Odhad škod se přitom neustále zvyšuje. Dne 3. září 2017 se hovořilo již o 180 mld. dolarů. To znamená, že bude určitě potřeba větší federální pomoc než po řádění hurikánu Katrina v roce 2005. Ta činila „jen“ 125 mld. dolarů.
Škody způsobené tímto hurikánem jsou skutečně mimořádné. Například podle stavu k 1. září 2017 se nacházela pod vodou asi jedna třetina okresu Harris, který je ve srovnání s rozlohou Berlína pětkrát větší. V této době byly desetitisíce osob na útěku před masami vody a naplňovaly budovy určené pro nouzové ubytování.
Mohlo by vás zajímat: Bez pojištění ani ránu. Potřeba zabezpečení u fotbalistů roste
Prezident Donald Trump oznámil, že společně s Kongresem dá dohromady záchranný balíček. Jen pokud jde o velkoměsto Houston, vycházely škody na 50 mld. dolarů. Kromě federální vlády chtějí poskytnout nezbytnou pomoc také podniky a prominenti.
Důsledky vyvolané hurikánem Harvey pociťuje také hospodářství. Špatným počasím byla zasažena asi jedna pětina amerických rafinérských kapacit. Některá zařízení musela omezit nebo dokonce úplně zastavit produkci.
Podle informací z počátku září 2017 se zastavila v téměř čtvrtině zařízení v Mexickém zálivu těžba ropy. Na termínových trzích se zvýšila cena benzínu o zhruba 8 %. Podle názoru Mezinárodní energetické agentury však stavy zásob umožní zmírnit dopady.
Mohlo by vás zajímat: Dohoda o Brexitu je nutnost. Pohled britských pojistitelů
Problémy vyvstaly nejen v ropném průmyslu, ale i v jiných průmyslových odvětvích jako například v chemii. Společnost Evonik musela uzavřít dva americké provozy a také u společnosti Covestro, dceřiné společnosti koncernu Bayer, byla omezena produkce.
K výši škod se však nechce žádná ze zmíněných dvou společností vyjádřit. Zdrženlivost se projevuje rovněž u zajistitelů. Munich Re prohlásil, že zatím není možné provést spolehlivé ocenění škod. Předpokládá se, že škody byly způsobeny jak vichřicí, resp. silným větrem, tak povodní a záplavou. Bere se ale v úvahu, že Harvey zasáhl poměrně řídce osídlený region s relativně malými věcnými hodnotami.
Je obtížné odhadnout, jak budou škody způsobené tímto hurikánem relevantní pro pojistitele, neboť v USA jsou obytné budovy pojištěny přes NFIP (National Flood Insurance Program - Národní program pro pojištění povodní) v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Srpnové postřehy
I když bude trvat týdny, než se zjistí přesnější rozsah škod, pojistitelé nepočítají s tím, že by byl Harvey tak nákladný jako hurikán Katrina, který stál pojišťovnictví necelých 80 mld. USD.
Pro zajistitele nejsou ovšem povodně v USA nic nového. Obzvláště ve státech Louisiana, Mississippi a Texas. Topografie jihu Louisiany činí tento region náchylný k povodním. Jde totiž o hodně mokrou a nízko ležící zemi s mnoha řekami, která je nadto ještě vystavena proudění vlhkého vzduchu z Mexického zálivu. Louisiana byla silně postižena povodněmi i v roce 2016, a to nejvíce ze všech amerických států.
Skutečností je, že v USA existuje v případě pojištění pro případ povodní v povážlivé míře podpojištění. Mezera v ochraně proti povodním se prý pohybuje kolem 10 mld. dolarů ročně. Analytikové počítají s tím, že v důsledku hurikánu Harvey se zvýší pojistné. Hurikán by tak mohl po dlouhé době nízkých sazeb pojistitelům i zajistitelům pomoci prosadit zvýšení pojistného.
Mohlo by vás zajímat: Poroste pojistné? S nástupem autonomních aut počítají Rakušané se vším
Zajistitelé Hannover Re, Munich Re, Scor a Swiss Re jsou v případě škod způsobených tímto hurikánem zasaženi ze dvou stran. Jednak se účastní ve výše zmíněném národním programu USA a jednak tím, že zajišťují pojistitele. Výše škod je v programu NFIP omezena 8 mld. dolarů, a to od výše 4 mld. dolarů, přičemž se rozděluje maximálně na 25 zajistitelů.
V USA začíná vyhodnocovat škody samozřejmě i vláda. Ukazuje se, že značný počet škod nastal vně oficiálních zón povodní. 40 % zatopených budov v okrese Harris v Texasu se nachází v oblastech, které jsou považovány za oblasti s minimálním rizikem povodní. K tomuto závěru dospěla analýza New Yoork Times provedená na základě údajů FEMA (Federal Emergency Management Agency - Federální agentura pro krizový management).
V podstatě obdobný výsledek zveřejnili výzkumníci Kalifornské univerzity. Ti použili satelitní snímky a určili, že polovina plochy zaplavené v tomto okrese byla vně oficiálních povodňových zón. Důvody přičítají vesměs lokálním faktorům, jako je „splašený“ rozvoj a nedostatečně vyvážené hydrologické plánování. Univerzita dodává, že podle některých kalkulací představuje tato povodeň třetí 500letou povodeň v oblasti Houstonu v posledních třech letech.
Mohlo by vás zajímat: Jak stát uchrání spotřebitele až k (finanční) smrti
Silné záplavy mimo oficiální zóny znamenají, že mnoho majetkových vlastníků v tomto okrese není pravděpodobně pojištěno, pokud se nejedná o velké podnikatelské subjekty, které si koupily pojištění od soukromých pojistitelů. Je známo, že tito pojistitelé nejsou v zásadě ochotni prodat pojištění pro případ povodně vlastníkům domů, takže ti, jestliže je chtějí, je musí získat z NFIP.
Pravidla tohoto federálního programu a pojistné však vycházejí z povodňových map FEMA, přičemž určené zóny na těchto mapách jsou brány v rostoucí míře v úvahu při sjednávání pojištění. Studie některých univerzit už v minulém roce ukázaly rostoucí nesoulad mezi zónou 100leté vody a výskytem skutečných povodňových škod. Příčinou problémů v okolí Houstonu je i neadekvátní kanalizační, resp. odvodňovací, systém, který se nedokáže vypořádat s přívalovou vodou, což zatím nebere systém FEMA v úvahu.
Na základě výše uvedených skutečností v podstatě nikdo nezpochybňuje nutnost tvorby lepších povodňových map. K tomu bude ale FEMA potřebovat peníze.
Komentáře
Přidat komentář