Před nějakou dobou jste oslovili vedení pojišťoven a ptali se na výhled do dalších let. Byli manažeři spíše optimističtí, nebo naopak pesimističtí? A co jim dělalo vrásky?
Ve druhé polovině roku 2010, kdy jsme průzkum s názvem Pojišťovnictví v roce 2015 prováděli, se k problematice vyjádřilo více než 40 zástupců významných pojišťoven, zajišťoven, zprostředkovatelů profesních organizací především z řad generálních ředitelů a členů představenstev. Účastníci průzkumu tehdy byli ve svých názorech zdrženlivě optimističtí.
Již tehdy věřily více než dvě třetiny respondentů, že je český pojistný trh srovnatelně rozvinutý jako v ostatních vyspělých evropských státech, a to jak v segmentu životního, tak i neživotního pojištění.
Za největší rizika tehdy většina dotázaných považovala cenovou konkurenci (dumping), tzv. misseling produktů, nadměrnou regulaci v souvislosti s implementací požadavků Solventnosti II a zvyšující se výskyt přírodních katastrof.
Od té doby čas pokročil. Co dělá pojišťovnám starosti v současné době? (Je téměř veřejným tajemstvím, že zhodnotit peníze na finančních trzích – tak, jak tomu bylo dřív, téměř není možné. Musí se pojišťovny vrátit ke kořenům – tedy k prodeji kvalitních pojistných produktů?)
V současné době musí pojišťovny řešit široké spektrum problémů. Udržení požadované míry ziskovosti je velmi náročné, protože silná konkurence tlačí cenu pojištění na hranici rentability a v některých případech i za ni. Stejně tak výnosnost finančních instrumentů je v současné době velmi nízká. Pro pojišťovny je vzhledem k regulaci struktury finančních umístění velmi obtížné nacházet dostatečně ziskové instrumenty. Další vrásky na čele pojišťovnám, které působí na českém trhu, momentálně způsobují zásadní změny v rámci nového občanského zákoníku stejně jako jakékoliv další regulatorní změny.
Obecně můžeme říci, že pojišťovny musí více než kdy jindy znát svého klienta a dbát na vhodnou segmentaci pojistných produktů.
Umí pojišťovny vůbec obyčejným lidem vysvětlit, jak pojistné produkty fungují?
Z našeho již zmiňovaného průzkumu trhu v roce 2010 vyplynulo, že finanční gramotnost klientů je velmi špatná. Pojistníci při koupi produktů v rámci životního pojištění přiznali, že nerozumí jeho podstatě v hrozivých 98 procentech případů, u neživotního pojištění šlo o překvapivých 60 procent odpovědí. Obávám se, že se situace za uplynulé tři roky příliš nezlepšila, protože se dynamicky mění nabídka a frekvence změn nových produktů.
Pomůže pojišťovnám tolik diskutovaná Solvency 2, nebo je to zas jen další zbytečná nákladová položka?
Domnívám se, že závisí na jednotlivých společnostech, jak k implementaci opatření přistoupí. V případě úzce zaměřené snahy o compliance, tj. soulad s právním stavem, se opravdu může stát, že nová regulace společnostem přinese primárně dodatečné náklady, které budou spojené s formálním splněním jejích podmínek. Na druhou stranu jde pro pojišťovny o příležitost, díky níž mohou zlepšit své již existující procesy a kontroly. Směrnice umožní pojišťovnám vytvořit si takový rámec, který bude zohledňovat rizika, jimž jsou vystaveny. Jednotlivá oddělení pak mohou být lépe zahrnuta ve vlastním řízení rizik, jež vycházejí přímo z jejich činnosti.
Na druhou stranu ovšem musíme přiznat, že z pohledu vykazování je objem vyžadovaných informací v porovnání se současným stavem mnohem rozsáhlejší. Národní dohledy by proto měly vůči pojišťovnám včas komunikovat, jakým způsobem budou získané informace využívat a podrobně jim vysvětlit, k jakému účelu tyto informace slouží.
A co internet – pomáhá pojišťovnám, či nikoliv?
Soudě podle aktuálního spektra prodejních kanálů, musím bohužel konstatovat, že internet nadále zůstává prodejním kanálem budoucnosti. Z našeho posledního průzkumu veřejného mínění z konce roku 2012 vyplynulo, že 55 procent respondentů si stále chodí sjednávat pojištění na pobočky. Přes internet si tehdy nejčastěji pojištění sjednávalo 19 procent dotázaných.
Internet je z pohledu klienta bezpochyby velmi flexibilní a variabilní nástroj ať již z hlediska času, možností výběru pojistného krytí či množství dostupných informací. Momentálně jej ale klienti s výjimkou cestovního pojištění využívají především jako prostředek, který je informuje o nabídce produktů a jejich možném cenovém rozpětí. Se zvyšující se finanční gramotností klientů můžeme nicméně předpokládat, že se intenzita využívání internetu coby prodejního kanálu bude postupně zvyšovat. To je patrné na nemalých investicích, které pojišťovny věnují vývoji a rozšíření vlastní nabídky produktů dostupných přes internet.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář