Vánoční editorial: Vážení čtenáři!

19.12.2008 Spektrum

Vážení čtenáři!

Ukázalo se, že „osmičkový rok“ nebyl (jako obvykle) kritický jen pro Českou republiku, ale i pro celý svět. Tentokrát to byla finanční krize, která nám přichystala zkoušku ekonomické odolnosti. A co je horší, potíže ještě zdaleka nekončí - lze jen doufat, že nepotrvají do další osmičky, tedy do roku 2018.

Přívlastky jako skvělý, výhodný a bezpečný se ukázaly být pro rok 2008 jen uměle nafouknutými bublinami. Po období téměř ideálního kapitalistického poklidu jsme dopadli na zem.

Není sice skvělá, výhodná, ale je to naše pradávna máti, naše jediná skutečná jistota…, ale je bezpečná. Tedy v rámci možností. Domov, zdraví, a ti, kterým věříme a které milujeme, jsou jako vždy jedinou a spolehlivou oporou v dobách, které zřejmě budou ještě nějakou tu dobu nejisté. 

Obvykle se říká, že to, na co myslíme a co si moc přejeme, se také splní. Mohu doložit příběhy těch, kteří takové zdánlivé zázraky dokázali. Určitě i Vy znáte z vlastní zkušenosti další důkazy lidské touhy dosáhnout nedosažitelné.

Nedejte se udolat poplašnými zprávami, hrnoucími se na vás ze sdělovacích prostředků. Mnohé hrůzy nás dokážou ničit jenom tím, že začnou žít v našem podvědomí. Nepusťte je dovnitř. Nedejte jim šanci. Když se ráno probudí slunce nad krajinou za vašimi okny, otevřete oči a zaradujte se. Užívejte si života. Není nic krásnějšího, než vstoupit do nového dne a věřit, že večer budete třeba o jediný zážitek bohatší, že budete stejně zdraví jako ráno a že půjdete v klidu spát, aniž by Vaše sny rušilo něco nepředvídatelného.

Přeji Vám z celého srdce krásné Vánoce, hodně zdraví a navzdory všem špatným předpovědím úspěšný rok 2009,

Dagmar Šístková, šéfredaktorka.

 PF, opojisteni.cz

 

 

 

Zdroj: Dagmar Šístková

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Přesně tak...

Marek Cihla,  19. 12. 2008

Milá paní šéfredaktorko,
vystihla jste přesně dobu a pocity, které mám i já. Nemohu uvěřit, že se například ve zpravodajství v České televizi více "dohaduje" či "předpokládá", že dámy na obrazovce (hekající málem jako tenistky - to je tak složité naučit se plynule mluvit?) například i ze Sněmovny říkají, co se domnívají, co se šušká či co patrně zamýšlí ten či onen, aniž by se snažily se ho zeptat, aniž by vycházely z faktů! Je mi z toho zle. A jak říkáte, stačí mi vyjít na procházku a provětrat si plíce, abych se vzpamatoval, abych opět věřil, že se lidé přece musí nakonec domluvit...
Dík za Vaši víru.
M.C.

Související články