Příběhy, které se nám podařilo získat, jsou skutečné. I když byla jména klientů změněna, příběhy nemají nic společného s celebritami či historkami, jimiž se snaží bulvární noviny oslnit své čtenáře. O to pro vás však mohou být zajímavější.
Příběh první:
Společnost Žižák a Žoužela nabízela zákazníkům klimatizaci. Po několika horkých letech, kdy se v mnoha kancelářích vyšplhala teplota ve dne až na třicet stupňů, si firma konečně našla své místo na trhu. Nebylo to jednoduché, každý ze spoluvlastníků pocítil potíže růstu na vlastní kůži. Ale zdálo se, že teď to bude konečně to pravé. Bylo.
Bohužel až do chvíle, kdy zaměstnanci firmy Žižák a Žoužela montovali klimatizaci společnosti Bobr a Mník. Ten večer, kdy odcházeli z práce, měl jeden z nich kulaté narozeniny. Všichni se chystali, že to pořádně oslaví. Padesátiny má člověk přece jen jednou v životě. Už se viděli v hospůdce, už přemýšleli o tom, zda bude pečené koleno na pivu stejně tak dobré, jako tam vždycky bývá.
Už už se zdálo, že oprava serverovny u firmy Bobr a Mník bude ten večer hotová. Ale práce byla nakonec složitější, než vypadala. Ukázalo se, že druhý den bude nutné v práci pokračovat. Zítra je taky den, řekla si tedy partička, a odkráčela jako jeden muž do hospůdky.
Ale pojistný čert nikdy nespí. Řemeslníci sice objekt zamkli, zámky důkladně zkontrolovali, ale zapomněli zapnout náhradní klimatizační jednotku.
Noc byla teplá, dokonce až příliš, takže teplo tu noc poškodilo všechny servery společnosti Bobr a Mník, které firma měla uskladněné. Škoda nebyla malá. Rovné dva milióny korun!
Pomůže pojištění, či nikoliv?
Pomoci by mělo. Firma Žižák a Žoužela totiž byla pojištěná. Měla uzavřené pojištění odpovědnosti. To ji mohlo zachránit před krachem.
Mohlo. Ale zachránilo doopravdy?
Ve chvílích „lámání chleba“ se ukazuje skutečná síla pojištění, a to, proč stojí za to je uzavřít. Pojištění odpovědnosti jistí škody, které pracovníci firmy Žižák a Žoužela způsobili. Tedy i škodu, způsobenou tím, že večer před odchodem z pracoviště zapomněli zapnout rezervní zdroj, takže teplota stoupala, až se servery se zničily. Vyžadují totiž stálou teplotu.
Firma Bobr a Mník logicky požadovala na firmě Žižák a Žoužela náhradu škody. Jak také jinak. Ale protože byli Žižák a Žoužela pojištěni, neváhali, spěchali do pojišťovny a požadovali pojistné plnění.
Dva miliony nejsou malá škoda, proto si pojišťovna nechala vypracovat znalecký posudek. To je zvykem v případě větších škod, zejména když nejde o zcela běžné zařízení a likvidátor je z praxe dokonale nezná. A aby nerozhodoval jeden člověk, dává likvidátor ještě škodu k revizi. Po revizi padlo zásadní rozhodnutí: Likvidátorovi bylo řečeno, že škoda se zamítá. Důvod: Škody, způsobené teplotou, jsou ve výlukách z pojištění.
Teplota versus teplo
U firmy Žižák a Žoužela po prvotním šoku, že nedostanou žádné pojistné plnění, dali hlavy dohromady a zvažovali, co dál. Vyplatit dva milióny jako náhradu škody pro ně bylo zhola nemožné. Jednoduše je neměli. I šli se poradit do právní kanceláře.
Dá se s takovým případem něco dělat? Odpověď byla kladná. Dá, je to velice těžké, ale lze se o to pokusit. K tomu je ještě nutné dodat, že to bude na dlouhé lokte. Ale naděje tu je.
Pokud by skutečně bylo teplo ve výlukách, pojištění by pro firmu Žižák a Žoužela , která vyrábí klimatizační jednotky, nemělo praktické uplatnění. Firma totiž vždy pracovala s nějakou teplotou. Škoda mohla vzniknout tím, že klimatizace buď pracovala víc než měla, tudíž by u firmy Bobr a Mník byla velká zima, anebo by tam naopak bylo moc teplo. Z toho vyplývá, že takové pojištění by nemělo žádný smysl.
Výluka byla přesně definovaná takto: „Pokud není ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na škodu způsobenou působením teploty, unikajících látek, například plynů, par, popílku, dýmu a podobně nebo působením vlhkosti, hluku, zářením a odpadů všeho druhu.“
Právnička proto vyšla z definice teploty, jak je uvedena v učebnicích fyziky: Teplo je část vnitřní energie, kterou těleso přijme nebo odevzdá během výměny druhému tělesu, zatímco teplota vyjadřuje stav tělesa.
Teplo tedy vyjadřuje změnu stavu, zatímco teplota je stav tělesa. Z definice vyplývá, že teplota nemůže vykonávat žádné působení, takže výjimka je nesrozumitelná. Právní úkon navíc musí být učiněn vážně a srozumitelně, jinak je neplatný. Z toho plyne, že výjimka je neplatná. O takovém závěru informovala právní kancelář generálního ředitele pojišťovny zhruba v dubnu roku 2006. Po delší době, během které právní kancelář stála na svém, se konečně celá věc vyřídila. Pojišťovna usoudila, že pojistnou částku raději vyplatí, protože kdyby kauza šla k soudu, zřejmě by prohrála.
Šťastný konec
Firma Žižák a Žoužela mohla konečně otevřít šampaňské. Peníze od pojišťovny z pojištění odpovědnosti za škodu ji zachránily před krachem.
A jaké poučení z našeho příběhu plyne?
Podnikatelé by se měli vždy pojistit, ale v případě nouze, kdy pojišťovna odmítá vyplatit škodu, ještě zbývá jedno záchranné lano: dobrý právník.
Zpracováno podle podkladů Martiny Klvaňové, advokátky.
Jména firem i osob byla změněna.