Allianz Global Wealth Report 2023: Večírek skončil…

Annus horribilis

Rok 2022 byl pro střadatele annus horribilis, tedy strašlivým rokem. Ceny aktiv plošně klesly, propad byl všudypřítomný. Výsledkem byl pokles globálního finančního majetku domácností[1] o 2,7 %, což představuje největší snížení od doby celosvětové finanční krize v roce 2008. Tempa poklesu a růstu tří hlavních tříd aktiv se však výrazně lišila. Zatímco cenné papíry (-7,3 %) a pojišťovny/penze (-4,6 %) zaznamenaly výrazný pokles, bankovní vklady vykázaly silný růst na úrovni +6,0 %.

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Češi mají podpojištěné domy, často o tom ani neví

Celkově došlo ke ztrátě finančních aktiv v hodnotě 6,6 bilionu EUR, celková finanční aktiva na konci roku 2022 činila 233 bilionů EUR. Pokles byl nejvýraznější v Severní Americe (-6,2 %), následované západní Evropou (-4,8 %). Naproti tomu Asie – s výjimkou Japonska – stále zaznamenávala relativně silná tempa růstu. Robustně rostla i čínská finanční aktiva, která zaznamenala růst o 6,9 %. Ve srovnání s předchozím rokem (+13,3 %) a dlouhodobým průměrem za posledních 20 let (+15,9 %) je to však spíše zklamání – opakované lockdowny si jednoznačně vybraly svou daň.

Vyčerpaný růst

Navzdory hořkým ztrátám se globální finanční aktiva domácností na konci loňského roku stále nacházela téměř 19 % nad úrovní před pandemií Covid-19 – v nominálních hodnotách. Po očištění o inflaci padly za oběť rostoucích cen téměř dvě třetiny nominálního růstu, což snížilo reálný růst na pouhých 6,6 % za tři roky. Zatímco většina regionů si dokázala zachovat alespoň nějaký reálný růst bohatství, v západní Evropě je situace odlišná: Veškeré nominální zisky byly vymazány a reálné bohatství se oproti roku 2019 snížilo o 2,6 %.

Mohlo by vás zajímat: Od listopadu bude možné poslat peníze na telefonní číslo. ČNB spustí registr

„Střadatelé si léta stěžovali na nulové úrokové sazby," uvedl Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz, a dodal: „Ale skutečným nepřítelem střadatelů je inflace, a to nejen od prudkého nárůstu inflace po pandemii Covid-19. Například v České republice se aktiva na obyvatele před inflací za posledních 20 let zčtyřnásobila. Po započtení inflace je však nárůst méně působivý: 77 %. Tato skutečnost zdůrazňuje potřebnost inteligentních forem spoření a zvyšování finanční gramotnosti. Nicméně porazit inflaci je těžké. Bez určitých pobídek a dotací na dlouhodobé úspory by většina střadatelů mohla mít potíže."

Bez větru v zádech

Po poklesu v roce 2022 by se globální finanční aktiva měla v roce 2023 vrátit k růstu. Tento výhled je podpořen především zatím pozitivním vývojem na akciových trzích. Celkově očekáváme, že globální finanční aktiva vzrostou přibližně o 6 %, a to i s ohledem na další "normalizaci" chování v oblasti spoření. Vzhledem k celosvětové míře inflace dosahující v roce 2023 přibližně 6 % by střadatelé nemuseli absolvovat další rok reálných ztrát svých finančních aktiv.

Mohlo by vás zajímat: Budoucnost a podoba hromadných žalob v ČR

„Střednědobý výhled je však spíše smíšený," uvedla spoluautorka zprávy Patricia Pelayo Romero. „V zádech nebudeme mít žádný měnový nebo ekonomický vítr. Průměrný růst finančních aktiv se bude v příštích třech letech pravděpodobně pohybovat mezi 4 a 5 %, za předpokladu průměrných výnosů na akciových trzích. Ale stejně jako u počasí, kde se setkáváme s ohledem na klimatické změny s více extrémy, můžeme i v nové geopolitické a ekonomické situaci očekávat více výkyvů na trzích. 'Normální' roky by se mohly stát spíše výjimkou," doplnila Patricia Pelayo Romero.

Utahování opasků

Obrat v oblasti úrokových sazeb byl zřetelný i na straně pasiv domácností. Poté, co celosvětový dluh domácností v roce 2021 vzrostl o 7,8 %, v loňském roce růst výrazně oslabil na 5,7 %. Nejprudší pokles byl zaznamenán v Číně: loňský růst dluhu dosahující 5,4 % byl nejnižším zaznamenaným růstem. Celosvětově činily závazky domácností na konci roku 2022 celkem 55,8 bilionu EUR. Vzhledem k prohloubení rozdílu mezi dluhem a hospodářským růstem na 3,9 procentního bodu globální poměr dluhu k HDP (závazky vyjádřené jako procento HDP) v roce 2022 výrazně poklesl o více než 2 procentní body na 66,1 %.

Mohlo by vás zajímat: Bauer a Netrisk spojí srovnávače. Mimo jiné jde o Srovnejto, Klik a ePojisteni

To znamená, že globální míra zadlužení domácností je zpátky na zhruba stejné úrovni jako na počátku tisíciletí – což představuje pozoruhodnou míru stability, která jen stěží zapadá do rozšířeného pohledu na svět topící se v dluzích. Na dluhové mapě světa však došlo k významným posunům. Především platí, že pro vývoj ve vyspělých ekonomikách je charakteristická stabilita. Na druhou stranu většina rozvíjejících se trhů zaznamenala v posledních dvou desetiletích prudký nárůst míry zadlužení. Nejvýše se v tomto směru umístila Čína s poměrem, který se více než ztrojnásobil na dobrých 61 %.

Česká republika: silný růst

Hrubá finanční aktiva českých domácností se v roce 2022 výrazně zvýšila o 5,7 %, což jen mírně zaostává za růstem v předchozím roce (6,3 %). Hlavní hnací silou byly cenné papíry, které vzrostly o 9,5 %. Třída aktiv pojištění/penze naopak zůstala víceméně beze změny (-0,5 %) a růst bankovních vkladů výrazně zpomalil na 3,8 % z 6,7 % v roce 2021. Zde hraje roli změna chování v oblasti spoření: Zatímco čeští střadatelé omezili umísťování nových peněz do vkladů u bank o 39,2 % (na 6,8 mld. EUR), celkové úspory klesly pouze o 9,9 % na 17,8 mld. EUR, přičemž nákupy cenných papírů se více než zdvojnásobily: 10,7 mld. EUR v roce 2022 představuje rekordní roční objem nákupů cenných papírů ze strany českých domácností.

Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Jak samoregulační standard pomůže s podpojištěností?

Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 jsou finanční aktiva vyšší o 24,1 %, nicméně pouze v nominálních hodnotách. Po očištění o inflaci se nárůst smrsknul na pouhých 0,6 % za tři roky.

Růst na straně pasiv zpomalil na 4,1 % z 8,7 % v roce 2021 a v důsledku toho poměr dluhu k HDP klesl o více než 2 procentní body na 38,4 %.  Čistý finanční majetek tak ve finále vzrostl o zdravých 6,3 %. Čistý finanční majetek na obyvatele v České republice dosáhl hodnoty 26 960 EUR a země tak postoupila o jednu příčku na 26. místo v žebříčku nejbohatších zemí, když předstihla Slovinsko a stala se nejbohatší zemí v regionu (finanční majetek na obyvatele uvádíme v tabulce).

[1] Finanční majetek zahrnuje hotovost a bankovní vklady, pohledávky za pojišťovnami a penzijními společnostmi, cenné papíry (akcie, dluhopisy a investiční fondy) a další pohledávky.