Zemědělské pojištění ve světě – kde a jak ho stát podporuje


			Zemědělské pojištění ve světě – kde a jak ho stát podporuje
31.7.2012 Pojistný trh

Dnes navazujeme na rozhovor s Ing. Jiřím Havelkou, který se týkal zemědělského pojištění v ČR. Pro mnoho států představuje podpora zemědělského pojištění významnou součást agrární  politiky a rozvoje venkova. Díky subvencím se mohou farmáři chránit i proti rizikům, která jsou považována za komerčně nepojistitelná. Propracovaný jednotný systém zemědělského pojištění funguje ve Spojených státech amerických, kdežto Evropská unie ponechává členským státům volnou ruku.


USA

Pro Spojené státy je signifikantní vysoká míra provázanosti státu a soukromého pojišťovacího sektoru. Stát subvencuje pojistné, poskytuje krytí administrativních a akvizičních nákladů soukromého sektoru, v neposlední řadě poskytuje zajistné krytí. Státní správu zastupuje Federální korporace pojištění plodin. Organizace určuje podmínky a sazby pojistného. Pokud se chtějí soukromé pojišťovny podílet na státem dotovaném pojištění plodin, musí získat autorizaci.

Pěstitelé mohou pojistit kromě typických nebezpečí (krupobití, sucho, záplavy, vichřice, mráz, atd.) i méně obvyklá rizika: nesjízdné pole v době sklizně, nepříznivé počasí v době květu, napadení plodin škůdci nebo škody způsobené zvěří. Paleta pojistitelných produktů zahrnuje na sedm desítek plodin. Aby nedocházelo k pěstování v klimaticky nevýhodných podmínkách, v každém regionu se smí pěstovat pouze schválené rostliny. Mezi oblíbené pojistné produkty patří pojištění úrody proti rozmanitým rizikům (MPCI = multiple peril crop insurance). Zemědělci volí pojistnou ochranu mezi 50 – 85 % procenty průměrného výnosu z posledních deseti let. V závislosti na úrovni pojistného krytí dotuje stát MPCI programy v rozmezí od 38 do 60 %. Další možností zabezpečení je pojištění příjmu z rostlinné výroby (CRC = crop revenue coverage), které kryje výnosy a představuje ochranu proti výkyvům cen. V důsledku tohoto pojištění mohou farmy uzavírat smlouvy o dodávkách měsíce před sklizní bez obav z výpadku produkce.


Evropská unie

Evropská unie nemá jednotný systém zemědělského pojištění. Řízení rizik spočívá na bedrech jednotlivých států, proto jsou přístupy různorodé. Míra státní podpory pojištění značně kolísá a škála pojistitelných rizik se v evropských zemích odlišuje. Vzhledem k rozdílné struktuře zemědělství a odlišným klimatickým podmínkám není pravděpodobné, že by se prosadil jednotný přístup.


Rakousko

V Rakousku je zřízen státní fond kalamit. Finance z fondu jsou využívány pro ad hoc kompenzaci škod, zejména putují na preventivní opatření proti lavinám nebo regulaci toků. Pouze část fondu kalamit je využívána pro dotování pojistného. Od roku 1995 je pojistné proti krupobití a mrazu z 50 % dotováno, a to 25 % z fondu kalamit a 25 % z rozpočtu jednotlivých spolkových zemí.

Do počátku devadesátých let mohli farmáři využívat pouze krupobitní pojištění. Díky tomu zaujímá monopolní pozici na trhu Die Österreichische Hagelversicherungneboli Rakouská krupobitní pojišťovna, která zabezpečuje přes 85 % zemědělské půdy. Její právní formou je vzájemnostní pojišťovací spolek. Rozšíření krytých rizik je záležitostí posledních dvou dekád, nabídka zahrnuje pojištění proti krupobití, mrazu, záplavám, vichřici, suchu nebo škůdcům. Rakouská krupobitní společnost má zastoupení i v České republice, pod její křídla spadá Agra pojišťovna.


Německo

Zemědělské pojištění poskytuje přibližně čtrnáct organizací, kterým dominují vzájemné pojišťovny. Přibližně 60 % trhu zaujímá pojišťovna Vereinigte Hagelversicherung. V zásadě existují tři instrumenty řízení rizik v zemědělství. Ad hoc kompenzace škod ze státního rozpočtu v případě výskytu katastrofické události, dále fond kalamit pro kompenzaci škod na hospodářských zvířatech (kontribuce ze státního a soukromého sektoru) a krupobitní pojištění. Zejména v pěti nových spolkových zemích jsou pojišťovány i některá další rizika přírodních katastrof. Stát však neposkytuje dotace na platby pojistného.


Francie

V současnosti je pojištěna čtvrtina francouzské zemědělské plochy (nejvyšší propojištěnost vykazují olejniny 35 % a obiloviny 23 %, kdežto u ovoce a zeleniny nedosahuje ani 2 %). Nejpreferovanější zabezpečení farmářské půdy představuje komplexní pojištění úrody. Program, který kryje celý soubor rizik, je nabízen od roku 2005. Jedná se o jediný typ zemědělského pojištění, jež stát subvencuje a to ve výši 35 %. Celkový objem dotací se pohybuje mezi 20 – 25 miliony eur za kalendářní rok. Zemědělské pojištění nabízí hned několik pojišťoven, ale neochvějnou jedničkou je společnost Groupama s 90% podílem na trhu.

Ke krytí nepojistitelných škod je na základě zákona z roku 1964 zřízen Národní fond zemědělských kalamit. Do něj přispívají rovný dílem stát a samotní zemědělci. Ročně pokladna Národního fondu operuje se 180 miliony eur a kompenzace škod dosahuje v průměru 25 %.


Itálie

Základním finančním kamenem italského systému je Národní solidární fond pro zemědělství. Zřízení fondu je ustanoveno zákonem z roku 1970. Zpravidla 60 % peněžních prostředků putuje na přímou likvidaci přírodních katastrof a zbylých 40 % připadá na podporu pojištění. Škody jsou vypláceny z tzv. poolu. Jedná se o fond, ve kterém se shromažďuje vybrané pojistné od všech společností nabízejících zemědělské pojištění.

Jan Hruška

Zdroj: Jan Hruška

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS