(Pedologie je nauka, která si klade za cíl objasnit genezi půd charakterizovat její vlastnosti, jakož i určit možnosti hospodářského využití půd - pozn. red.)
"Setkáváme se s hypotézou o globálním oteplování. Jak ukazuje graf číslo 1, za poslední století se zvýšila globální teplota o 0,74 stupňů Celsia. Obsah oxydu uhličitého se zvýšil z 295 ppm na téměř 390 ppm (jde o jednotku, která představuje jednu tisícinu). Tedy jde o 0,3, resp. 0,4 promile," konstatoval úvodem Miroslav Kutílek.
Obr. č. 1
Z jednoduché korelace byla odvozena skleníková hypotéza. Ve všech zprávách, které vydává Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) od roku 1990 do 2007 vyplývá, že CO2 je dominantní faktor, který způsobuje oteplování, s nímž se v současné době setkáváme. "Abychom toto oteplování zastavili nebo oslabili, to znamená abychom se vrátili k jakési chiméře stabilního klimatu, je třeba snížit emise CO2, tvrdí IPCC" vysvětlil Kutílek.
Existují ale určitě rozpory. Jaké to jsou?
Rozpory
Globální oteplování se nejpřesněji stanoví ze satelitu. Na obr. 2. je vidět křivka oteplování včetně křivky koncentrace CO2. Z obrázku není viditelná žádná korelace.
Obr. č. 2
Řečeno ještě jinak: globální oteplování není závislé na rostoucích emisích CO2. "Dokonce se zdá, jako by tato závilost byla přesně opačná," vysvětlil Kutílek.
Experiment, který udělala příroda
Velmi pozoruhodný je experiment (obr. 3), který provedla sama příroda v průběhu holocénu, tedy v posledním období za posledních 11 500 let. Vzorky, odebrané z ledovců, byly vyhodnocené prostřednictvím izotopů. "Jde o jednu z nejpřesnějších metod.
A jak vypadá výsledek? Když se pomocí klouzavých průměrů provede vyloučení kmitů, (jde o maxima z teplých a chladných period) ukážou se průměry teplot za 11 500 let. Příroda nám tak udělala sama experiment," dodal Kutílek.
Obr. č. 3
V experimentu působily všechny vlivy, které způsobují změny klimatu. V grafu je nejméně 9 špiček. Koncentrace CO2 po celou dobu (jak je z grafu vidět) neklesla pod 300 ppk. To znamená, že tu působily jiné faktory, než jenom CO2.
Platí, nebo neplatí skleníková hypotéza?
"Nepopíráme skleníkový efekt, ale působí tady i další faktory. Z toho vyplývá, že předpověď globálního oteplení podle dosavadních modelů je velice nedostatečná, resp. není hodnověrná, uvedl profesor pedologie.
Skleníkový efekt není dominantní, jeho určitý vliv však není popírán. Skleníková hypotéza nebyla prokázána na řadě případů teplých period v geologické minulosti i v historii homo sapiens, předvším v holocénu (to je právě oněch posledních 11 500 let).
Kutílek zdůraznil, že současné snahy zpomalit (nebo dokonce zastavit oteplení pomocí omezování emisí CO2 a dalších opatření) nebudou účinné a nezpůsobí změnu současné klimatické oscilace.
Predikce globálního oteplení podle dosavadních modelů nejsou hodnověrné.
Testováním modelů na teplé periody v minulosti nebyly modely verifikovány a modely proto neposkytují možnost předpovědět vývoj klimatu v budoucnosti.
Příčiny klimatických změn
Jaké faktory tedy způsobily klimatické změny? Je to sluneční aktivita, změny mořských proudů - (to je obrovský vyrovnávač teplot), dočasný vzrůst aerosolů, jemných částic v atmosféře, nebo změna vegetačního krytu (kácení lesů), pak jsou to skleníkové plyny a tzv. Milankovičovy cykly (jak obíhá zeměkoule kolem slunce).
Současný stav poznání umožňuje v některých případech minulých oscilací identifikovat hlavní působící faktory a analyzovat danou oscilaci. Není ale možné provést odhad průběhu budoucí oscilace.
Predikce změn klimatu
Hypotéza o globálním oteplování vlivem skleníkového efektu (CO2) je prokazatelně neplatná.
Predikční modely, založené na této hypotéze neposkytují hodnověrné závěry o budoucím klimatu a nelze je doporučit. Opatření na zpomalení oteplování (snížení emisí CO2, jímání CO2 atd.) budou neúčinná. Lze předpokládat, že klimatická změna bude pokračovat.
"Vliv hlavních faktorů na klimatické změny je známý, ale jejich kvantifikace je povětšinou stále ve fázi studií. Významný a empiricky i teoreticky povrzený je vliv změn sluneční aktivity (solární vítr) především na dlouhodobé i krátkodobé klimatické oscilace. Eventuální predikce mají pravděpodobnostní charakter, založený na studiu dosavadních pozorování. Jejich využití v pojišťovnictví je zatím problematické. Současný trend globálního oteplování bude s vysokou pravděpodobností pokračovat, avšak krátkodobé oscilace nelze vyloučit," shrnul Kutílek.
Globální oteplování nebude podle Kutílka mít globální katastrofické důsledky.
Jaké důsledky tedy bude globální oteplování mít?
Globální trendy nejsou vždy totožné s regionálními trendy změn klimatu. Změněný režim srážek v měřítku regionu bude mít dva typy důsledků:
-
zvýšenou pravděpodobnost výskytu mžikových lokálních povodní
-
zvýšenou četnost přísušků, způsobujících škody v zemědělství.
Oba negativní jevy budou zesílené současnými trendy ke zhorošování fyzikálních vlastností půd: jde o používání těžké zemědělské techniky, pomalý přechod na "bezorební" techniku, úbytek půdního fondu v oblastech vysoké bonity a zhoršení protieriozních opatření.
"Doporučuji proto úpravu pojišťovací politiky tak, aby byla diferencována pojišťovací statistika na dvě oblasti: více ohrožených území a méně ohrožených území. Podobným způsobem by měla být vytyčena svážlivá území, kde zvýšená frekvence intenzivních srážek povede k častějším půdním sesuvům a tím i k ohrožení stavebních kontrukcí," uzavřel Kutílek.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář