Nehody na silnici – je to šance podvádět a vydělávat?


			Nehody na silnici – je to šance podvádět a vydělávat?
18.5.2013 Škody

Policii by při vyšetřování nehod, u nich nedošlo ke zranění, mohli v budoucnosti nahradit samostatní likvidátoři pojistných událostí. To proto, že se blíží doba, kdy se policejně budou vyšetřovat jen nehody se zraněním nebo ty, kdy došlo ke spáchání jiného trestného řinu (alkohol, drogy). Na semináři, který pořádala společnost SmithNovak, to uvedl Mgr. Stanislav Huml, poslanec Parlamentu České republiky.

Nahradit policii totiž může jen právnická osoba, odborně zdatná, fakturující náklady pojišťovnám. Jejich úhrada by probíhala z povinného nebo havarijního pojištění. Podmínky téměř beze zbytku splňuje právě samostatný likvidátor.

Hlavním tématem konference přitom byl tzv. crash hunting (volně přeloženo jde o lovce nehod, kteří jsou u havárií obvykle jako první, využijí stres postižených a nabídnou jim své služby). A co je na tom špatného? Teoreticky nic. Prakticky všechno, protože jde o služby předražené, které musí pojišťovny zaplatit.

Crash hunting pod zvětšovacím sklem

 Jak konstatoval Huml, různé „asistenční služby“ tímto způsobem podnikají za hranou zákona. Současný stav umožnil velmi špatně formulovaný zákon 38/2004 Sb.

Je logické, že po havárii každý řidič uvítá jakoukoliv pomoc a už se nezamýšlí nad tím, kdo a jak mu ji poskytuje. Jednoznačně se tak využívá rozrušení po stresu, zdůraznil Huml. Háček je v tom, že financování této služby je postaveno na zisku třetích osob (půjčovny, odtahy, servisy) a je neprůhledné. Jak jsme již uvedli, dochází k neekonomickému plnění. ve svých důsledcích to vše zaplatí pojišťovny. Mají sice své odtahové a asistenční služby, přesto musí platit jiným předražené nákladové položky.

Samostatní likvidátoři – proč u nás chybí?

„V roce 2005 jsme si chtěli založit živnost a podnikat jako samostatní likvidátoři. Museli jsme uzavřít povinné pojištění na částku 500 000 eur. Udělali jsme odborné zkoušky a poté jsme s nabídkou služeb oslovili pojišťovny. Ale smlouvu jsme nakonec neměli ani s jedinou pojišťovnou,“ popisoval Huml.

Pojišťovny se bránily tím, že bychom zaměstnali lidi, kteří byli vyhozeni z pojišťoven , protože brali úplatky, dodal Huml.

Přitom by mohl existovat „black list“ , kde by se nespolehliví likvidátoři ocitli. Etiku by tak mohla hlídat Komora samostatných likvidátorů. „Tehdy jsem si myslel, že přesně takový je záměr zákonodárce,“ otevřeně konstatoval poslanec a připomněl, že například ve Švýcarsku mají samostatní likvidátoři plnou pravomoc a jezdí samostatně na místo nehody.

  

Jak se zbavit crash huntera?

Těžko. V rámci diskuse popisoval pracovník pojišťovny, jak se snažil „odehnat“ takového lovce od nehody, leč nebylo to jednoduché. Dotyčný místo nehody opustit nechtěl a pomoc přišla až od hasičů, kteří ho doslova z místa nehody vykázali…

Lovci čekají v terénu, mají zřejmě velmi dobré informace, možná dokonce z policejních kruhů, a ve chvíli, kdy na místo přijede někdo z pojišťovny, lovci již mají podepsanou smlouvu!

Podle Stanislava Humla by bylo nutné legislativně ošetřit, kdo na silnici být může – možná by to mohl být i samostatný likvidátor pojistných událostí. Ten by měl být placen pojišťovnou a neměl by být závislý na provizích ze servisů.  Povinné by mělo být využívání sjednaných a zaplacených asistenčních karet a služeb.

Strategie minimalizace nákladů způsobených crash  huntingem

Tato neřest může pojišťovny stát až 100 miliónů korun. Na semináři to uvedl ředitel odboru likvidace neživotního pojištění Generali Jan Řezníček.

„Nejvyšší náklad je na půjčovné. Činí asi 35 % z celkových nákladů. Sazby se navyšují nad průměrnou úroveň cen v dané lokalitě. Protahuje se nezbytná doba zapůjčení vozidla, nerespektují se smluvní partneři pojišťoven a domovské servisy, uzavírají se dohody o postoupení pohledávky, dělají se podvody a vedou se soudní spory,“ uvedl Řezníček s tím, že rozdíl je obvykle okolo 4000 korun.

Následují vyšší náklady na opravu u nesmluvních partnerů (cca 15 %). Opravy se dělají v servise, který zaplatí nejvíc. Hodinové sazby se opět pohybují nad průměrem trhu, opravy jsou nekvalitní.„Náhradní díly mnohdy pocházejí z vrakovišť,“ konstatoval Řezníček.

Náklady právního zastoupení se pohybují okolo 20 % z generovaných vícenákladů. Náklady právního zastoupení včetně soudních poplatků činí v průměru 15 tisíc korun. Řezníček uvedl: „U sporů do 10 000 korun se navíc nelze odvolávat a soudci zpravidla zastávají názor: silnější pojišťovna utlačuje slabšího poškozeného.“

Co s tím aneb Jak dál

Důležité je vypracovat seznamy zájmových crash hunterů, segmentovat škody po jejich registraci, zajistit individuálnílikvidace dotčených škod a využít i možnosti outsourcingu a řízení soudních sporů. „Pojišťovny si najmou externí právní zástupce, kteří budou obhajovat pojištěného,“ naznačil plány pojišťoven Řezníček.

Obrana pojišťoven proti crash hunterům spočívá i v  osvětě pojištěných a poškozených . Nutná je rovněž vzájemná spolupráce pojišťoven, včetně spolupráce se zákonodárci. Budoucností je jednoznačně domovský servis, shrnul Řezníček.

Dagmar Šístková

 

Zdroj: Dagmar Šístková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články