Pamatujete se ještě? Pro velký úspěch ještě jednou zveřejňujeme příběh, který je skutečný, jen jména osob v něm byla změněna. Je to současně připomenutí, že tento měsíc to bude rok, kdy webové stránky opojištění.cz spatřily světlo světa.
Co se starou ojetinou
Znáte to určitě také. Koupíte si nové auto, ale co udělat s tím starým? Opravy se už nevyplácejí, dospělé děti ojetinu nechtějí, takže je tu klasická otázka Jana Nerudy: Kam s ním?
Jenže zbavit se v Nerudově Praze jednoho starého slamníku bylo určitě jednodušší než udat v jedenadvacátém století jednu zrezavělou ojetinu. Jaké s takovou transakcí mohou být potíže, dokazuje náš příběh. Není nijak ojedinělý, jsme přesvědčeni, že podobných se mohlo stát víc, jen s drobnými změnami detailů.
Pan Ptáček poté, co se stal důchodcem, šel do pojišťovny a své staré auto odhlásil z povinného ručení. Užíval si zahrádky a dalších koníčků a na auto téměř úplně zapomněl. Až najednou u jeho dveří zazvonil Rom.
Obchod k pohledání
Pan Klamán Latabár, český občan romského původu, se velmi zajímal o ojetinu, kterou měl pan Ptáček ve stodole u svého rodinného domu. Chtěl by ji koupit, protože by ji potřeboval na náhradní díly.
Proč ne, honilo se panu Ptáčkovi hlavou. Alespoň bych se zbavil starého krámu. Slovo dalo slovo a pan Latabár s autem odjel. Samozřejmě bez „espézetky“, protože tu musel majitel odevzdat na dopravním inspektorátu. Panu Ptáčkovu zaplatil Rom za auto, určené na náhradní díly, rovnou tisícovku. Jenže auto Latabárovi a jejich široké příbuzenstvo vůbec nerozebrali na náhradní díly, ale vesele s ním jezdili kdesi u Kolína, kde se příslušníci Policie ČR obvykle vyskytují jen v přestupném roce.
Až se ucho utrhlo
Pan Latabár se jednoho dne s autem naboural a způsobil škodu jinému účastníku silničního provozu. Z místa nehody utekl a myslel si, že tím je vše vyřešeno. Nebylo.
Likvidací škody, způsobené na protijedoucím vozidle, pověřila Česká kanclář pojistitelů Českou pojišťovnu. Částku Česká pojišťovna uhradila, ale následně začala kancelář pojistitelů škodu vymáhat na panu Ptáčkovi, posledním oficiálním majiteli auta. Od nehody uběhly skoro tři roky, ale největší překvapení na pana Ptáčka, posledního oficiálního majitele vozu, teprve čekalo.
Jednoho dne totiž našel ve své schránce dopis od ČKA. Stálo v něm, že kanceláři pojistitelů dluží 55 000 korun. V tu chvíli nevěděl, zda sní nebo bdí. Teprve poté pochopil, že nejde o nejapný žert. Ovšem ona vysoká částka mu způsobila pořádný šok.
Jakmile se pan Ptáček probral z prvního překvapení, pochopil, že v takové situaci se bez pomoci dobrého právníka neobejde.
Žaloba na Ptáčka
ČKP pana Ptáčka zažalovala a žaloba došla právní kanceláři. Ta podala odpor proti platebnímu rozkazu a poslala ČKP všechny doklady, které naštěstí důchodce ještě měl. Včetně dokladu o odhlášení vozidla.
Potíže nastaly s vysvětlováním, komu vlastně pan Ptáček auto prodal. Ten sice věděl, že dotyčný se jmenuje Latabár (nezvyklé jméno, proto si ho zapamatoval a občas o něm vyprávěl kolegům zahrádkářům) a uměl ho velmi výstižně popsat. Neznal ale jeho adresu. Jen věděl, z jaké obce dotyčný je. Soud zjistil přesnou adresu Róma prostřednictvím obecního úřadu. Dal na výběr ČKP hned dvě možné osoby toho jména.
ČKP nezbývalo nic jiného, než si jednoho vybrat. Na třetím soudním jednání se ale zjistilo, že ČKP zažalovala někoho úplně jiného. Přivolaní svědci tvrdili, že skutečný Kalmán byl mnohem starší.
Štěstím v neštěstí bylo, že skutečný Kalmán Latabár (starší) se nikdy k soudu nedostavil. Ani nemohl, byl většinu času ve vězení. Pokud by se totiž dostavil a řekl, že to tak nebylo, hrozila by takzvaná důkazní nouze. Nešlo tedy o jednoduchý případ.
Konec dobrý, všechno dobré. Klienta se podařilo "vyvinit", jak zní soudcovské označení, česky řečeno prokázat, že učinil vše, co je podle zákona nutné učinit v případě, že vozidlo není schopné provozu. ČKP žalobu stáhla a musela nahradit i náklady soudního řízení. Ale vše trvalo déle než rok!
A poučení nakonec: Když se nepojízdné auto prodává na náhradní díly, je nutné vždy uzavřít písemnou kupní smlouvu, uvést celé jméno kupujícího a jeho adresu.
Zpracováno podle podkladů Martiny Klvaňové, advokátky.
Jména firem i osob byla změněna.
Komentáře
Přidat komentář