Pojišťovny a servisy spolu nekomunikují. Co s tím?


			Pojišťovny a servisy spolu nekomunikují. Co s tím?
19.3.2011 Pojistný trh

Pojišťovny v České republice se servisy nekomunikují. Zásadní jsou zájmy obchodu, takže ze strany pojišťoven neexistuje prakticky žádný tlak na kontrolu nákladů na opravy aut. Pod heslo, že cílem je spokojený klient, lze skrýt téměř všechno.

Taková a podobná konstatování zazněla na konferenci, věnované budoucnosti karosářských a  lakýrnických oprav, konané v Praze. Češi kradou, ale s tím se nedá nic dělat, zřejmě si řekly některé pojišťovny a dělají, že problém neexistuje.

Přesto se najdou pojišťovny, jejichž zástupci s tím něco dělat chtějí. Snahou je nejen vyvolat veřejnou diskusi,ale také ukázat, jak tyto věci fungují u našich západních sousedů. „Měli bychom se organizovat, abychom mohli zlikvidovat některé živly, které jsou rovněž organizované,“ zaznělo otevřeně na prvním setkání zástupců pojišťoven, výrobců a dovozců automobilů a českých autoopraven. Setkání se zúčastnili i zástupci zahraničních pojišťoven, soudní znalci a dopravní policie.

„Obchod prosazuje heslo, že cílem je spokojený klient, takže servis zůstává nedotčen a stranou jakéhokoliv zájmu. Klient se tak stává rukojmím mezi pojišťovnou a servisem. Likvidátor obvykle vystupuje z pozice moci a servis má zájem na tom, aby jeho výdělek byl co největší,“ otevřeně konstatoval Tomáš Klofát z České podnikatelské pojišťovny, který je v pojišťovně ředitelem úseku pojistných událostí vozidel.

Při opravě zazní obvykle první „magický“ dotaz: „ Je to na pojišťovnu?“Zdá se, že v případě kladné odpovědi je vše vyřešeno. Přesto (nebo snad právě proto) se nabízí otázka, zda se vozidlo opravuje tak, jak by mělo.

Náklady letí nahoru

Náklady na opravy rostou. „Před nedávnem začala do servisů přicházet jiná vozidla, takže jsme museli přejít na jiné ceníky. Nemusím snad dodávat, že nové technologie sebou nesou vyšší náklady,“ konstatoval Tomáš Klofát. Vysvětlil, že v České podnikatelské pojišťovně se déle než rok snažili komunikovat se servisy, a to jak značkovými, tak těmi neautorizovanými. Bohužel, jakákoliv komunikace vázla. V rámci této akce bylo osloveno podle Klofáta 1 300 servisů. Situace byla o to složitější, že jen 300 z nich má rovněž k dispozici lakovnu.

Spuštěna byla rovněž akce tzv. „předpočtů“ – zjednodušeně řečeno šlo o předběžný výpočet, jak vysoká bude faktura za opravenou škodu na autě. Vzhledem k tomu, že klient čeká na krycí dopis, musí akce probíhat velmi rychle. To byl také jeden z důvodů, proč pojišťovna začala hledat prostředníky, kteří by jí s touto prací pomohli.

V průběhu prvního čtvrtletí loňského roku začala ČPP komunikovat se značkovými servisy. „Rozhodli jsme se jít jinou cestou, ale přesto dokázat, že od nás bude odcházet spokojený klient,“ konstatoval Tomáš Klofát a připojil otevřenou otázku, jak snížit náklady v případech, když servis nemá vlastní lakovnu.

Za úspěch lze považovat, že pojišťovna již zahájila komunikaci s dovozci vozů Ford a Škoda stejně jako se sítí nezávislých lakoven.

Vznikne funkce rozhodčího?

V budoucnosti by si měly pojišťovny s opravnami vyměňovat názory na průběh oprav. Dojde-li ke sporu, mohl by zasáhnout jakýsi „rozhodčí“. Ten by měl právo rozhodovat o tom, co dělat, když například pojišťovně přijde faktura za odřený blatník, znějící na 50 000 korun…

„Zaplatíme, ale chtěli bychom vědět, kdo o takové věci rozhodne,“ vysvětlil stanovisko pojišťoven Tomáš Klofát.

Zdá se, že pojišťovny vystřelily z Aurory a zahájily revoluci. Pokud bude úspěšná, pak v budoucnosti začnou pojišťovny vozidla po opravě kontrolovat.

Pohled do zahraničí

V zahraničí existuje Mezinárodní asociace pro karosářské opravy (AIRC), kterou na konferenci reprezentoval generální sekretář Karel Bukholczer. Asociace reprezentuje profesionální obor, který dohlíží na vyřízení škodních událostí, ročně přesahujících 1 000 miliónů. V oboru se otáčí 900 miliard USD.

V červnu roku 2000 se Výbor pro pojišťovnictví Organizace pro ekonomickou spolupráci rozhodl zahájit projekt řízení likvidace pojistných událostí. Cílem bylo shromažďovat informace o praxi v postupu likvidace pojistných událostí a zvýšit jejich kvalitu.

Směrnice, připravená Výborem pro pojišťovnictví, byla přijata v listopadu 2004, konstatoval Bukholczer.

Likvidace pojistných událostí je největší a nejzávažnější nákladovou položkou pojišťoven, odpovědnou za 75 až 90 % nákladů. „Nedokonalé využívání zdrojů tyto náklady podstatně zvyšuje,“ zdůraznil Bukholczer.

V současně době existuje několik modelů, určených pro řízení likvidace pojistných událostí a oprav.

Příklad jednoho modelu

Součástí modelu, který je implementován například v Nizozemsku a ve Francii, je 14 pojistitelů  a okolo 600 karosáren a lakoven. Instituce s názvem Schadegarant nakupuje služby oprav následků nehod u opraven. Pojišťovny mají možnost vybírat si karosárnu i lakovnu podle určitých kritérií. Výkonnost opraven je průběžně měřena sofistikovanými nástroji.

Na trhu by se logicky nemohla udržet opravna, která by měla nekontrolovaně vysoké náklady na opravy.

To potvrdil i Pierre Bogers z nizozemské společnosti Repanet. „Máme dohody s auditory a trvale měříme výkonnost karosáren. Protože se objevují stále nové a nové techniky v opravárenství, musíme hlídat náklady,“ shrnul Bogers. Zatímco podle prvního modelu se doporučuje hlídat si hodinové náklady opraven, v síti Repanet není hodinová sazba tak důležitá. Jde o celkovou částku za opravu.

V současné době je snaha snížit průměrnou cenu opravy pod 1 100 eur.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS