Jaroslav Daňhel: Rok 2020 ve stínu Brexitu a negativních rozhodnutí vlády


			Jaroslav Daňhel: Rok 2020 ve stínu Brexitu a negativních rozhodnutí vlády
3.2.2020 Spektrum

Jaký byl průběh uplynulého roku optikou pojistného trhu a jaké budou klíčové momenty roku 2020? V dnešním zamyšlení představí své postřehy profesor Vysoké školy ekonomické a laureát ocenění Osobnost pojistného trhu Jaroslav Daňhel.

Dominantní událostí na našem pojistném trhu loňského roku pro mne bylo současnou vládní garniturou prosazení významných změn v daňové uznatelnosti tvorby pojistně technických rezerv komerčních pojišťoven. O naprosto bezprecedentní státní zásah se v tomto případě jednalo u rezerv životního pojištění.


Mohlo by vás zajímat: Povinné pojistné garanční fondy


Osobní vzpomínka v tomto kontextu se váže na můj vstup do pojišťovácké branže v šedesátých létech minulého století. V té době tehdejší Státní pojišťovna vyplácela v případě úmrtí pozůstalým k pojistné částce 10 tis. Kčs ještě bonifikaci ve výši 1,5 tis. Kčs. I vládci tehdejšího totalitního a nemonetárního systému, kteří podle libosti odčerpávali zdroje např. i z výkyvových rezerv neživotního pojištění, si přece jen nedovolili sebrat lidem jejich peníze z životních rezerv, tedy peníze, které si klienti adresně na pojistném zaplatili na budoucí výplatu pojistné částky a dokonce jim až neuvěřitelně korektně vzniklé pojistně-technické přebytky z ve skutečnosti nižší než kalkulované úmrtnosti formou bonifikace k smluvené částce vrátili.

Historicky tak první místo v hrubém nerespektování elementárních kalkulačních pravidel pro tvorbu rezerv životního pojištění si již nesmazatelně připisují autoři a schvalovatelé loňského daňového balíčku. Jistá hořkost zůstává jak mezi životními klienty, zejména těmi, kteří poslali premiérovi proti realizaci tohoto kroku petici, tak i mezi exekutivními pracovníky komerčních pojišťoven, kteří podle platných účetních pravidel dbali o finanční stabilitu své instituce a ochranu spotřebitele.

Tím se postupně dostáváme k roku letošnímu, začínáme otázkou, jak se výše popsaný negativní krok promítne do ekonomiky odvětví a v jeho dalším fungování, neboť obor i z dalších důvodů trpí relativně nízkou efektivností. I když sektor se jeví jako stabilní, lze pozorovat i známky a možné důsledky toho, jak je současná geopolitická rovnováha a rovnováha na finančních trzích křehká, dokázala ji znejistit, jak jsme právě svědky, i např. aktuální epidemie koronaviru.


Mohlo by vás zajímat: ČAP k výsledkům roku 2019: Trh meziročně rostl o 5,7 %


Největší neznámá začátku letošního se ovšem podle mého názoru týká dopadů Brexitu. Když jeden ze zakladatelů EU – Velká Británie – před časem ohlásila možnost odchodu, mnozí očekávali, že se Evropská unie začne chovat s větší pokorou a sebereflexí. To se nestalo, a tak hrdý Albion po jednáních, která neprobíhala vždy s náležitou noblesou, integrační uskupení definitivně opouští. Důsledkem budou změny v obsahu a významu dosavadního finančního centra londýnské City, modifikací projde i ikonický pojem londýnský zajistný trh. Vedle nostalgie ze zániku institucí staré dobré Anglie jde ovšem o zásadní otázku, jak se tyto závažné změny podaří během letošního rok vstřebat národním pojistným trhům, a to včetně toho našeho.

prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články