Činnost člověka však přispívá ke zvýšení pravděpodobnosti a negativních dopadů extrémních povodňových událostí: kácení lesů v horním povodí oblasti, narovnávání toků řek a zástavba domů i firem v záplavových územích, nevhodné odvodňovací postupy, apod.
Vedle integrovaného záchranného systému a státní pomoci postiženým oblastem hrají nezastupitelnou úlohu pojišťovny. Nicméně i zde nepochybně uvidíme značné zpřísnění možností pojistitelnosti v záplavových oblastech. Jednotliví pojistitelé budou zejména po letošních povodních a způsobených škodách daleko pečlivěji posuzovat riziko a pojistitelnost některých lokalit vůbec.
Řízení povodňových rizik
Významným nástrojem pro komplexní řešení problémů, spojených s povodněmi, je nepochybně řízení povodňových rizik. Jeho cílem je snížit pravděpodobnost anebo dopad povodní. Zkušenosti ukazují, že nejefektivnější přístup je prostřednictvím rozvoje programů povodňových rizik, zahrnujících následující prvky:
-
Prevence: prevence škod způsobených povodněmi, jako je nepovolování výstavby domů a průmyslových zařízení v současných i budoucích oblastech náchylných k povodním; přizpůsobení budoucího vývoje rizika povodní s podporou vhodných využití půdy, zemědělských a lesnických postupů;
-
Ochrana majetku: přijetí opatření k vybudování protipovodňových zábran, a to jak trvalých tak mobilních, které sníží pravděpodobnost dopadu povodní v konkrétních místech;
-
Připravenost: informování obyvatelstva o povodňových rizicích a postupech v případě výskytu povodně;
-
Plánovaní: vytváření plánů reakce na mimořádné události v případě povodní; zpracování komplexních plánů pro případ výskytu povodní, jejich pravidelné testování
-
Obnova a vyhodnocení: návrat do normálních podmínek co nejdříve a maximální odstranění sociálních a ekonomických dopadů na postiženou populaci.
EU směrnice o povodních
Směrnice 2007/60/ES byla navržena Evropskou komisí dne 18/01/2006, a byla zveřejněn v Úředním věstníku dne 6. listopadu 2007. Jejím cílem je snížit a zvládat rizika, která povodně představují pro lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Směrnice se vztahuje na všechny druhy povodní (řeky, jezera, přívalové povodně, městské povodně, pobřežní záplavy, včetně bouří a tsunami) na všech území EU.
Směrnice vyžaduje, aby členské státy přistupovaly k řízení povodňových rizik ve třech fázích:
1) Předběžné posouzení povodí řek a souvisejících pobřežních oblastí, ve kterých hrozí riziko povodní
2) Pokud existuje reálné riziko povodňových rizik, vypracování povodňových map
3) Zavedení řízení povodňových rizik, plánů zaměřených na prevenci, ochranu a připravenost - do roku 2015.
Úloha pojišťoven a risk manažerů příslušných orgánů veřejné správy i ziskových organizací
Pojistitelé a zajistitelé (včetně České asociace pojišťoven) jsou pravděpodobně nejdále při zajištění některých úkolů, které vyžaduje komplexní program povodňového risk managementu. I když po posledních událostech léta 2013 nepochybně dojde k přehodnocení povodňových map a klasifikace záplavových zón, jedná se o program, který se může stát klíčem pro vypracování podrobných povodňových plánů pro jednotlivé obce či regiony, stejně tak i průmyslové podniky a další podnikatelské subjekty.
Kvalitní povodňové plány a fungující integrovaný systém řízení rizik v této oblasti nepochybně přispěje k hodnocení rizik povodní ze strany pojistitele a zohlednění těchto opatření v sazbách a pojistitelnosti dané lokality vůbec.
Risk manažeři podnikatelských subjektů musí v oblasti řešení rizik povodní spolupracovat s externími stakeholdery, zejména pak místními samosprávami, integrovaných záchranným systémem, pojistiteli, získávat aktuální informace o vývoji a včasné varování. A samozřejmě rozšířit standardní plány přerušení provozu o rizika povodně, pokud se jejich společnost nachází v ohrožených lokalitách, případně může být jejich činnost ovlivněna sekundárními následky, jako je výpadek el. energie, dopravní dostupnost apod.
Vladimír Pulchart, London Direct Underwriters, a.s.
Komentáře
Přidat komentář