Společnosti odebírající výrobky by měly aplikovat stejná kritéria vůči svým dodavatelům a měly by si ověřit, zda dodavatelé/výrobci nejsou závislí na surovinách z rizikového prostředí.

Je tedy dobré si vybírat výrobky od dodavatelů, kteří mají vypracované plány řízení rizik a dodržují vysoká bezpečnostní opatření. Pokud se jedná o velmi významnou zakázku, dodavatelé a výrobci by měli zpřístupnit odběrateli potřebná data k auditu společnosti, na základě kterého by byla zjištěna míra rizikovosti a identifikována jednotlivá rizika. Společnosti často prověřují prostřednictvím auditu nejen své dodavatele, ale i dodavatele svých dodavatelů.

Naneštěstí řada odběratelů o těchto opatřeních při vytváření dodavatelského řetězce nepřemýšlí. Odebírají suroviny nebo výrobky z rozvojových nebo nestabilních zemí, s vyšší mírou rizik v podobě přírodních jevů, právního řádu bez dostatečné právní jistoty a s nižšími bezpečnostnímu standardy.

Důležité je však, aby si toto společnosti uvědomovaly a nevstupovaly do nepřijatelných rizik nebo přijaly preventivní a kontrolní opatření.

Globální nakupování může snížit rizika

Globalizace je trend, který na jednu stranu zvýšil rizika pro dodavatelské řetězce, ale naštěstí přinesl také příležitosti, jak rizika snížit. Globalizace umožnila společnostem, aby své provozovny a výrobní haly umístily v bezpečných lokalitách, kde je dostatek kvalifikované pracovní síly a lepší přístup k surovinám. Dalším významným přínosem je mnohem větší výběr obchodních partnerů.

Je důležité zajistit dodavatele z  různých lokalit a zajistit situaci tak, aby byla rizika v dodavatelském řetězci diverzifikována. Jako příklad chybného rozhodnutí lze uvést dodavatelský řetězec závislý pouze na výrobcích z Tchaiwanu, kde politická nestabilita a zemětřesení mohou způsobit narušení celého řetězce. Když společnost vybírá dodavatele, měla by si ověřit, zda jsou rizika diverzifikována.

Příklady otázek ohledně diverzifikace rizik:

-         odebírají ostatní dodavatelé elektřinu ze stejné soustavy jako primární dodavatel?

-         jsou dodavatelé závislí na stejném systému dopravy?

-         odebírají dodavatelé suroviny nebo výrobky od stejných subjektů nebo ze stejného zdroje?

S rostoucím  počtem stejných odpovědí narůstá i rizikovost dodavatele.

Kontrola trhlin v řetězci

Existují opatření, kterými se dají kontrolovat malá rizika, jimž se nedá zabránit. Například objednávky jsou evidovány ve spolehlivých inventárních systémech propojených s dodavateli, aby se zabránilo problémům v komunikaci. Klíčovým nástrojem je smlouva, ve které se dá ošetřit řada standardů risk managementu. V případě, že je distribuční řetězec narušen, rychlá reakce minimalizuje dopady. Společnosti však musí mít připraveny podnikatelské plány, které zahrnují nepředvídatelné výdaje, alternativní dodavatele a náhradní možnosti přepravy.

Limity pojištění

Rozsáhlý a komplexní program pojištění je zásadním opatřením. Tradiční typy pojištění podnikání a majetku nejsou pro dodavatelské řetězce příliš vhodné. Řada komerčních pojišťoven vyvíjí nové produkty, které potřebám dodavatelských řetězců lépe vyhovují. Pojištění však není ochranným mechanismem číslo jedna, protože není možné ( na základě plnění pojišťovny) vrátit zpět ztracené zákazníky, kteří přejdou ke konkurenci. Největším problémem při vytváření plánu nepředvídatelných událostí a výdajů je paradoxně lidská představivost.

Například zemětřesení v japonském Kobe v roce 2005 způsobilo uzavření největších přístavů. Významný výrobce automobilů, společnost Toyota, nebyla schopna včas vyrobit dvacet tisíc aut, protože jí nebyly včas dodány díly.

Problémem při plánování odpovídající reakce na živelné události je jejich nepředvídatelnost a skutečnost, že jsme ovlivněni zkušenostmi. Málokdo zažil hurikán a zemětřesení a těžko si tedy dovede představit všechny jeho důsledky na dodavatelský řetězec v globálním měřítku.  

Bylo by chybou soustředit se pouze na katastrofické scénáře, které mohou ovlivnit dodavatelské řetězce. Série menších problémů dokáže negativně ovlivnit podnikání společnosti úplně stejně. Pokud společnosti neustále dodávají zboží do prodejen se zpožděním, jejich šance udržet si na trhu své zákazníky je malá. Dobrý dodavatelský řetězec považuje za stejně důležité jak spokojenost svých zákazníků, tak vlastní  zisk.

Problematikou řízení rizik se bude zabývat letošní konference „FERMA Forum 2009“, kterou pořádá Federace evropských asociací řízení rizik (FERMA) pod záštitou Asociace specialistů pojištění a řízení rizik České republiky (ASPAR CZ). Konference se koná  ve dnech 4. až 7. října 2009 v Kongresovém centru v Praze. FERMA fórum je ideálním místem pro sdílení zkušeností a diskuzi s předními evropskými i americkými experty na řízení rizik.