Lze ale vysledovat, že řidičky způsobují menší škody než mužské protějšky (asi o 25 %). Typičtější jsou pro ženy parkovací škody nebo škody nedobrzděním v koloně, zatímco muži častěji bourají ve vyšších rychlostech, zejména při předjíždění nebo nezvládnutím rychlosti vozidla.
Relativně nejčastěji lidé hlásí nehodu ve věku do 28 let věku. Vysoké zastoupení v mladší věkové skupině mají muži, majitelé dražších vozidel s extrémně výkonnými motory. Tyto škody jsou tradičně nejnákladnějšími. Naopak naši klienti-senioři mají škodovost podstatně příznivější než ostatní věkové skupiny, což je také zohledněno v segmentačním zvýhodnění.
Více se bourá se služebními a firemními vozidly než s privátními / rodinnými.
Na silnici jsou nebezpeční spíše sváteční řidiči, kteří jsou nevyježdění a mají pomalejší reakce, zatímco každodenní řidiči jsou na silný provoz zvyklí a spíše se v něm umí pohybovat. Sváteční řidiči se zpravidla pohybují pomaleji, takže případné jimi způsobené škody jsou menšího rozsahu.
Nejvyšší frekvence škod vzniká ve velkoměstském provozu, nejmenší na dálnicích a v menších obcích. Tam díky omezené rychlosti.
Poměr škod způsobených vozy s benzinovým nebo dieselovým motorem prakticky odpovídá četnosti zastoupení ve kmeni pojištěných.
Fenoménem posledních let jsou tzv. diskotékové nehody na silnicích nižších tříd mezi menšími obcemi. Zde lze vysledovat nejvyšší výskyt smrtelných nehod a nehod s vážnými zdravotními následky u generace nejmladších řidičů. Důvodem je nepřiměřená rychlost, nepřipoutání se posádky, nedostatečná koncentrace na řízení, často požití alkoholu nebo návykových látek, přeplněná auta a nezřídka i stav použitých vozidel, která jsou stará a v žalostném technickém stavu, takže nárazu nejsou schopna bezpečně odolat. Někdy naopak mladí lidé použijí silný vůz, který ale nejsou schopni ovládat, přecení své síly a nehody ve vysokých rychlostech mají pak rovněž fatální následky. Za poslední tři roky u nás vzrostl počet diskotékových nehod o více než 60 %. Typickou havárií je nezvládnutí vozidla v zatáčce a následný náraz do stromu nebo jiné překážky v plné rychlosti.
Specifickou skupinou jsou nehody na železničních přejezdech, kterých je u nás ve srovnání s jinými evropskými zeměmi stále příliš mnoho, také se smrtelnými následky. Počet smrtelných nehod roste, zejména u přejezdů chráněných světelnou signalizací, ale bez závor. Takových nehod registrujeme pravidelně několik desítek ročně, nejvíce ve Středních a Východních Čechách. Kupodivu mnohem méně je nehod na nechráněných přejezdech, které přece jen nutí řidiče výrazně snížit rychlost auta, zastavit před kolejemi a rozhlédnout se.
Komentáře
Přidat komentář