Je české pojištění „eurodostatečné“? - 2. část


			Je české pojištění „eurodostatečné“? - 2. část
21.1.2015 Ze života

Téměř patnáctiletá existence demonopolizovaného „povinného ručení“, správně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byla v poslední době rozvířena projednáváním hned několika témat. Některá z nich lze označit za víceméně lokální, jiná jsou však důkazem úzkého propojení českého práva s právem evropským. Dvě nedávná rozhodnutí Soudního dvora EU (SD EU) nás přiměla připomenout si úzkou provazbu mezi fungováním tohoto pojištění u nás, v zahraničí a požadavky a názory Evropské unie.

Pozn.: Článek je z důvodu délky textu rozdělen do dvou částí. Každá část obsahuje jednu kauzu, kterou řešila česká i evropská legislativa. První část článku najdete ZDE.

Kauza Vnuk

Dalším evropským rozhodnutím s dopadem do pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které bylo v nedávné době vydáno, je rozhodnutí SD EU ve věci Damijan Vnuk proti Zavarovalnica Triglav. Tentokrát se dějem přesuneme do Slovinska, kde došlo k tomu, že dne 13. 8. 2007 při ukládání balíků sena do seníku ve stodole chtěl řidič traktoru s valníkem na dvoře statku vjet do stodoly. Při couvání narazil do žebříku, na němž stál pan Vnuk, čímž způsobil jeho pád. Pan Vnuk žaloval pojišťovnu, u níž byla pojištěna odpovědnost z provozu traktoru, na náhradu nemajetkové újmy. Soudem prvního i druhého stupně byla žaloba zamítnuta, když odvolací soud dovodil, že pojištění se vztahuje na škody způsobené provozem traktoru jako dopravního prostředku, nikoliv na škody způsobené jeho použitím jako stroje nebo pohonu. Podle slovinského práva se pojištění vztahuje k občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám provozem vozidla.

A opět prejudiciální otázka

Nejvyšší soud pak předložil SD EU otázku, zda musí být pojem „provoz vozidel“ v první motorové směrnici vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na okolnosti konkrétního daného případu, když k události nedošlo v rámci silničního provozu. Směrnice v tomto směru stanoví, že členský stát přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil, že občanskoprávní odpovědnost z provozu vozidel, která mají obvyklé stanoviště na jeho území, je kryta pojištěním. Vozidlem se v tomto směru rozumí jakékoliv motorové vozidlo určené k pohybu po souši, s mechanickým pohonem, nepohybující se však po kolejích, a jakékoliv přípojné vozidlo, ať již připojené či nepřipojené. SD EU tedy dovodil, že skutečnost, že traktor může být za určitých okolností použit jako zemědělský stroj, nemá vliv na to, že odpovídá pojmu „vozidlo“ podle směrnice. Pojem „vozidlo“ nemůže být ponechán na uvážení každého státu. Znění ustanovení unijního práva musí být zpravidla vykládáno v celé EU autonomním a jednotným způsobem a je třeba přihlédnout i k jeho kontextu a cílům sledovaným dotčenou právní úpravou. V tomto případě je cílem ochrana obětí nehod způsobených motorovým vozidlem a liberalizace pohybu osob a zboží. Nadto z vývoje úpravy tohoto pojištění lze dovozovat trvalé sledování a posilování ochrany obětí.

Provoz vozidel v evropském výkladu

SD EU tedy došel k závěru (rozhodnutí C-162/13), že čl. 3 odst. 1 první motorové směrnice musí být vykládán tak, že se pojem „provoz vozidel“ obsažený v tomto ustanovení vztahuje na jakékoliv použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci.

Rozsah a povinnost pojištění podle českého práva…

Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. stanoví, že na pozemní komunikaci (pozemní komunikace je také vymezena zákonem) může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Vozidlo je pak v rámci pojmů definováno jako silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus. U stanovení § 7 vymezuje výluky z pojištění, tedy případy, na které se pojištění nevztahuje.

… a soulad se směrnicemi?

Český právní řád podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. váže povinnost sjednat pojištění na provozování vozidla na pozemní komunikaci. Tím není dotčena odpovědnost provozovatele vozidla, u kterého povinnost pojištění není, za případnou škodu způsobenou provozem takového vozidla mimo pozemní komunikaci, ovšem povinnost nahradit takovou újmu by nebyla kryta pojištěním. Pokud se jedná o územní rozsah pojištění v případě jeho sjednání, české pojištění by se mělo v zásadě vztahovat i na škody nastalé mimo pozemní komunikaci. Tedy skutečnost, že ke škodě došlo mimo pozemní komunikaci ve smyslu zákona, by z hlediska českého práva neměla být důvodem pro neposkytnutí pojistného plnění. Relevantní by však mohlo být posouzení „provozu vozidla“, když podle českého práva se pojištění vztahuje na povinnost nahradit újmu způsobenou „provozem vozidla“. V kontextu českého práva je však třeba si uvědomit, že výklad pojmu „provoz vozidla“ nečiní pojistitelé, nýbrž soudy v rámci posuzování předpokladů odpovědnosti za škodu (nově povinnosti nahradit újmu). Soudní výklad navazuje právě na právní úpravu povinnosti nahradit újmu. Např. ustanovení § 2927 NOZ v rámci úpravy náhrady škody z provozu dopravních prostředků stanoví, že kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. V rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tedy vždy třeba nejdříve vyřešit otázku právního základu nároku, tedy zda je dána občanskoprávní odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla, a tato problematika je předmětem výkladu nezávislých soudů a nejedná se o otázku pojistného práva. V rámci druhého kroku je pak třeba posuzovat, na jaká práva na náhradu škody či újmy se pojištění vztahuje.

Další výhled

Z rozhodnutí SD EU lze dovozovat, že česká právní úprava pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není zcela kompatibilní s požadavky evropských směrnic. Rozšíření by mělo vést několika směry. Zejména směrnice nevážou povinnost pojištění k provozu na pozemních komunikacích. Zajištění souladu se směrnicí by v tomto směru mělo znamenat rozšíření povinnosti sjednat pojištění bez vázanosti na provozování vozidla na pozemních komunikacích. Pokud se jedná o samotné místo dopravní nehody, pokud by nebylo do současné chvíle jednoznačné, zda se má pojištění vztahovat i na škody způsobené mimo pozemní komunikaci, po vydání tohoto rozhodnutí SD EU je zřejmé, že se pojištění musí vztahovat i na tyto škody.

Pojem „provoz vozidla

V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu výklad pojmu „provoz vozidla“, resp. jeho vymezení jako jakékoliv použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci. Zejména u vozidel, u nichž dochází ke kombinaci možnosti jejich použití jako vozidla i jako pracovního stroje, by mělo být pojištění rozšířeno tak, aby se vztahovalo na takové použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci, do čehož lze zřejmě zahrnout i jeho použití jako pracovního stroje. Je otázkou, do jaké míry je v tomto směru realizovatelná změna právní úpravy povinnosti nahradit újmu, když český výklad pojmu „provoz vozidla“ vychází právě z tohoto vymezení. Možné nové vymezení pojmu „provoz vozidla“ pro účely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se jeví právně jako nesystémové, když by se jím pouze rozšířilo již dnes matoucí spektrum právních předpisů uvozujících pojmy zákona slovy „pro účely tohoto zákona se rozumí…“. Koneckonců nový občanský zákoník sám vymezení pojmů záměrně nepřevzal a pojmy mají být vykládány podle jejich skutečného obsahu. Jako legislativně správné se jeví vyjít z platné právní úpravy povinnosti nahradit újmu a rozsah pojištění rozšířit tak, aby se vztahoval nejen na povinnost nahradit újmu z provozu vozidla, ale také na ostatní povinnosti nahradit újmy způsobené použitím vozidla odpovídajícím jeho obvyklé funkci. Současně nelze vyloučit, že novým pojetím „provozu vozidla“ budou dotčeny některé výluky z pojištění podle § 7, které bude třeba do pojištění zahrnout.

Pro účely příspěvku vycházela autorka z článku Fekete I.: Náhrada nemajetkovej ujmy pozůstalých při smrteĺnej dopravnej nehode, (Poistné rozhľady 3/2014) a dále z rozsudků SD EU zveřejněných na www.eur-lex.europa.eu – popis argumentace rozsudků je zestručněn, v podrobnostech odkazujeme na plné znění rozsudků.

Zdroj: časopis Pojistný obzor

Autor: Lucie Jandová, předsedkyně pracovní skupiny Občanský zákoník, Česká asociace pojišťoven

Předplatné časopisu Pojistný obzor můžete zakoupit ZDE.

 

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články