Pojišťovnictví v roce 2016: výkonný ředitel USF, Jiří Šindelář


			Pojišťovnictví v roce 2016: výkonný ředitel USF, Jiří Šindelář

Jako každý rok, i letos naše redakce oPojištění oslovila přední osobnosti českého pojistného trhu, aby svým pohledem zhodnotily rok 2015 z pohledu vývoje pojistného trhu a nastínily změny, které se budou dotýkat roku 2016. Za uplynulý rok 2015 byla nejdůležitější událostí asi změna zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, která se však nekonala.

Tentokrát na otázky odpovídá výkonný ředitel USFČR Jiří Šindelář.

1) Můžete v krátkosti zhodnotit změny, které se na trhu tento rok staly, a jaký měly dopad na pojišťovny i trh?


První událostí, která v roce 2015 zasáhla těžce zkoušené životní pojištění, bylo „utužení“ daňového zvýhodnění účinné zkraje roku. Zásadním mementem nicméně bylo odhalení záměru pojišťoven prosadit regulaci provizí v životním pojištění. Následná červnová koaliční přestřelka a mediální snaha očernit zprostředkovatele těžce zasáhla především samotný produkt životního pojištění, což se zákonitě promítlo do prudkého propadu obchodní produkce. Je však třeba říci, že tato erupce jen urychlila trend zjevný několik let: a sice významnou ztrátu konkurenceschopnosti zejména rezervotvorného životního pojištění. Tento produkt bude muset projít důkladnou restrukturalizací a to jak z pohledu současné konstrukce, tak z pohledu metody distribuce. Letošní obchodní propad by tak mohl být alespoň pozitivním katalyzátorem těchto trendů. Je nicméně zjevné, že diskuze o regulatorních změnách bude oblast životního pojištění negativně zasahovat i v roce 2016 a dění v oblasti neživotního pojištění lze oproti tomu označit, i přes pokračující diskuze o perspektivě autopojištění, za téměř statické.


2) Jak se bude pojišťovnictví vyvíjet v roce 2016?


I v roce 2016 lze s vysokou pravděpodobností očekávat pokračování propadu celého trhu životního pojištění, zejména rezervotvorných produktů, v protikladu k celkovému makroekonomickému vývoji. Další osud tohoto odvětví a vůbec celého trhu zásadním způsobem ovlivní regulatorní vývoj, zejména pokračování diskuze o regulaci provizí. Implementace obou zamítnutých návrhů by znamenala hluboké změny, u kterých by negativa značně převýšila pozitiva, avšak i samotné pokračování veřejné diskuze negativně ovlivňuje poptávku i nabídku tohoto produktu. Nesmíme zapomenout ani na mnoho let odkládaný zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, který sám o sobě přináší vyvážené požadavky na kvalitu distribuce a s dokončením směrnice IDD (IMDII) dostane zřejmě nový náboj. Sečteno a podtrženo, v roce 2016 očekáváme pokračující propad životního pojištění, přičemž růst předepsaného pojistného, pokud vůbec, lze očekávat spíše v oblasti neživotního pojištění.


3) Jakým způsobem by se měla v Česku zvyšovat finanční gramotnost občanů?

Je třeba především efektivní, centrálně koordinované výuky finanční gramotnosti počínaje základním stupněm školství. Prvotním předpokladem ale samozřejmě zůstává vybudování adekvátního zázemí tohoto předmětu především v učitelském sboru. Kladu si nicméně otázku, zda ona v poslední době vzývaná finanční gramotnost resp. její přínosy nejsou jak státem, tak finanční industrií přeceňovány. Neměli bychom spíše usilovat o transparentnost, ne-toxicitu a vhodné zacílení jednotlivých finančních produktů? Další roky a zkušenosti s finančně gramotnějšími generacemi ukážou.

Zdroj: oPojištění.cz

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články