O postupu České podnikatelské pojišťovny je náš další rozhovor na téma tohoto obrovského požáru, tentokrát s ředitelem úseku neživotního pojištění ČPP JUDr. Václavem Hönigem.
Jste připraveni poskytnout pojistné plnění?
Pojistná smlouva je platná a tu nikdo nezpochybňuje. Nezaznamenali jsme, že by proti klientovi byla zahájena nějaká forma řízení, takže pro nás jako pro pojistitele není důvod pojistné plnění odmítnout.
V úvodu bych zmínil ještě to, že k likvidaci tak rozsáhlé škody používáme externí společnost, která byla rovněž ve vašem rozhovoru zmíněna. Jde o společnost Inservis, což je velmi renomovaná firma, s kterou máme dlouholeté zkušenosti a která je součástí světově uznávané společnosti Crawford. Jedním z důvodů, proč využíváme jejích služeb je fakt, že tato společnost je akceptována zajistiteli. To je velmi důležité, protože na pojištění rizika tak velkého rozsahu, jak to bylo v případě Remivy, se samozřejmě podílejí zajistitelé.
Na čem konkrétně se podílí společnost Inservis?
Například na posouzení stavu zásob, který měla Remiva v den požáru. Jde o tisíce listů papíru, které musí někdo projít, předávají se nejen doklady na CD, ale i věcné dokumenty. Jedna taková dávka, kterou jsem viděl na vlastní oči, obsahovala 1 800 dokumentů. Jde nejen o složitost případu, ale i o rozsah dokumentace.
Kdy jste se dozvěděli, že Remiva hoří?
V časném ranním dopoledni 8. dubna 2011. Byl jsem u požáru osobně a situace byla neobvyklá v tom, že díky velikosti areálu bylo možné jít až k požářišti. Viděl jsem, jak se vrtulník snažil hasit požár spouštěním vody, ale bylo to úplně zbytečné, protože to nebylo možné zvládnout. Množství zásob bylo tak obrovské, že to požár neustále přiživovalo a ten hořel stále dál, i přesto, že počet hasičů v akci byl veliký.
Z fotodokumentace, kterou jsme udělali zhruba pět dnů po požáru, je vidět, že oheň zničil úplně všechno. Na strojích dokonce nebylo možné přečíst ani technické štítky. Všechny žár zlikvidoval.
Na prohlídce se podíleli zástupci pojišťovny ve Zlíně a cílem bylo sdělit klientovi, že mu poskytneme veškerou podporu. Na tom máme samozřejmě zájem dodnes.
Ví o tom klient?
Sdělujeme to nejen jemu, ale i jeho zástupci. Opakujeme, že jsme připraveni plnit. Jediná a zásadní překážka v tom, že nemůžeme plnit, je, že není ukončeno šetření příslušných orgánů, což je policie a Hasičský záchranný sbor. V případě policie jde o zprávu o odpovědnosti klienta za vznik a rozsah škody, což je povinnost, která doprovází každou škodu. Zprávu Hasičského záchranného sboru potřebujeme proto, aby byla známa příčina požáru. Očekáváme i znalecké posouzení výše škody. V hlavní budově byly složeny velké zásoby plastů. Ta budova byla velmi stará a po požáru z ní zbyla jen hromada trosek. Tři týdny po požáru jsme klientovi poskytli první finanční částku, určenou na odvezení spálené drtě.
Co bylo dál?
Protože orgány činné v trestním řízení nezahájily žádnou formu trestního stíhání, mohli jsme požár hodnotit jako pojistnou událost. Postupně jsme vypláceli jednotlivé zálohy pojistného plnění – tak, jak nám firma dokládala konkrétní finanční částky.
Musím zdůraznit, že šlo o majetkové pojištění, takže pojištěná rizika se týkala pojištění majetku, staré a nové budovy, zásob a pojištění věcí, které tam firma měla. V žádném případě nebylo ve hře pojištění přerušení provozu. Takové pojištění firma neměla. Je paradoxem, že právě tohoto plnění se nyní klient dovolává a chce peníze na to, aby mohl obnovit výrobu. Takové pojištění mohl klient projednat se svým makléřem a toto riziko si pojistit.
Klient tedy neuzavřel smlouvu o pojištění přerušení provozu?
Ne. Šlo jen o majetkové pojištění, takže na obnovení výroby nemůžeme poskytovat žádné finanční prostředky. Dokonce kdybychom respektovali puristické názory některých kolegů v pojišťovnictví, měli bychom vyplácet jen proti fakturám. Pojišťovna by měla nahradit škodu na majetku i na vybavení. Poskytneme klientovi náhradu i za zásoby.
Formou záloh jsme vyplatili to, co jsme vyplatit mohli. Případ je zajištěn, a proto musíme brát ohled i na to, že jako pojišťovna zodpovídáme za svůj závazek vůči zajistiteli, že provedeme likvidaci správně. To proto, abychom obdrželi sumy, které nám má vyplatit zajistitel. Klient zřejmě nechce slyšet, že statutární orgán České podnikatelské pojišťovny v tomto ohledu postupuje velmi striktně. To, co jsme vyplatili, šlo na vrub ČPP, další finanční částky půjdou na konto zajištění. Tak, jako klient musí doložit všechno nám, tak my musíme vše doložit zajišťovně.
Takže sečteno a podtrženo?
Dnes je situace taková, že máme kromě některých drobných detailů plnění spočítáno a jakmile orgány policie a hasiči ukončí své šetření, okamžitě zabezpečíme výplatu adekvátní části. Jsme beze zbytku schopni svůj závazek splnit, ať již jednorázově, nebo po částech – tak, jak bude klientovi vyhovovat. Jedinou objektivní a pro všechny zúčastněné nepříjemnou skutečností je, že orgány příslušné v této věci dosud neukončily své šetření.
Mají na to zákonný termín?
V pojistné smlouvě jsou na to stanoveny tři měsíce. Když zprávy nejsou, nemůžeme to ovlivnit. Byli jsme požádáni o zálohy a ty jsme poskytli. Kvůli zálohám jsme stanovili bezpečnou hranici pojistného plnění a z této částky jsme vyplatili zálohy.
Kdyby orgány konaly ve stanovených lhůtách, byla by jiná situace. Ale lhůty dodrženy nebyly. A my tak nemáme pravomocné rozhodnutí o možné odpovědnosti osoby za vznik a rozsah požáru. Hasiči veřejně sdělili ve svém časopise, že rozsah škody a následky byly způsobeny tím, že množství skladovaných hmot neodpovídalo kolaudaci. Toto nám avizuje, že eventuálně budeme nuceni krátit plnění. Nemůžeme plnit, pokud by nám hrozilo, že budeme část plnění požadovat zpět.
Jde o běžný postup pojišťovny a kdyby proběhl v zákonné lhůtě, nepředstavoval by žádný problém.
Děkuji vám za rozhovor.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář