Rozhovor s generální ředitelkou ACE Lenkou Dočekalovou odhaluje, jak lze takového úspěchu dosáhnout.
*Jak funguje pojištění ekologické újmy?
Jde o pojištění, které reflektuje požadavky zákona. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (dále jen „zákon“). V zákoně se mimo jiné hovoří o povinnosti provozovatelů vybraných provozních činností mít finanční zajištění pro případ ekologické újmy a povinnosti znečišťovatele takovou ekologickou újmu napravit. Produkt pojištění ekologické újmy poskytne znečišťovateli pojistnou ochranu v případě, že musí tyto náklady vynaložit. V podobě nápravy primární, to znamená navrácení do původního stavu, nebo nápravy doplňkové či vyrovnávací.
Produkt je rozšířen ještě o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím osobám na majetku a zdraví. Pokud znečištění tyto škody třetím osobám způsobí – a to jak osobám fyzickým, tak osobám právnickým.
V rámci produktu lze připojistit i vlastní přerušení provozu. Důraz kladu na slovo vlastní, nejedná se tedy o přerušení provozu třetí strany, ale znečišťovatele samotného. Znečišťovatel zpravidla musí přerušit nebo zcela zastavit svoji provozní činnosti, aby mohl ekologickou újmu napravit.
Pojistný produkt je poměrně komplexní, nezaměřuje se výhradně na ekologickou újmu a na její nápravu, ale snaží se firmě nabídnout komplexní pojistné krytí, které může čerpat, když způsobí ekologickou újmu. Pokud vím, tak žádný jiný pojistný produkt neposkytuje tak ucelené pojistné krytí.
*Co změnil zákon o předcházení ekologické újmě?
Tímto zákonem stát snímá povinnost náhrady ekologické újmy ze svých beder, a přesunuje ji na znečišťovatele. Je velmi důležité, že už to není stát, který škodu bude hradit! Při komunikaci s makléři nebo s pojištěnými klademe důraz na to, aby si uvědomili podstatu této právní úpravy. Stát vždy ukáže na znečišťovatele, pokud se mu ho podaří identifikovat. A znečišťovatel bude povinen na základě tohoto zákona učinit nápravu nebo uhradit státu náklady, které na nápravy vynaložil sám.
Dlouho žily české firmy v představě, že stát následky ekologické újmy vždy zaplatí. Ale od roku 2008 se podmínky zcela zásadně změnily a stát bude uplatňovat svá práva.
*Jak dlouho tento zákon platí?
Od poloviny roku 2008. Povinnost finančního zajištění ale začala platit až od letošního roku.
*Dochází k takovým škodám?
Dochází. Zatím se však zdá, že stát jen v málo případech dokázal ukázat na konkrétní firmu s tím, že jde o znečišťovatele, který musí újmu napravit.
Pozn. red.:Pro úplnost uvádíme některé příklady havárií od roku 2008 – všechny jsou uvedeny na webových stránkách České inspekce životního prostředí (ČIŽP):
V červnu 2008 oznámil ČRS Frýdek Místek úhyn raků ve vodním toku Morávka v Dobré. Prvotní šetření provedl vodoprávní úřad bez zjištění příčin. Následným šetřením ČIŽP byl potvrzen úhyn raků a dalších vodních živočichů v úseku dlouhém min. 2 km a postupně bylo zjištěno a prokázáno, že původcem havárie je Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice.
V květnu 2009 ohlásila společnost Teva Czech Industries s.r.o. ČIŽP masivní znečištění podzemní vody dichlormetanem (DCM) v areálu právního subjektu v Opavě – Komárově. ČIŽP společnosti Teva Czech Industries s.r.o. vyměřila pokutu ve výši 300 000 Kč za nedovolené nakládání se závadnými látkami a opatření k nápravě závadného stavu.
Přesně před Vánoci roku 2009 ve večerních hodinách bylo zjištěno znečištění vodního toku Bílina ropnými látkami (směsí pyrolýzních benzínů). K úniku došlo z nepoužívané dešťové kanalizace areálu UNIPETROL RPA, s.r.o. Litvínov do Bílého potoka a následně do řeky Bíliny. Při havárii došlo k úhynu ryb.
Mezi největší evidované případy havárií lze zařadit výskyt ropných látek na hladině vody pravostranného přítoku řeky Tichá Orlice. Únik mazutu v roce 2010 byl způsoben poruchou potrubního systému v objektu mazutového hospodářství v areálu společnosti Dietfurt, s.r.o., Letohrad, přičemž došlo k vyplnění celého prostoru betonového podzemního kanálu uniklým mazutem a poté jeho následným únikem do horninového prostředí a blízké místní vodoteče, přítoku Tiché Orlice.
*Tak, tolik vsuvka, týkající se ekologických havárií, a teď se zase vraťme k našemu rozhovoru. Ocenění, které ACE Pojišťovna dostala v rámci ankety Pojišťovna roku 2012 naznačuje, že zájem průmyslu a podnikatelů o pojištění ekologické újmy roste. Je tomu tak?
Lze to takto říci. Myslím si, že nemluvím jen za naši společnost, ale za většinu pojistitelů, kteří tento produkt nabízí. My jsme očekávali větší nápor, ale ono to tak nebylo. Zájem rozhodně je, ale je tu stále prostor ze strany řady společností, které by měly o takovém pojištění vážně uvažovat.
Myslím si, že je to dané především současnou ekonomickou situací. Je tu však ještě jedna věc, která má do jisté míry vliv na rozhodovací proces, jak s touto problematikou naložit. Provozovatelé vybraných provozních činností (uvedené v příloze č. 1 k zákonu) musí vyhodnotit riziko ekologické újmy na základě dotazníku pro základní hodnocení rizik. Pokud základní hodnocení rizik vyšlo na více než 50 bodů, pak provozovatelé musí vyplnit dotazník pro podrobné hodnocení rizik, a v takovém případě mají tito provozovatelé povinnost mít finanční zajištění. Předpokládá se totiž, že náprava ekologické újmy si vyžádá náklady vyšší než 20 000 000 Kč.
Nechci tím naznačovat, že by společnosti hledaly cestu, jak se „vejít“ do 50 bodů. Chci poukázat na to, že ani hranice 50 bodů nezaručuje to, že firmy nemohu způsobit ekologickou újmu. A už vůbec to neznamená, že náprava ekologické újmy bude 20 000 000 Kč a méně. Dokud k ekologické újmě skutečně nedojde, nelze dle mého nározu odhadnout jak budou vysoké náklady na její nápravu.
Osobně si myslím, že by zákon neměl určovat, kdy má provozovatel povinnost mít finanční zajištění a kdy nikoli. Způsobí-li provozovatel ekologickou újmu, jakkoli náklady na její nápravy jsou vysoké, měl by být odpovědný za její nápravu. Mělo by být zcela na rozhodnutí provozovatele, zda-li si sjedná pojištění, nebo si vytvoří vlastní finanční fond, nebo si sjedná bankovní záruku.
V podstatě se do určité míry jedná i o odpovědnost manažerů společností / provozovatelů vybraných provozních činností, kteří se musí zodpovídat svým akcionářům z toho, jak s jejich majetkem nakládají. Je tedy na jejich rozhodnutí, zda riziko ekologické újmy považují za významné a pojistí se.
*Je zájem i o jiné produkty ACE pojišťovny z oblasti průmyslu a podnikatelů?
Již od doby, kdy jsme v ČR otevřeli pobočku ACE, jsme s produktem D&O - (pojištění odpovědnosti managementu) úspěšní. Problematiku odpovědnosti managementu známe velmi dobře a naše společnost disponuje poměrně vysokou kapacitou. Za poslední dva roky jsme udělali rovněž velký skok v pojištění obecné odpovědnosti za škodu vč. odpovědnosti za výrobek. V této oblasti se chceme dál profilovat, ať už novými pojistnými produkty, jako například pojištěním stažení výrobku z trhu pro automobilový průmysl. Chceme se oblasti pojištění odpovědnosti více věnovat a určitě budeme mít co nabídnout.
Pokud jde o pojištění majetku a technických rizik, jsme konzervativní pojistitel a klademe důraz na kvalitu úpisu těchto rizik.
Děkuji vám za rozhovor.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář