Na základě zjištění uvedených ve zprávě, v loňském roce vzrostla globální hrubá finanční aktiva domácností o 8,1 %. To je nejsilnější růst za posledních šest let. Jedním z hlavních faktorů, které byly hnací silou tohoto růstu, byl pozitivní vývoj na akciových trzích v loňském roce – například majetek v cenných papírech se zvětšil o 10,4 %.
Díky tomu dosáhlo celkové globální finanční bohatství rekordní úrovně - 111 bilionů eur. Současně s tím zůstal v loňském roce dluh pod kontrolou - globální zadluženost, tedy závazky vyjádřené jako procento HDP, klesly o další procentní bod na 65,9 % ve srovnání s 71,6 % v roce 2009.
Dlouhodobá analýza Allianz potvrzuje roli východní Evropy jako nejrychleji rostoucího regionu ve světě. Od roku 2000 rostla hrubá finanční aktiva ve východní Evropě v průměru o 14,7 % ročně, i když od konce roku 2007 proces hromadění majetku v mnoha těchto zemích přeřadil o rychlostní stupeň níž, v některých případech i o dva.
Další rozvíjející se regiony, jako například Asie (bez Japonska s 13,7 %) nebo Latinská Amerika (13,2 %), zůstávají pozadu. Nicméně průměrná hrubá finanční aktiva na hlavu ve výši 4480 euro (116.500 Kč) k závěru roku 2012 jsou ve východní Evropě stále nižší, než kdekoliv jinde v rozvíjejícím se světě. I tak toto průměrné číslo zahaluje skutečnost, že rozdíly v bohatství v rámci regionu jsou stále obrovské. Na jednu stranu jsou zde stále relativně chudé země jako Kazachstán nebo Ukrajina, kde se hrubá finanční aktiva na člověka stále pohybují pod 2000 euro (52.000 Kč), zatímco v regionu jsou také země jako například Česká republika a Slovinsko, kde se úrovně bohatství mnohem více blíží úrovním v západní Evropě.
Zatímco bohatým americkým a evropským regionům se podařilo mírně překonat předkrizovou úroveň až loni, úroveň bohatství ve východní Evropě na konci 2012 roku byla již 40 % nad vrcholem z roku 2007. "Celkově se východoevropští střadatelé s krizí dosud vypořádali velice dobře," uvedl Michael Heise, hlavní ekonom Allianz a dodal: "To je docela pozoruhodné. I přes úzkou ekonomickou provázanost s krizí zasaženou eurozónou, nabízí východní Evropa mnohem lepší růstový potenciál. Odepisovat možnost, že tento region ostatní dožene, by bylo předčasné.”
I přes pozoruhodné výsledky z posledních let má region stále co dohánět. Také jedna další skutečnost hraje v tomto ohledu roli: nárůst osobní zadluženosti za poslední roky dokonce překonával růst majetku. Za uplynulých dvanáct let východoevropské domácnosti navyšovaly své závazky průměrně o 25,4 % ročně. I přes zpomalení v roce 2007 neexistuje žádný jiný region, který by se tak rychlému růstu zadluženosti byť jen blížil. Není proto překvapením, že tato skutečnost stáhla dolů čistá finanční aktiva: S průměrným nárůstem „pouze“ o 11,0 % tak rostla východní Evropa pomaleji, než Latinská Amerika (11,6 %) a Asie (bez Japonska) (14,0 %). "I když osobní zadluženost stále dosahuje ve většině těchto zemí stále nízké úrovně, musíme mít hybnou sílu rostoucí zadluženosti stále na očích. Tyto země by neměly dělat stejné chyby jako západní Evropané a Američané - růst na dluh není nikdy udržitelný," uvedl Heise.
Vývoj aktiv v České republice loni dosáhl silných výsledků, konkrétně růstu hrubých finančních aktiv o 6,8 %. Dále růst závazků soukromých osob v roce 2012 dále zpomalil na 3,4 %. Následkem toho se čistá finanční aktiva zvýšila o 8,6 %.
Tento nárůst se jasně nachází nad dlouhodobým průměrem (za roky 2001 až 2012), který činí 4,2 % ročně. Ve skutečnosti je ale tento dlouhodobý růst jedním z nejnižších mezi zeměmi regionu, i když je Česká republika jednou z mála, které se od vypuknutí finanční krize dařilo stále růst. V celosvětovém porovnání se Česká republika umístila na velmi dobrém 27. místě na seznamu nejbohatších zemí s průměrnými čistými finančními aktivy na osobu ve výši 10 100 euro ke konci roku 2012 (viz tabulka), což ji řadí na druhé místo ve východní Evropě za Slovinsko.
Komentáře
Přidat komentář