V bankovnictví již nějakou dobu platí požadavky procesu BASEL II. Bohužel, celá řada společností (včetně těch, které vyhledávání pozic zabezpečují) nemá ještě dnes úplně jasno, co vlastně risk manager ve společnosti znamená, jaké by mělo být jeho postavení a jakou přidanou hodnotu do společnosti přináší.
Co je to vůbec risk management
Odpověď na tuto otázku není příliš komplikovaná, ale nejprve se musíme podívat na risk management (RM) jako takový a zejména pak jeho vývojové dimenze. Historicky se RM zabýval řešením problémů a ohrožení – můžeme jej tedy označit slovem „reaktivní“, navíc tato řešení byla, a ještě dnes často jsou, roztříštěna v různých odborech, úsecích.
Typický risk manažer řešil především pojištění, případně nějaká finanční rizika, zjednodušeně hasil „požáry“. Postupným vývojem, kdy význam „riziko“ je nahrazován spíše pojmem „nejistota“, se risk management postupně přenáší na koordinovanou celofiremní platformu, hovoříme o Enterprise Risk Managementu (ERM), který již pracuje nejen s rizikem, ale také s jeho protihodnotou – příležitostí.
Tím se dostáváme již ke slovu „proaktivní“. Moderní ERM tedy nejen ochraňuje společnost před riziky, která by mohla negativně ovlivnit její strategické cíle, ale současně ukazuje příležitosti, které automaticky vznikají. Pokud společnost aktivně riziko řídí, je schopna využít i příležitosti, které se nabízejí.
Komu je risk management podřízen
Risk manažer není výkonnou složkou řízení společnosti a nespadá tady do liniového řízení. Jeho podřízení např. finančnímu řediteli není tedy správné. Není ani interním auditorem. Jeho pozice by v ideálním případě měla být na „C“ manažerské úrovni – dnes se pro něho velmi často používá označení CRO – Chief Risk Officer. Pokud tomu tak není, musí mít přímý přístup k vrcholovému vedení společnosti a představenstvu (či podobnému orgánu podle uspořádání a formy dané společnosti).
Viz následující schéma:
:
Pokračování příště
Zdroj: Ing. Vladimír Pulchart, CEO, London Direct Underwriters, a.s.
Komentáře
Přidat komentář