Zajištění 2013: Česko a Německo v centru pozornosti


			Zajištění 2013: Česko a Německo v centru pozornosti
4.4.2014 Škody

Rok 2013 byl pro pojistné odvětví neobvykle příznivý. Zatímco průměrné celosvětové pojištěné škody za poslední dekádu oscilují kolem 58 miliard dolarů, loni pojistitelé vyplatili pouze 45 miliard. Od roku 2009 tak jde o nejlepší výsledek. Odvětví si především v USA a některých asijských zemích připsalo zajímavé zisky, které kompenzují historicky nejhorší dva roky starý výsledek, kdy byla globální škoda téměř trojnásobná.

Povodeň No. 1

Důvod k radosti měli především ve Spojených státech. Zatímco americké hurikány či škody způsobené suchem statistikám pojištěných škod každoročně dominují, v roce 2013 se do popředí dostala Evropa. A to včetně škod z českých povodní, které byly vyčísleny na 7,5 miliardy korun. Zní to opravdu neobvykle, ale byly to právě červnové povodně ve střední Evropě, které se s pojištěnou škodou necelých 4 miliard euro staly celosvětově nejnákladnější katastrofou.

Německá smůla

Pojišťovny evidovaly v rámci střední Evropy nejvyšší povodňové škody v Německu. U našich západních sousedů se však nejednalo o jediné významné řádění živlu. Hned druhou celosvětově nejnákladnější událostí bylo červencové krupobití ve Stuttgartu a Hannoveru, které se s pojištěnou škodou 2,75 miliardy eur stalo nejničivějším krupobitím v historii vůbec. Dalšími „německými“ epizodami byly bouře Christian a Xaver, ty se naštěstí českému území vyhnuly.

Krupobití

Velice neobvyklou a zároveň svým rozsahem masivní škodu způsobilo v Německu zmiňované loňské krupobití. To přišlo ve dvou vlnách. Nejprve 27. července zasáhly kroupy o velikosti tenisových míčků okolí Hannoveru a Wolfsburgu. Druhá bouře s krupobitím a větrem o síle 140 km/h se přehnala o den později oblastí pod Stuttgartem na jihu země. Zde padaly ledové koule o průměru až 12 centimetrů. Pět kilometrů široký a 27 kilometrů dlouhý bouřkový pás způsobil během 15 minut více škod než mnichovské krupobití z roku 1984, které bylo dosud německým krupobitím s největšími škodami. Za minutu průměrně na jihu Německa kroupy způsobily škody za 40 milionů eur. Oběti na životě si naštěstí nevyžádaly. Sdružení německých pojišťoven vyčíslilo celkové pojištěné škody způsobené kroupami na 2,7 miliardy eur. Dvě třetiny z této sumy připadlo na zničené střechy domů a rozbitá okna, třetina na poničená auta.

V největší německé automobilce VW ve Wolfsburgu kroupy dokonce poškodily i 28 tisíc nových vozů připravených k prodeji. Ohromná byla také četnost škod, kdy zákazníci nahlásili pojišťovnám dohromady 910 tisíc škodných událostí. Pro srovnání: v České republice dosud způsobily největší škody kroupy v Praze a středních Čechách v roce 2010, kde se celková suma vyšplhala na necelé 2 miliardy korun (75 mil. eur).

Asie – podprůměrná propojištěnost

Se statistikami z Evropy pak ostře kontrastuje tajfun Haiyan, který v listopadu pustošil Filipíny a Vietnam. Zatímco jeho dopad měl obrovský lidský rozměr (úřady evidují téměř 6,5 tisíce obětí), pro pojišťovny a zajišťovny šlo o událost nevelkou – vyplacené plnění jen nepatrně přesáhne miliardu eur. Pojištěná škoda představuje zhruba 8 % z celkové ekonomické škody, a tak hlavní břemeno rekonstrukce leží na státu a nepojištěném obyvatelstvu. Pro porovnání, například při hurikánech v USA pojišťovny a zajistitelé vyplácí zhruba 50 % ekonomických škod.

Pojišťovny ve výhodě

Na pojistný a zajistný sektor měly zmíněné katastrofické události omezený vliv. Zatímco ceny zajištění v zasažených oblastech mírně stouply nebo byly stabilní, mimo tato území zaznamenaly pojišťovny výrazný pokles zajistných sazeb – procentní pokles cen byl u majetkových programů téměř vždy dvouciferný. V České republice zůstávaly sazby na většině katastrofických programů spíše stabilní, některým pojišťovnám, jejichž zajistné programy byly povodní méně zasaženy, se podařilo vyjednat jejich mírný pokles.

Nadstandardních 12 procent

Ve výhledu zajistný trh očekává podmínky výrazně konkurenční. Nízké úrokové sazby totiž nutí investory vyhledávat atraktivnější investiční příležitosti a jednou z nich je bezesporu i zajistný sektor. V posledních dvou letech se drží rentabilita kapitálu zajišťoven mezi 11 a 12 procenty, a nabízí tak nadstandardní výnos. Z těchto důvodů celkový kapitál v zajištění roste a koncem roku jeho objem zajistný makléř Aon Benfield odhadoval na 530 miliard dolarů. Pozitivní vliv má i kvalita modelů a dat, které jsou pojišťovny schopny poskytnout. Ta manažerům hedgeových či penzijních fondů usnadňuje investiční rozhodnutí, neboť jsou pro ně portfolia rizik v poslední době podstatně transparentnější.

Nové zajistné programy

Při absenci katastrofy globálního rozsahu lze v příštích měsících očekávat další příliv peněz do odvětví, z něhož mohou pojišťovny poptávající krytí nadále benefitovat. Mnozí pojistitelé optimalizují prostřednictvím zajištění náklady na kapitál a další pokles sazeb či výhodně nastavené zajistné programy tento efekt ještě umocní. Stále častěji se pojišťovny rozhodují pro agregátní krytí, které jim umožňuje stabilizovat výsledek portfolia za celý rok, a výrazně tak snížit jeho volatilitu. Prostřednictvím těchto či proporčních zajistných programů se pojišťovnám dále zatraktivňuje přístup ke kapitálu, a zajištění se tak stává klíčovým nástrojem ke splnění kritérií Solvency II.

Zvyšování ratingů

Díky dobré kondici zajistného sektoru se pojišťovny nemusí obávat, že zajistitelé své závazky nedodrží. Zvýšení ratingů zajišťoven loni převažovalo nad jejich snižováním. Rok 2013 tak byl prvním rokem po finanční krizi, kdy byla hodnocení ratingových agentur spíše pozitivní.

Nepříznivý klimatický trend?

Přestože rok 2013 lze z hlediska pojistných katastrof označit v celosvětovém měřítku za relativně příznivý, srovnání dlouhodobého trendu způsobených ekonomických škod již tak pozitivně nevyznívá. Rok 2013 se totiž s celkovými vzniklými škodami stal šestým nejnákladnějším od roku 2000 a sedmým od roku 1950. V poslední dekádě se navíc výskyt a závažnost přírodních katastrof zvyšuje: pět z deseti největších přírodních katastrof z hlediska ekonomických škod od roku 1950 zasáhlo svět po roce 2000. Podle pojištěných škod se po roce 2000 odehrálo dokonce osm z deseti nejzávažnějších katastrof od roku 1950. Na nárůst velikosti pojištěných škod působí zvyšující se propojištěnost obyvatel a jejich majetku, na četnost a sílu katastrof mají s velkou pravděpodobností vliv měnící se klimatické podmínky. Podle údajů amerického National Climatic Data Center byl loňský rok s odchylkou o 0,62 °C nad dlouhodobým teplotním průměrem čtvrtým nejteplejším od roku 1880. Tato odchylka od průměru sice mnohým nemusí připadat nikterak velká, pro vývoj klimatu však může znamenat potvrzení nastalého trendu klimatických změn.

 

Aon Benfield, Lukáš Čížek, Radek Novák 


 

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články